Advokát
Z Multimediaexpo.cz
Advokát je svobodné právnické povolání, které se zabývá soustavným poskytování právních služeb jiným fyzickým či právnickým osobám, a to zpravidla za úplatu. Poskytováním právních služeb se pak rozumí zejména zastupování v řízení před soudy, správními úřady a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, poskytování právních rad, sepisování listin a zpracovávání právních rozborů. Advokáti zpravidla vytvářejí stavovské organizace, které vykonávají správu na úseku výkonu advokacie. Běžně také bývá zakotvena exkluzivita poskytování právních služeb advokáty (popřípadě spolu s dalšími stavovsky organizovanými právními profesionály, např. notáři) a je zakázáno, aby právní služby soustavně a za úplatu poskytovali právníci stojící mimo stavovské organizace. Podstatným rysem advokáta je jeho nezávislost (na státu, jakož i jiných subjektech) a vázanost příkazy klienta, nejsou-li v rozporu s právními či stavovskými předpisy. Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, přičemž musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.
Obsah |
Advokacie v České republice
Podmínky poskytování právních služeb advokáty upravuje zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii. Za úplatu a soustavně mohou v České republice právní služby poskytovat jen:
- advokáti zapsaní v seznamu advokátů České advokátní komory
- evropští advokáti, což jsou cizozemci ze států Evropské unie, států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, případně i dalších států podle závazných mezinárodních smluv, které ve svém domovském státě získali obdobné oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením, které Ministerstvo spravedlnosti České republiky oznámilo sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.
Vedle advokátů mohou právní služby poskytovat v rozsahu vymezeném příslušnými předpisy také notáři, soudní exekutoři, patentoví zástupci, daňoví poradci a případně i další osoby, kterým by takové oprávnění bylo svěřeno zákonem. Právní služby mohou poskytovat i zaměstnanci či příslušníci ozbrojených sborů, u kterých je poskytování právních služeb součástí jejich povinností vyplývajících z pracovního poměru anebo služebního poměru.
Podmínky výkonu advokacie
Advokátem může být pouze osoba zapsaná v seznamu advokátů, který vede Česká advokátní komora. Do seznamu komora zapíše na základě písemné žádosti každého, který splňuje následující podmínky:
- má plnou způsobilost k právním úkonům
- je bezúhonný
- získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice (případně jiné uznatelné vzdělání)
- vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient
- složil advokátní zkoušku
- složil do rukou předsedy advokátní komory slib
Zápis do seznamu je vyloučen u toho, komu bylo uloženo jako kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, pokud se na něho pro uplynutí doby nehledí, jako by mu toto kárné opatření uloženo nebylo. Nelze také zapsat osobu, která byla v posledních pěti letech vyškrtnuta ze seznamu z důvodu prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku na něho nebo na právnickou osobu, v níž byl společníkem. Osoba žádající o zápis nesmí být v pracovněprávním poměru nebo služebním poměru s výjimkou pracovního poměru k České advokátní komoře, advokátovi nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie, pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo vědeckého pracovníka v oboru právo u Akademie věd České republiky. Také nesmí vykonávat žádnou jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie. U cizinců se podmínka vzdělání a právní praxe nahrazuje oprávněním k poskytování obdobných právních služeb v jiném státě, zvláštní zkouškou nebo právní praxí usazeného evropského advokáta. Praxe advokátního koncipienta je nahraditelná odbornou praxí v jiných právních odvětvích (např. praxe soudce, asistenta soudce, justičního čekatele, státního zástupce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, notářského koncipienta, asistenta Veřejného ochránce práv).
Způsob výkonu advokacie
Advokát může vykonávat advokacii:
- samostatně – jako podnikatel
- jako účastník sdružení advokátů bez právní subjektivity – vzájemné vztahy mají upraveny zvláštní písemnou smlouvou
- jako společník obchodní společnosti, a to veřejné obchodní společnosti, Komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným
- v pracovním poměru k samostatnému advokátovi či advokátní obchodní společnosti (tzv. zaměstnaný advokát)
Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě. Musí využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Advokát musí postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu, je povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže jsou stanoveny stavovskými předpisy. Advokát může poskytnutí právních služeb odmítnout a v některých případech dokonce odmítnou musí (např. při kolizi zájmů). O všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb je povinen zachovávat mlčenlivost, které ho může zprostit pouze klient či jeho právní nástupce.
Historie
V období komunistického režimu advokáti poskytovali své služby v rámci tzv. advokátních poraden sdružených v krajských sdruženích advokátů. Krajská sdružení byla socialistickými organizacemi. Po listopadu 1989 došlo k privatizaci advokacie. Zároveň začal počet advokátů prudce stoupat; zatímco v roce 1989 jich bylo asi 500, v roce 2006 Česká advokátní komora evidovala na 8000 činných advokátů.
Obecný zmocněnec
Každý se může nechat zastupovat nejen advokátem či jiným právním profesionálem oprávněným k poskytování právních služeb, ale i laikem. Takový zástupce v řízení před soudem či jiným orgánem se pak označuje jako obecný zmocněnec. Laické zastupování však není přípustné v při obhajobě obviněného v trestním řízení, v řízení o dovolání, kasační stížnosti a také v řízení před Ústavním soudem. Tento obecný zmocněnec nesmí vystupovat v různých věcech opakovaně a musí být způsobilý k řádnému zastupování.
Související články
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |