Telefonie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(1 revizi)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 9. 2. 2009, 00:11

Telefonie je souhrnný název pro obousměrný způsob přenosu lidského hlasu na velkou vzdálenost v reálném čase. Telefonie se uskutečňuje prostřednictvím telefonní technologie. Ta zahrnuje

  • koncová zařízení, telefony,
  • přenosové prostředí, např. telefonní linky a
  • telefonní přepínače či přepínací systémy, dříve známé jako tzv. ústředny.

Obsah

Analogová telefonie

využívala převod zvukové informace na analogový elektrický signál do podoby střídavého napětí, které se přenášelo po vodičích. Zásadními potížemi této technologie jsou mimo jiné rušení, přeslechy a útlum signálu. V současnosti je trvale na ústupu. Je vytlačována digitálními technologiemi popsanými v dalších odstavcích. Přežívá v koncových zařízeních - analogových telefonech, které pro svoji jednoduchost a nízkou cenu zatím částečně odolávají digitálnímu tlaku.

Digitální telefonie

zaznamenala masový nástup ve druhé polovině dvacátého století. Jejím základním principem je převod analogového signálu do digitální podoby, na řadu čísel v A/D převodníku (do binární podoby - dvojková soustava). Čísla popisují diskrétní hodnoty, získané z původního signálu vzorkováním. Typický vzorkovací kmitočet je 8 kHz a osmibitové kódování, což dává datový tok 64 Kb/s na jeden hovorový kanál. Z řady čísel přenášených elektricky, opticky, bezdrátově apod. je potom na přijímací straně možno v D/A převodníku obnovit signál velmi podobný původnímu na vysílací straně.

Více hovorových kanálů lze sdružit do jednoho přenosového média pomocí přepínání - multiplexu. Nejčastěji se používá časový multiplex, TDM. Ten dovoluje sloučení dvou (BRI), třiceti (PRI) nebo až tisíců hovorů do jednoho páru vodičů či vláken.

Problém technologie časového multiplexu TDM je v její obtížné slučitelnosti s technologiemi, používanými v současných počítačových sítích (např. Ethernet, Frame Relay atd.). Technlogie TDM užívá médium rozdělené na velký počet kanálů s malou kapacitou. Navíc kanály jsou spojově orientovány, mají jasně ohraničený začátek, konec i průběh cesty.

Počítačové sítě směřují k optickým médiím s velkou nedělenou kapacitou a k ne-spojově orientovaným přenosům dat.

  • První potíž je, že běžné analogové i digitální (TDM / ISDN) telefony potřebují metalické vedení. Optické telefony jsou a asi dlouho budou výjimečné a drahé. Naproti tomu datové sítě od kovových vodičů stále zřetelněji ustupují.
  • Druhá potíž je, že v datových sítích zřetelně vítězí protokol IP, pro nějž je zcela jedno, kudy pakety v síti cestují. Hlavně že dorazí tam, kam mají. Dále také pro síťové „výhybky“ (přepínače a směrovače) soudobých protokolů je typické, že stejným „tlustým“ kanálem přepravují pakety pocházející z různých zdrojů a směřující k různým cílům.

To vše je proti duchu TDM telefonie. Stále méně lidí a firem je ochotno budovat dvojí síť, jednu pro telefonii, jednu pro data.

Digitální buňková telefonie

je souhrnný název pro různé typy telefonie, využívající rádiových digitálních telefonních sítí. Patří sem systémy DECT, GSM, UMTS apod.

Digitální telefonie VoIP, VoFR, VoATM

využívá přenosu digitalizovaného hlasu prostřednictvím protokolů digitálních (počítačových) sítí, jako jsou IP, Frame Relay nebo ATM. Princip je popsán v hesle VoIP.

Digitální bezdrátová telefonie VoWLAN

Princip je shodný jako u telefonie přes pevné počítačové sítě (VoIP). Odlišnost spočívá ve využitém prostředí, kterým není drátová či vláknová síť, ale bezdrátová síť Wi-Fi.

Související články


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Telefonie“