Trenčínský hrad
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 29. 8. 2011, 09:59
Trenčínský hrad je velký starý hrad, který se tyčí přímo nad slovenským městem Trenčín. Proto je charakteristickou dominantou nejen samotného města, ale také středního Pováží. Dnes je národní kulturní památkou Slovenska.
Obsah |
Historie
Kdysi hrad nesl názvy jako de Trenchin (1193), Trincinensis (1208), Trinchiniensis (1229) či Trencyn (1232). Historie místa, na kterém později vznikl hrad začíná už v období Římského impéria, což dokazuje nápis na hradní skále hlásající vítězství II. římské legie nad Germány u Laugarície v roce 179 n.l. Dnešní hrad vznikl pravděpodobně na místě hradiště. První prokazatelnou stavbou na návrší byla kamenná obytná věž a rotunda z 11. století, kdy hrad sloužil na ochranu Uherského království a západního pohraničí. Koncem 13. století se dostal do majetku rytíře Matúše Čáka Trenčanského, významného oligarchu, který ovládal velké území a stal se legendárním „pánem Váhu a Tater“. Jeho stavební činnost můžeme vysledovat hlavně na rozšíření a rozsáhlé úpravě blokové obytné věže z 11. století, ke které přistavěl i mohutně opevněný obytný palác. Věž, dodnes nazývaná Matúšova, je dominantním prvkem celé široké siluety hradu.
Po Matúšově smrti patřil hrad až do konce 15. století panovníkovi. Takzvaný horní hrad rozšířil král Ludvíka z Anjou o nový palác a opevnění. Zikmund Lucemburský daroval hrad svojí manželce Barboře, pro kterou nechal v první třetině 15. století vybudovat nový palác a kapli. Všechny tyto stavby byly částečně renovovány a dnes se využívají pro muzejní účely. Polovina 15. století byla ve znamení opevňování hradu zejména z důvodu husitských výprav, které tehdy směřovali také na Slovensko. Koncem 15. století získal hrad společně s městem Štefan Zápolský a začal s rozsáhlými přestavbami.
Začátkem 16. století se hrad stal cílem turecké expanze. Navzdory Zápoľského budovatelským a opevňovacím pracím byl hrad dobyt roku 1527 generálem krále Ferdinanda I. – Katzianerem. V letech 1540–1560 byla zahájena obnova a rozšíření rozsáhlého opevnění, které řadí hrad Trenčín spolu s Spišským hradem a Děvínským hradem mezi nejrozsáhlejší evropské hrady. V téže době byla vybudována dělostřelecká obrana podle projektu italských architektů a budovy byly modernizovány podle dobových trendů. Změnila se i silueta hradu - vysoké gotické střechy vystřídaly horizontální renesanční atiky ve tvaru ocasů vlaštovek, které byly typickým italským prvkem 16. století. V roce 1790 se v městě rozšířil požár, který zasáhl i hrad. V polovině 19. století byly zakonzervovány poškozené objekty, aby se předešlo jejich dalšímu rozpadu. Od konce padesátých let 20. století je na hradě probíhá velice komplikovaná (zvláště vzhledem k poloze hradu) komplexní obnova a rekonstrukce jeho opevnění. Opravené objekty jsou postupně využívány k muzejním účelům nebo jsou součástí stálé expozice.
Exteriér
Areálu hradu Trenčín dominuje Matúšova věž, ke které přiléhají reprezentativní gotické paláce – Matúšův, Ľudovítův, Barbořin, a kaplička. Na nádvoří se zachovali základy předrománské architektury a pozůstatky rotundy, která zanikla pravděpodobně začátkem 15. století. Budovy v dolní části hradu odráží především jeho obranné a hospodářské funkce. Dominuje zde zejména dělová bašta. Jsou zde i stopy po hospodářských budovách a mlýnech. Na nádvoří se zachovala pověstná Studna lásky, kterou navzdory pověsti údajně začali hloubit Katzianerovi vojáci kolem roku 1557 a dokončili ji v letech 1564–1570. Jiné prameny uvádí, že studnu vykopali poddaní hradu.
Interiér
Prostory Matúšovy věže také dokumentují bydlení šlechty z poloviny 11. století, později goticky upravené a zpřístupněné novým schodištěm, které koncem 13. století přistavili k starší budově. Interiér Barbořina paláce a dělové bašty má moderně zrekonstruovaný klenbový systém. V přilehlých palácích je instalované lapidárium z kamenných architektonických článků, nalezených v sekundární poloze během památkové obnovy. Zbytek paláců je ozdoben nástěnnými malbami z období gotiky a renesance. Postupně se rekonstruují další interiéry a zpřístupňují se k jednotlivým prohlídkám.
Současný stav
Na hradě jsou umístěny expozice Trenčínského muzea (založeného roku 1877), vztahující se k dějinám regionu Trenčín a samotného hradu. Bezpochyby nejzajímavější je výstava historické nábytku a feudalismu v Barbořině paláci, cenné zbraně, obrazy i pravěké exponáty v Ľudovítově paláci a stálá hradní galerie v hospodářské budově hradu. Kromě toho jsou zde k vidění archeologické sbírky a nálezy objevené během archeologických výzkumů na hradě. Expozice na hradě jsou přístupné veřejnosti každý den v roce (vždy kromě pondělí). Jedinečný je pohled z Matúšovy věže před vámi „otevře“ širokou krajinu, městskou architekturu z ptačí perspektivy a mohutné gotické renesanční opevnění sahající až daleko do přírodního lesního porostu Breziny.
Přístup k hradu
Na hrad se lze dostat přímo z centra města z Matúšovy ulice, nebo po zrekonstruovaných strmých hradních schodech, které vedou od městské brány ke gotickému kostelu na hradním vrchu. Od železniční stanice stačí přejít přes park a projít podchodem u hotelu Tatra k muzeu.
Galerie
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |