Tepelská vrchovina

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 26. 10. 2013, 05:47

Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km². Nejvyšším bodem je Podhorní vrch (847 m n. m.). Oblast je mírně zvlněnou plochou vrchovinou o střední nadmořské výšce 627 m.

Vymezení

Tepelskou vrchovinu obklopuje ze severu Slavkovský les, ze severovýchodu Doupovské hory, z východu Rakovnická pahorkatina, z jihu Plaská pahorkatina, na západě se prostírá Podčeskoleská pahorkatina. Na území celku se nenachází žádné velké sídlo, drobnými městy v jeho rámci jsou Teplá, Toužim, Bochov, Žlutice a Bezdružice. O něco větší města Mariánské Lázně a Planá leží již těsně mimo celek, při jeho západní hranici.

Členění

Tepelská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a deset okrsků:

• IIIC2-A Toužimská plošina
  • IIIC2-A-a Útvinská plošina
  • IIIC2-A-b Mrázovská pahorkatina
  • IIIC2-A-c Mariánskolázeňská vrchovina
• IIIC2-B Bezdružická vrchovina
  • IIIC2-B-a Michalohorská vrchovina
  • IIIC2-B-b Vidžínská vrchovina
  • IIIC2-B-c Hanovská pahorkatina
  • IIIC2-B-d Trhomenská vrchovina
  • IIIC2-B-e Krasíkovská vrchovina
• IIIC2-C Žlutická vrchovina
  • IIIC2-C-a Bochovská vrchovina
  • IIIC2-C-b Vladařská vrchovina

Vodstvo

Severozápad území je odvodňován řekou Teplou a náleží tak do povodí Ohře, z jihozápadu voda odtéká do Berounky, jejím významným přítokem je např. Střela, která v oblasti pramení.

Geologie

Ve stavbě masívu převládají krystalické břidlice.