Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Tramvaj do stanice Touha (film)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Student85 (diskuse | příspěvky)
(vylep.)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 1. 10. 2011, 09:27

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png


Tramvaj do stanice Touha (v anglickém originále A Streetcar Named Desire) je americké filmové drama z roku 1951 s Vivien Leighovou a Marlonem Brandem v hlavních rolích. Snímek byl natočen na motivy Pulitzerovou cenou oceněné stejnojmenné divadelní hry Tennessee Williamse z roku 1948. Filmová adaptace získala z 12 nominací čtyři Oscary a jeden Zlatý glóbus, jedno ocenění Oscar pak získal česko-srbský herec Karl Malden.

Obsah

Děj

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

New Orleans, železniční stanice. „Řekli mi, že mám nastoupit do tramvaje do stanice Touha“ žádá osamělá žena námořníka o správné nasměrování. Touto větou začíná jedna z nejznámějších adaptací románu Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha.

Jižanská kráska Blanche Duboisová (Vivien Leigh) přichází do New Orleansu navštívit mladší sestru Stellu (Kim Hunter), která si vzala hrubého a jednoduchého Stanleyho Kowalského (Marlon Brando). Příbytkem manželů je vyděšená. Dvě místnosti nemají mezi sebou dokonce ani zeď, jen prostý špinavý závěs. Blanche nedokáže pochopit, jak dívka dobrého vychování dokázala klesnout tak nízko. Blanche posedlá dlouhými a horkými lázněmi odpočívá ve vaně, kdy se Stanley snaží vyčmuchat v osobních věcech dokumenty o prodeji domu. Je přesvědčen, že Blanche svou sestru obrala o dědictví. Stella se tomu snaží zabránit, ale na sílu statného mladého muže nemá. Kromě toho čekají dítě, ale Blanche to ještě neoznámily. Stella si je vědoma nervové lability a psychické sestřině nevyrovnanosti, proto se snaží být jemná a ohleduplná. Na rozdíl od svého muže.

V bytě Kowalských se pravidelně hraje partička pokeru. Přicházejí Stanleyho kamarádi, mezi nimiž je i Mitch (Karl Malden), nejslušnější z nich. Sestry si vyšly na večerní představení, ale vrátily se dřív než muži dokončili hru. V silném podnapilém stavu se projevuje Stanleyho agresivní povaha. Mitch se seznamuje s Blanche a navzájem okouzlí jeden druhého. Nemluví spolu dlouho, Mitch totiž žije s nemocnou matkou a musí se vrátit. Stelle dojde trpělivost a všechny vyhodí, aby si mohla odpočinout. To Stanleyho rozzlobí natolik, že ji zmlátí. Stella uteče k sousedce Eunice (Peg Hilla) žijící nad nimi. Blanche je šokovaná. Kluci dají Stanleyho pod studenou sprchu, aby se probral a uvědomil si vážnost svého jednání. Po krátkém vystřízlivění vyběhne před dům a křičí do noci manželčino jméno. S pláčem a na kolenou ji prosí, aby se vrátila. Stella podlehne.

Blanche trpí halucinacemi, v nichž se hudba mísí s hlasy. Toužící po lásce a objetí se sbližuje s Mitchem. Jdou spolu na tancovačku a tam mu vypráví svůj příběh. Byla kdysi vdaná, ještě když byla velmi mladá. Muž Allen ji miloval a ona jeho. Jednoho večera, když se pohádali, se Allen zastřelil. Historka se velmi dotkne Mitche, který je citlivým a kavalírským partnerem. Chce Blanche políbit, ale ona se brání.

Stanley si zjistil, co Blanche dělala v minulosti. Všem tvrdila, že je učitelkou anglického jazyka, a že si potřebovala odpočinout vzhledem ke své nemoci. Pravda je však taková, že v místě předešlého pobytu na ni lidé vzpomínají jako na bláznivku a hysterku. Dokonce vypátral, že Blanche nedala výpověď sama od sebe, ale že se zapletla se sedmnáctiletým studentem a proto ji vyhodili.

Stella připraví sestře narozeninovou oslavu a pozve i Mitche. Dívky netuší, že nepřijde, protože mu Kowalski prozradil pravdu o Blanche. Ta je Mitchovým chováním rozrušená. Od Stanleyho dostává autobusovou jízdenku na návrat do Laurel, kde žila předtím. Tím jí dá prakticky najevo, že má vypadnout. Stella se snaží sestru uklidnit, ale ta se schová v koupelně. Na Stellu přijdou porodní bolesti a tak Kowalskí odcházejí do nemocnice a Blanche zůstává sama v bytě. Rozzlobený Mitch přichází za ní. Pohádají se a Blanche stále věří, že si ji vezme. To on odmítá, a proto v hysterickém záchvatě začne Blanche křičet. Mitch raději uteče. Opilý Stanley se po narození syna vrací domů a najde Blanche v patetickém kostýmu a s bižuterií na hlavě, jak kráčí po bytě a mumlá si cosi pro sebe. Začne do ní rýpat a psychicky ji deptat. Blanche se začíná bát a tuší, že Stanley jí chce cosi udělat. Znásilni ji.

Po návratu z nemocnice se Stella tváří, jakoby se nic nestalo. Ví, co Stanley udělal, ale také ví, že její sestra potřebuje odbornou pomoc. Kowalski s kamarády hrají poker, Stella pomáhá Blanche sbalit si věci. Většinou jde o staré šaty a levnou bižuterii. Blanche si ve své nemoci ráda hrála na aristokratku, která je dokonce mladší než její sestra. Přichází doktor a Blanche věří, že odchází s novým bohatým nápadníkem. Když však zjistí, že je oklamána, dostává záchvat a nervově se zhroutí. Hospitalizace se již nedá odvrátit. Hned po odchodu Blanche bere Stella syna a odchází k sousedce s tím, že opouští svého neohrabaného a krutého manžela. Film končí jeho zoufalým naříkáním a vykřikováním Stellinho jména.

Herecké obsazení

Marlon Brando jako Stanley Kowalski

Zajímavosti

V divadelní hře na Broadwayi hrálo devět herců z filmové verze včetně Marlona Branda, postavu Blanche Dubois však hrála Jessica Tandy; režie se ujal Elia Kazan. Broadwayská verze měla premiéru v Divadle Ethel Barrymore 3. prosince 1947 a celkově se hrála 855krát. Vivien Leigh již postavu Blanche hrála a to v londýnské adaptaci pod režisérskou taktovkou manžela Laurenca Oliviera.

V době natáčení byly tramvaje nazývané Touha nahrazeny autobusy, ale ty původní se stále používaly v jiných částech města. Místní orgány však povolily jejich zapůjčení produkci pro úvodní scénu. Tramvaj zvaná Touha byl prvním filmem, který získal nominace na Oscara ve všech čtyřech hereckých kategoriích; zároveň prvním, který získal tři herecké Oscary (Leigh, Hunter, Malden). Elia Kazan se bránil filmové verze, protože všechno, čeho dosáhnout chtěl, se mu podařilo v té divadelní. Až po prosbách Tennesseeho Williamse Kazan nabídku přijal. Postava Blanche byla původně nabídnuta Olivii de Havilland, ta však měla přehnané finanční nároky. Vivien Leigh měla v době natáčení 36 let, proto ji maskéři museli udělat starší.

Mezitím co Vivien Leigh natáčela Tramvaj, její manžel Laurence Olivier natáčel v Hollywoodu film s Jennifer Jones Carrie.

Natáčení

Producenti filmu se rozhodli vyměnit divadelní Blanche v podání Jessicy Tandy za Vivien Leigh. Předpokládali, že úspěch herečky Leigh po velkofilmu Jih proti Severu z roku 1939 by mohl přilákat více diváků. Marlon Brando byl však na počátku kariéry, své publikum si teprve získával.

Výprava a dekorace se vytvořily převážně v hollywoodských interiérech, ale některé scénky se natáčely v New Orleans (například scéna příjezdu Blanche, nebo její čekání na tramvaj "Desire"). Režisér nechal nainstalovat do bytu Kowalských pohyblivé stěny, aby s každou další scénkou zmenšil pokoj. Tím vytvořil dojem větší klaustrofobie a zároveň tím vystupňoval šílenství Blanche.

Ocenění

Karl Malden získal za film Oscara

Oscar

Ceny

Nominace

Zlatý glóbus

BAFTA

  • Nejlepší britská herečka - Vivien Leigh (USA) (cena)
  • Nejlepší film na základě jakékoli předlohy - Charles K. Feldman (USA) (nominace)

MFF Benátky


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tramvaj_do_stanice_Touha_(film)“