Vchodový objekt

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 6. 10. 2013, 13:35

Československý vchodový objekt na tvrzi Bouda
Vchodový objekt je železobetonový objekt budovaný v rámci opevnění. Sloužily jako hlavní vstup do dělostřeleckých tvrzí. Projektanti jej zpravidla vkládali mimo bojovou linii opevnění.

Objekty měly umožnit vjezd do svého nitra nákladním automobilům, aby se dalo tvrz pohodlně zásobovat. Uvnitř se nacházelo překladiště, kde se náklad překládal z nákladních automobilů např. do vozíků uzkokolejné dráhy, která v podzemí vedla k jednotlivým srubům tvrze. V československém opevnění obsahoval srub ještě jeden vchod a to pro pěší, který umožňoval vstup a výstup pouze vojákům. Avšak na francouzské Maginotově linii byl pro tento účel stavěn samostatný objekt.

V československém opevnění

Objekty měly pro svou vlastní ochranu ve stropě osazeny dva pancéřové pěchotní zvony, ve kterých byly osazeny lehké kulomety. I vchodové objekty měly projektované střelecké místnosti pod betonem, kde byly zpravidla umístěny lehké i těžké kulomety. Vyžadovaly-li to podmínky, mohl být ve střelecké místnosti i 4cm kanón vz. 36.

Vjezd pro automobily byl chráněn dvoukřídlími mřížovými vraty, která vážila se vším příslušenstvím přibližně jednu tunu. Hned za mřížovými vraty byla umístěna jednokřídlá padací vrata, která vážila až šest tun. Uzavřením těchto vrat se stávala vrata protiplynová a zabraňovala vniknutí jedovatých látek do objektu. Protizávaží instalované v dolním patře objektu umožňovalo vratům vertikální pohyb. Za těmito vraty byla chodba obloukovitě lomena. Toto opatření sloužilo k tomu, aby nepřítel nemohl vést palbu do nitra objektu. Ve vzniklém ohybu byla osazena ochranná střílna s lehkým kulometem. Za lomenou částí chodby byla umístěna třetí vrata, která měla být také protiplynová a s předcházejícími vraty měla tvořit protiplynovou předsíň, která by sloužila pro odmořování vozidel od otravných látek použitých na bojišti.

Za posledními vraty se nacházel prostor překladiště. Rozměry překladiště byly odvozovány od množství munice, které bylo pro bojovou schopnost do tvrze nutno dodat. Pro velikost byly dvě varianty: pro tvrze u kterých bylo nutností pod 100 tun munice na dva dny, bylo překladiště dlouhé 11 metrů, tj. pro jeden velký nebo dva malé nákladní automobily. Nad 100 tun bylo překladiště o pět metrů delší a umožňovalo vjezd dvou velkých nebo tří malých nákladních automobilů. Součástí překladiště byly i koleje úzkokolejné dráhy, které sloužily pro provoz vozíku, sloužících pro rozvoz munice a materiálu po tvrzi.

Podle místa umístění vchodového objektu se lišil i způsob dopravy vozíků do podzemí tvrze. Jestliže byl objekt umístěn na příkrém svahu, mohlo být použito způsobu přímé galerie (např. na tvrzi Smolkov, Adam, Jírova Hora, Stachelberg). V případě mírného svahu muselo být použito šikmé svážnice (např. na tvrzi Hůrka, Bouda, Dobrošov) která byla vytvořena ve sklonu 25%. Třetím způsobem použitém u objektů postavených v rovinatém terénu, bylo vytvoření výtahové šachty, kde byly instalovány dva nákladní výtahy. Tento způsob byl nejméně výhodný a tak byl projektován jen na třech tvrzích (Orel, Šibenice a Hanička).