Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Křížová klenba
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[ | + | [[File:Groin Vaults (PSF).png|thumb|230px|Křížová klenba]] |
- | '''Křížová klenba''' je nejběžnější typ středověké klenby, který vzniká jako průnik dvou vzájemně kolmých válcových nebo lomených ploch. Už v [[Románská architektura|románské architektuře]] se na hranách tohoto průniku objevují [[Žebro (architektura)|žebra]], která klenbu odlehčují a usnadňují její konstrukci. | + | [[Soubor:19860622640NR Panschwitz-Kuckau Kloster St Marienstern Kirche.jpg|thumb|230px|Křížová klenba se žebry<br />(Německo, Klášter sv. Mariensterna)]] |
+ | '''Křížová klenba''' je nejběžnější typ středověké klenby, který vzniká jako průnik dvou vzájemně kolmých válcových nebo lomených ploch. | ||
+ | |||
+ | Už v [[Románská architektura|románské architektuře]] se na hranách tohoto průniku objevují [[Žebro (architektura)|žebra]], která klenbu odlehčují a usnadňují její konstrukci. | ||
== Popis a historie == | == Popis a historie == | ||
Na rozdíl od nejprostší [[valená klenba|valené klenby]], kterou lze vytvořit nad dvěma souběžnými stěnami, klene se křížová klenba jen na čtyři rohové podpěry, takže na pole křížové klenby mohou navazovat další ve všech čtyřech směrech. Proto se nejprve objevuje v tak zvaném [[křížení]] – průsečíku hlavní a křížové lodi. Klenbu tvoří čtyři klenební plochy čili [[kápě]], jejichž styčné hrany tvoří v půdorysu kříž. Taková klenba (bez žeber), které se někdy říká také klášterní, se stavěla na tvarové lešení, a to obvykle z kamene. | Na rozdíl od nejprostší [[valená klenba|valené klenby]], kterou lze vytvořit nad dvěma souběžnými stěnami, klene se křížová klenba jen na čtyři rohové podpěry, takže na pole křížové klenby mohou navazovat další ve všech čtyřech směrech. Proto se nejprve objevuje v tak zvaném [[křížení]] – průsečíku hlavní a křížové lodi. Klenbu tvoří čtyři klenební plochy čili [[kápě]], jejichž styčné hrany tvoří v půdorysu kříž. Taková klenba (bez žeber), které se někdy říká také klášterní, se stavěla na tvarové lešení, a to obvykle z kamene. | ||
- | + | ||
- | Už od 12. století se v severní Itálii začala objevovat jiná konstrukce. Čtyři rohy klenby (podpory) se nejprve spojily dvěma zkříženými kamennými oblouky čili žebry, v jejichž průsečíku je [[svorník]] nebo klenák. Plochy mezi nimi (kápě) se mohly vyzdít podstatně lehčím zdivem a aspoň zčásti bez podpůrného lešení. Stavba žeber byla ovšem náročná, zejména na přesnost plánování i kamenické práce: jednotlivé kameny, které se tesaly na zemi, musely přesně navazovat a lícovat. Při této konstrukci pak bylo také přirozené, že se začaly stavět lomené oblouky s menšími bočními tlaky na podpory. V [[Gotická architektura|gotické architektuře]] se žebra bohatě profilují a objevují se stále složitější tvary žebrových kleneb. V renesanci a v baroku se křížové klenby bez žeber stále užívají, často i pro menší a obyčejnější prostory. | + | Už od 12. století se v severní Itálii začala objevovat jiná konstrukce. Čtyři rohy klenby (podpory) se nejprve spojily dvěma zkříženými kamennými oblouky čili žebry, v jejichž průsečíku je [[svorník]] nebo klenák. Plochy mezi nimi (kápě) se mohly vyzdít podstatně lehčím zdivem a aspoň zčásti bez podpůrného lešení. Stavba žeber byla ovšem náročná, zejména na přesnost plánování i kamenické práce: jednotlivé kameny, které se tesaly na zemi, musely přesně navazovat a lícovat. Při této konstrukci pak bylo také přirozené, že se začaly stavět lomené oblouky s menšími bočními tlaky na podpory. V [[Gotická architektura|gotické architektuře]] se žebra bohatě profilují a objevují se stále složitější tvary žebrových kleneb. V renesanci a v baroku se křížové klenby bez žeber stále užívají, často i pro menší a obyčejnější prostory. |
- | + | == Literatura == | |
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Klenba. Sv. 14, str. 349 | * ''Ottův slovník naučný'', heslo Klenba. Sv. 14, str. 349 | ||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
Řádka 17: | Řádka 20: | ||
- | {{ | + | {{Commonscat|Rib vaults}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Klenby]] | [[Kategorie:Klenby]] | ||
[[Kategorie:Stavební díly]] | [[Kategorie:Stavební díly]] | ||
[[Kategorie:Opěrné prvky]] | [[Kategorie:Opěrné prvky]] |
Aktuální verze z 16. 9. 2023, 09:37
Křížová klenba je nejběžnější typ středověké klenby, který vzniká jako průnik dvou vzájemně kolmých válcových nebo lomených ploch.
Už v románské architektuře se na hranách tohoto průniku objevují žebra, která klenbu odlehčují a usnadňují její konstrukci.
Obsah |
Popis a historie
Na rozdíl od nejprostší valené klenby, kterou lze vytvořit nad dvěma souběžnými stěnami, klene se křížová klenba jen na čtyři rohové podpěry, takže na pole křížové klenby mohou navazovat další ve všech čtyřech směrech. Proto se nejprve objevuje v tak zvaném křížení – průsečíku hlavní a křížové lodi. Klenbu tvoří čtyři klenební plochy čili kápě, jejichž styčné hrany tvoří v půdorysu kříž. Taková klenba (bez žeber), které se někdy říká také klášterní, se stavěla na tvarové lešení, a to obvykle z kamene.
Už od 12. století se v severní Itálii začala objevovat jiná konstrukce. Čtyři rohy klenby (podpory) se nejprve spojily dvěma zkříženými kamennými oblouky čili žebry, v jejichž průsečíku je svorník nebo klenák. Plochy mezi nimi (kápě) se mohly vyzdít podstatně lehčím zdivem a aspoň zčásti bez podpůrného lešení. Stavba žeber byla ovšem náročná, zejména na přesnost plánování i kamenické práce: jednotlivé kameny, které se tesaly na zemi, musely přesně navazovat a lícovat. Při této konstrukci pak bylo také přirozené, že se začaly stavět lomené oblouky s menšími bočními tlaky na podpory. V gotické architektuře se žebra bohatě profilují a objevují se stále složitější tvary žebrových kleneb. V renesanci a v baroku se křížové klenby bez žeber stále užívají, často i pro menší a obyčejnější prostory.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Klenba. Sv. 14, str. 349
Související články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |