Sarin

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 1. 9. 2013, 18:52

Chemická struktura sarinu

Sarin (v kódu NATO označený jako GB) je vysoce toxická kapalná látka používaná jako nervově paralytická chemická zbraň. Její výroba je zakázana mezinárodní konvencí o nešíření chemických zbraní z roku 1993.

Historie

• 1939: Sarin byl objeven v Německu. Byl pojmenován na počest svých objevitelů Schrader, Ambros, Rüdiger a Van der LINde.
• 1995: Členové japonské náboženské sekty Óm šinrikjó (Aum Shinrikyo) spáchali teroristický útok pomocí sarinu v tokijském metru. Sarin si vyžádal 12 obětí a stovky zraněných.

Biochemické účinky

Sarin je irreverzibilní kompetitivní inhibitor acetylcholinesterasy (zvaná též cholinesterasa). Organofosfát sarin se kovalentně váže na -OH skupinu postranního řetězce serinu v aktivním místě acetylcholinesterasy ^[1]. Inhibice tohoto enzymu má za následek sníženou schopnost těla hydrolyzovat acetylcholin v synaptické štěrbině zpět na cholin a acetát (viz Syntéza acetylcholinu). Tudíž dlouhá expozice acetylcholinu na receptory cholinergních synapsí brání opětné repolarizaci neuronu, a tím dalšímu vedení vzruchu. Cholinergní receptory jsou dvojího druhu: nikotinové vyskytující se v nervosvalových ploténkách a sympatických gangliích a muskarinové nacházející se v mozkových buňkách a periferním nervstvu ^[2]. Z lokalizace těchto receptorů vyplývají následné příznaky otravy (viz níže).

Klinické projevy

Působí velice rychle na centrální nervovou soustavu. Podle intenzity zasažení nastane zúžení zornic (= mióza), pocit tlaku v očích, bolesti hlavy, dýchací obtíže, kašel, zvýšená sekrece hlenu, zvracení, pocit úzkosti a neklid. Při větším zasažení dochází k záškubům a křečím jednotlivých částí těla. U osoby, neléčené podáním protijedu, nastává smrt následkem obrny dýchacích svalů a zástavy činnosti srdce.

Léčba

Otrava sarinem se léčí intravenózní aplikací alkaloidů atropinu, fysostigminu a reaktivátory cholinesterázy. Atropin působí jako blokátor cholinergního receptoru, tím kompenzuje přebytek acetylcholinu na synapsích. Fysostigmin je přirozený inhibitor cholinesterázy takže jeho podání je zdánlivě nelogické. Jeho efekt je však dvojí. Jednak chrání cholinesterázu před poškozením sarinem. A jednak umožní lépe snášet velkou dávku atropinu; tyto léky mají totiž protichůdné účinky. Dalším lékem jsou regenerátory cholinesterázy, které dokáží vyvázat sarin z vazby na enzym. Dostupné jsou trimedoxim, obidoxim a asoxim (v současnosti ve výbavě Armády ČR a Integrovaného záchranného systému v antidotu ANTIVA)^[3]. Léčba reaktivátorem se musí provést co nejrychleji.

Reference

1. ↑ MURRAY, R., GRANNER, D., MAYES, P., RODWELL, V. Harperova biochemie. 4. české vyd. Jinočany: Nakladatelství H+H 2002. 784 s.
2. ↑ LEDVINA, M., STOKLASOVÁ, A., CERMAN, J. Biochemie pro studující medicíny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum 2004. 471-473 s.
3. ↑ SUKL, vyhledávání: databáze léků: SUKL: det. reg.: "ANTIVA"