V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

RBVZ Russkij Vitjaz

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Technický popis: Typo)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 3. 9. 2013, 08:54

Russkij Vitjaz
Sikorsky Russky Vityaz (Le Grand).jpg
Základní charakteristika
Určení Russkij Vitjaz
Výrobce Igor Sikorsky
Konstruktér Igor Sikorsky
První let 10. 5. 1913
Zařazen
Vyřazen
Výroba 1913
Vyrobeno 1
Varianty
Uživatel Rusko

Russkij Vitjaz byl první čtyřmotorový letoun na světě. Navrhl ho a postavil Igor Sikorsky v Rusku na jaře roku 1913.

Sikorsky koncipoval Russkij Vitjaz v roce 1911, avšak odborníci a média na celém světě předpovídaly úplné selhání tohoto projektu, pozorovatelé byli přesvědčeni, že letadlo s takovými rozměry nemůže nikdy opustit zemi. 10. května 1913 však museli přiznat, že se mýlí, protože letoun poprvé vzlétl.

Russkij Vitjaz získal v létě 1913 mezinárodní rekord ve vytrvalosti, když se sedmi lidmi na palubě létal hodinu a čtyřiapadesát minut.

Letadlo však bylo 11. září 1913 zcela zničeno. Při konkurzu vojenských letadel na petrohradském letišti se prolétávajícímu francouzskému letounu Meller 2 utrhl rotační motor a jako obrovská bomba dopadl na jeho levé křídlo...

Obsah

Technický popis

Russkij Vitjaz byl celodřevěný čtyř-příhradový dvouplošník s pevným podvozkem, zcela zakrytou kabinou pro posádku i cestující, a s pohonem čtyřmi pístovými motory.

Trup

Dřevěná příhradová konstrukce trupu měla obdélníkový průřez. Podélníky tvořily jasanové lišty 40 x 40 mm, jednotlivé vzpěry byly vyrobeny z borovice a výztuhy z překližky 4 mm. Jednotlivé díly byly spojovány ocelovým plechem. Trup byl na přídi široký 1,4 metru a zúžoval se až na 0,6 m na konci. Výška trupu bez kabiny byla na přídi 0,9 m. Zadní část trupu byla potažena plátnem. Příď letounu byla potažena překližkou s vrchní mahagonovou dýhou. Přední část trupu tvořila otevřený balkón pro pozorovatele, za ním následovala zakrytá kabina vysoká 1,85 m a dlouhá 5,75 m se vstupními dveřmi a velkými okny. Kabina měla dřevěnou kostru, překližkový potah a oplechovanou střechu. V přední části kabiny byly dvě sedadla pilotů (vedle sebe) s dvojitým řízením. Dveřmi oddělená kabina pro cestující nabízela plátěné sedačky a malý dřevěný stolek.

Křídla

Křídla byla čtyřpříhradová, dvounosníková s tenkým klenutým profilem. Nosníky z lišt 18-20 mm měly bočnice z překližky silné 5 mm. Sestavený nosník měl průřez 50 x 90 mm. Žebra byla vyrobena z lišt a překližky. Křídla byla potažena speciálním plátnem. Horní křídla měla krátká křidélka. Celý nosný systém byl vyztužen ocelovými dráty.

Ocasní plochy

Kostrukce ocasních ploch se značně podobala křídlům. Pevný stabilizátor a pohyblivé výškové kormidlo. Směrovky byly plovoucí a měly speciální profil, který vylepšoval směrové ovládání letounu při vysazených motorech na jedné straně.

Motory

Pohonné jednotky tvořily čtyři čtyřválcové, kapalinou chlazené, spalovací motory Argus s výkonem po 74 kW pohánějící dvoulisté dřevěné vrtule o průměru 2,60 metru, přímo bez reduktoru. Každý motor měl vlastní spádovou palivovou nádrž, olejovou nádrž a chladič kapaliny. Celková zásoba paliva činila 150 kg. Motory byly uloženy na dolním křídle v první a třetí příhradě od trupu. Chod motorů, které se spouštěly ručně, se centrálně ovládal pákami přípustí v kabině.

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 3
  • Délka: 20,0 m
  • Rozpětí křídel:
    • horní křídla: 27,0 m
    • spodní křídla: 20,0 m
  • Výška: 3,90 m
  • Plocha křídla: 120 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 3 400 kg
  • Vzletová hmotnost: 4 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 4 200 kg
  • Pohon: 4 × motor Argus
  • Výkon: 4 x 74 kW (100 hp)
  • Maximální rychlost: 95 km/h
  • Přistávací rychlost: 70 km/h
  • Dolet: 170 km
  • Dostup: 600 metrů

Literatura

  • Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
RBVZ Russkij Vitjaz