Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Slovinsko
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 23. 7. 2012, 00:06
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovinsko (slovinsky: Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (slovinsky: Republika Slovenija), je alpský stát ve střední Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako jeden z nástupnických států Jugoslávie. Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie.
Obsah |
Historie
- Hlavní článek: Dějiny Slovinska
Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást habsburské monarchie. Do té doby bylo rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stal 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska (viz mapa). Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2. prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. V roce 2004 se stala členským státem EU.
Politický systém
- Hlavní článek: Politický systém Slovinska
Slovinsko je republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národního shromáždění je čtyřleté, Národní rady pětileté.
Geografické údaje
- Hlavní článek: Geografie Slovinska
Poloha
Slovinsko je přímořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Jeho rozloha je 20 253 km². Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské pánve a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie.
Slovinsko hraničí s Rakouskem (324 km) na severu, s Maďarskem (102 km) na východě, Chorvatskem (546 km) na jihu a Itálií (235 km) na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři (47 km).
Mezní zeměpisné souřadnice Slovinska jsou:
- na severu 46° 52' 37,52" sev. šířky, 16° 14' 18,14" vých. délky, obec Budinci v občině Šalovci,
- na jihu 45° 25' 18,34" sev. šířky, 15° 10' 56,06" vých. délky, obec Damelj v občině Črnomelj,
- na východě 46° 28' 33,76" sev. šířky, 16° 36' 07,69" vých. délky, obec Benica v občině Lendava,
- na západě 46° 17' 54,05" sev. šířky, 13° 23' 47,81" vých. délky, v obci Breginj v občině Kobarid.
Největší rozdíl zeměpisné šířky je 1°28', tj. 163 km. Největší rozdíl zeměpisné délky je 3°13', tj. 248 km.
Ve Slovinsku se setkávají čtyři hlavní evropské geografické regiony: Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev a Středomoří.
Podnebí
Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. Průměrná teplota je -2 °C v lednu a 21 °C v červenci. Průměrné srážky dosahují 1000 mm na pobřeží, až 3500 mm v Alpách, 800 mm na jihovýchodě země a 1400 mm ve středním Slovinsku.
Kolem poloviny Slovinska (10 124 km²) je pokryto lesními porosty (po Finsku a Švédsku třetí nejzalesněnější stát Evropy). Na některých oblastech se zachovaly původní lesy, největší v Kočevje. Zatravněné porosty pokrývají 5593 km² země, pole a zahrady 2471 km²;, sady 363 km²; a vinohrady 216 km².
Obyvatelstvo
- Hlavní článek: Obyvatelstvo Slovinska
Celkový počet obyvatel Slovinska byl v červenci 2007 2 019 392. Podíl městského obyvatelstva na těchto dvou milionech čítá 54,16 %. Největším slovinským městem je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271 000 obyvateli. Další velká města jsou Maribor, Celje, Kranj, Novo Mesto, Koper, Nova Gorica a Murska Sobota.
Při sčítání lidu 2002 z celkového počtu 1 964 036 obyvatel uvedlo svoji národnost 1 766 982 (89,97 %). Slovinsko je tudíž etnicky téměř homogenní - 83,06 % obyvatel tvoří Slovinci. Slovinci patřili k třetímu nejpočetnějšímu národu Jugoslávie a víceméně osidlovali území Slovinska souvisle. Přesto během sedmdesáti let existence jihoslovanského státu došlo k jisté změně etnické struktury Slovinska. Přicházeli hlavně příslušníci dalších národů Jugoslávie, ubylo naopak Rakušanů a Italů. V období Jugoslávie se Slovinci řadili k méně početným národům s pomalým přírůstkem obyvatelstva a obávali se svého rozpuštění v rozsáhlé federaci, neboť některé jiné národy, hlavně v jižních republikách, přibývaly početněji. Ještě dnes existují ve Slovinsku menšiny Srbů, Chorvatů, či Bosňáků.
Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu (Rakousko-uherská monarchie). Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8 % obyvatel ke katolicismu, 10,1 % k ateismu, 2,4 % k islámu, 2,3 % k ortodoxnímu křesťanství a 15,7 % neodpovědělo.
Školství
Hlavní článek: Školství Slovinska
Ekonomika
- Hlavní článek: Ekonomika Slovinska
Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím; vstup země v roce 2004 do EU a přijetí eura na začátku roku 2007 podpořilo již tak vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % průměru EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z post-jugoslávských republik.
Administrativní dělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Slovinska
V současné době neexistují větší správní regiony (obdoba českých krajů) a Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občina, plurál: občine). Jedenáct z nich má postavení města (mestna občina, plurál mestne občine). Pro statistické účely jsou občiny sdruženy do dvanácti statistických regionů NUTS (statistične regije). Připravuje se vytvoření 12 či 14 regionů.
Statistické regiony
- Pomurska
- Podravska
- Koroška
- Savinjska
- Zasavska
- Spodnjeposavska
- Jugovzhodna
- Osrednjeslovenska
- Gorenjska regija
- Notranjsko - kraška
- Goriška
- Obalno - kraška
Tradiční regiony
Slovinsko se člení na osm tradičních regionů:
- Gorenjska
- Štajerska
- Prekmurje
- Koroška
- Notranjska
- Dolenjska
- Primorska (někdy dělena dále na oblasti Goriška a Slovenska Istra)
- Bela krajina (někdy zahrnována do oblasti Dolenjska)
Turistika
Turisticky zajímavá místa: Lublaň, Škofja Loka, Kranjska Gora, Bled, Bohinj, Dovje-Mojstrana, Julské Alpy, Savinjské Alpy, Karavanky, Kras s Postojnou a Lipicí, Radenci, Hrastovlje, Maribor
Související články
Externí odkazy
- (slovinsky, anglicky) Portál veřejné správy
- (slovinsky, anglicky) Statistický úřad Republiky Slovinsko
- Slovinské oficiální turistické informace
- (nizozemsky, anglicky) Turistické informace
- (slovinsky) Slovinské euromince
- (anglicky, německy, francouzsky) Poklady slovinské národní knihovny
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |