Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Hůrka (dělostřelecká tvrz)
Z Multimediaexpo.cz
Tvrz je tvořena dvěma pěchotními sruby (K-S 10, K-S 13), dělostřeleckým srubem (K-S 11), dělostřelecká otočná věž (K-S 12) a vchodový objekt (K-S 12a). U tvrze měla působit izolovaná dělostřelecká pozorovatelna (K-S 12b) vybudována na kótě 714 Lustberg (dnes Veselka) jihovýchodně od tvrze. Po obsazení tvrze Němci byla myšlenka pro zasazení továrny na výrobu součástek pro letecké motory, zároveň se počítalo s vybudováním koncentračního tábora pro polské vězně, avšak k realizaci plánu nikdy nedošlo. Po válce až do 30. května 2008 vlastnila pevnost armáda České republiky, která ji využívala ke skladovacích účelům, následně byla převedena na nového majitele, město Králíky. Dne 18. srpna 2008 byla poprvé zpřístupněna pro veřejnost.[1]
Úkol tvrze
Palebné pole tvrze mělo zejména směřovat na tzv. Zemské brány navazující na Kladskou kotli v tehdejším Německu. Dělostřelecké zbraně měly působit v součinnosti se sousedními tvrzemi Bouda a Adam. Postřelované území dělostřelecké otočné věže působilo hluboko do nepřátelského území. Do dnů odstoupení Sudet nebyl objekt K-S 12 osazen otočnou dělovou věží, která byla v plzeňské škodovce dokončena až v roce 1941. Stejně tak nebyl dělostřelecký srub vyzbrojen třemi houfnicemi vz. 38 ráže 100mm.
Reference
- Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 44-45.
Externí odkazy
- O tvrzi Hůrka
- Základní informace o tvrzi
- Fotografie tvrze Hůrka
- O tvrzi na bunkry.cz
- Mapa podzemí tvrze
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.