Trestní oznámení

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 18. 10. 2013, 11:34

Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr.
Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky.

Trestní oznámení je jedním ze zdrojů skutečností, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. V trestně právní procesní normě, kterou je trestní řád, zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, není trestní oznámení výslovně definováno. Zmíněno je pouze v § 59/5 (...činí-li se ústně trestní oznámení...), § 59/6 (...jestliže byl protokol o trestním oznámení...) a § 158/2 (...oznámení o skutečnostech...). Obecně však platí, že trestní oznámení = podání.

Oznamovatelé

státní orgány - dle ustanovení § 8/1 tr. řádu jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zastupitelství nebo policejnímu orgánu skutečnosti, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Státním orgánem s oznamovací povinností se přitom rozumí zákonodárné orgány a orgány státní správy. Povinnost lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací chráněných zákonem nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti
zájmové sdružení občanů
právnické osoby
fyzické osoby
občané

- u těchto oznamovatelů je morální oznamovací povinnost.
Orgány činné v trestním řízení mají povinnost přijímat trestní oznámení, přičemž policejní orgán a státní zastupitelství mají tuto povinnost stanovenu v § 150/1 tr. řádu. Jejich postup při trestním oznámení upravují interní právní předpisy či pokyny obecné povahy. Je-li učiněno podání na soudu, tento neprodleně předává oznámení na příslušné státní zastupitelství.
Oproti tomu v § 368 trestního zákoníku je uveden taxativní výčet trestných činů, u kterých je dána oznamovací povinnost a kdy tedy se ten, kdo tuto povinnost poruší, sám dopouští neoznámení trestného činu. Existují však výjimky, uvedené v § 368/2,3 trestního zákoníku, např. advokát či advokátní koncipient ve vztahu ke skutečnostem, o nichž se dozví při výkonu advokacie nebo právní praxe či duchovní registrované církve nebo náboženské společnosti při výkonu zpovědního tajemství.

Druhy trestních oznámení

Podle ustanovení § 59/1 tr. řádu rozlišujeme oznámení

písemné - pokud obsahuje skutečnosti, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, je nutno jej prověřit bez ohledu na to, zda je podepsáno pravým či smyšleným jménem či zda je podepsáno vůbec
ústní - zapsané do protokolu o trestním oznámení, při tom je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl trestný čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a výši škody způsobené oznámeným činem a o dalších okolnostech, jako je například vztah oznamovatele k pachateli, jak se o činu dozvěděl, k popisu pachatele, zda by pachatele poznal a k dalším skutečnostem, které jsou oznamovateli známy o trestném činu, oznámení by přitom mělo odpovědět na sedm základních kriminalistických otázek - Kdo?, Co?, Kdy?, Kde?, Jak?, Čím?, Proč?
telegrafické, telefaxové, dálnopisné - dle druhu použitého přenosového zařízení
elektronické - oznamovatel by měl uvést poskytovatele certifikačních služeb nebo připojí certifikát
e-mailové - je nutno ho opatřit elektronickým podpisem dle zák. č. 227/2000 Sb.
telefonické - není sice uvedeno přímo v zákoně, ale praxe ho připouští, je třeba provést prověrku volajícího zpětným voláním na ním uvedené telefonní číslo, zjistit, kde se oznamovatel nachází a jakým způsobem se na místo nejrychleji dostat

Obsahové náležitosti

Jsou upraveny v § 59/4 tr. řádu, dle kterého musí podání obsahovat

kterému orgánu činném v trestním řízení je určeno
kdo jej činí
čeho se týká
co sleduje

Pokud oznámení nesplňuje obsahové náležitosti, orgán činný v trestním řízení jej vrátí oznamovateli, je-li znám, k doplnění a zároveň mu stanoví lhůtu k odstranění nedostatků. Délka lhůty není zákonem stanovena, určí ji orgán dle svého uvážení a s přihlédnutím k závažnosti oznámení.
Není-li oznamovatel znám či nejsou-li ve lhůtě nedostatky odstraněny, k oznámení se nepřihlíží. To však neplatí, pokud by obsahovalo skutečnosti, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání konkrétního trestného činu.

Formální náležitosti

K těmto dle § 59 tr. řádu náleží

datum
podpis - k tomuto viz výše písemné oznámení

Protokolace trestního oznámení

Protokoluje se bezprostředně po provedení či zajištění nezbytných úkonů a opatření k předcházení či zabránění trestnému činu. Vždy se sepisuje protokol, pokud oznamovatel činí podání ústně. Před započetím protokolace jsou zjištěny a zapsány osobní data oznamovatele a tento musí být následně poučen. Poučení obsahuje upozornění na odpovědnost za uvedení vědomě nepravdivých údajů, zejména na trestný čin křivé obvinění dle § 345 tr. zákoníku, pomluva dle § 184 tr. zákoníku, poškození cizích práv podle § 181 tr. zákoníku, nadržování dle § 366 tr. zákoníku a na přestupek křivé vysvětlení dle § 47a/1 zák. č. 200/1990 Sb.
Oznamovatel má též možnost dle § 100/2 tr. řádu odepřít výpověď, pokud by tím způsobil nebezpeční trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiné osobě v poměru rodinném či obdobném, jehož újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní. Ten, kdo má oznamovací povinnost podle trestního zákoníku však dle § 100/3 tr. řádu odepřít výpověď nemůže. Oznamovatel má právo dle § 2/14 tr. řádu používat svůj mateřský jazyk nebo jazyk, o kterém prohlásí, že jej ovládá. Jde-li o svědka, má tento právo dle § 55/2 tr. řádu žádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že mu v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení základních práv.
Po ukončení protokolace je protokol předložen k přečtení a oznamovatel má právo žádat doplnění, provedení oprav a změn tak, aby byl protokol v souladu s jeho výpovědí. Pokud o to výslovně požádá, má oznamovatel právo být do jednoho měsíce vyrozuměn o provedených opatřeních. Účelem protokolace je potvrdit či vyvrátit existenci skutečností, uvedených v oznámení a získání poznatků k odhalení skutečností významných pro právní kvalifikaci trestného činu. Pokud jsou předloženy věcné důkazy či listinné důkazy, poznamená se toto do protokolu, popř. je sepsán záznam o převzetí. V neposlední řadě se při ústním podání zjišťuje, zda oznamovatel uplatňuje nárok na náhradu škody.

Co se nepovažuje za trestní oznámení

podání, které ani po doplnění neobsahuje údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu
podání, která nejsou podepsána (výjimka viz výše)
řádné opravné prostředky dle trestního řádu
mimořádné opravné prostředky či podněty k jejich uplatnění
stížnosti na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství, na nevhodné chování státního zástupce či zaměstnanců státního zastupitelství
podněty k postupu Nejvyššího státního zastupitelství dle § 174a tr. řádu
žádosti o odstranění průtahů či závad v postupu policejního orgánu či státního zástupce
podání, jimiž se oznamovatel domáhá nároků, které lze uplatnit v civilním řízení
podání, vyjadřující nespokojenost s rozhodnutím či postupem soudu

Literatura

zákon číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
zákon číslo 140/1961 Sb., trestní zákon
zákon číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník
Šámal P. a kol.: Přípravné řízení trestné. 2 vydání. Praha, C.H.Beck, 2003, str. 1-1443.
Šámal P. a kol.: Trestní řád. Komentář (I+II díl). 6 vydání. Praha, C.H.Beck, 2008, str. 1-3012.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii