Souhvězdí Trojúhelníku
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 16. 9. 2011, 00:18
| Souhvězdí Trojúhelníku | |
|---|---|
 | |
| Latinský název | Triangulum |
| Latinský genitiv | Trianguli |
| Latinská zkratka | Tri |
| Rektascenze | 2h |
| Deklinace | +30° |
| Rozloha | 132 čtverečných stupňů |
| Viditelnost na zeměpisné šířce | +90 až -60 |
| Nejlepší pozorovatelnost | Prosinec |
| Počet hvězd jasnějších než < 3m | 0 |
| Nejjasnější hvězda, Velikost | β Tri, Beta Trianguli
3m |
| Sousední souhvězdí | |
Trojúhelník (lat. Triangulum) je souhvězdí na severní oblohy.
Souhvězdí Trojúhelníka je nevýrazné souhvězdí, sestávají ze tří hvězd. Jen jedna hvězda dosahuje třetí magnitudy.
Souhvězdí Trojúhelníka leží mezi souhvězdím Andromedy a souhvězdím Berana.
Na jižní obloze se nachází protějšek souhvězdí Trojúhelníka – Jižní Trojúhelník.
Obsah |
Původ souhvězdí
Souhvězdí Trojúhelníka patří k původním 48 souhvězdím, které byly popsány Klaudiosem Ptolemaisem. Řekové jej nazývali r Deltoton nebo Delta, jeho tři nejjasnější hvězdy mají tvar velkého řeckého písmene Δ . Egypťané viděli v tomto souhvězdí obraz nilské delty.
Z dalších slabých hvězd v okolí souhvězdí Trojúhelníka sestavil gdaňský astronom Johannes Hevelius souhvězdí Malého Trojúhelníka , které se mu ale nepodařilo prosadit.
Objekty v souhvězdí
Hvězdy
| B | F | Jiné označení | m | ly | Spektrální třída |
|---|---|---|---|---|---|
| β | 4 | 3,00 | 124 | A5 III | |
| α | 222 | Elmuthalleth, Metallah, Mothallah, Caput Trianguli | 3,42 | 64 | F6 IV |
| γ | 9 | 4,03 | 118 | A1 Vnn | |
| δ | 8 | 4,84 | 35 | G0 V | |
| ι | 6 | 4,94m | 305 | F4 V | |
| 14 | 5,15 | 392 | K5 III | ||
| 7 | 5,25 | 293 | A0 V | ||
| 10 | 5,29 | 350 | A2 V | ||
| 12 | 5,29 | 155 | F0 III | ||
| R | 5,3 až 12,6 | 1300 | M4 IIIe-M8e / A5 | ||
| 15 | 5,38 | 204 | M3 III | ||
| ε | 3 | 5,50 | 370 | A2 V | |
| 13 | 5,89 | ||||
| 5 | 6,24 | 480 |
β Trianguli, je nejjasnější hvězda souhvězdí Trojúhelníka, je 124 světelných let vzdálená dvojhvězda. Hlavní hvězda má čtyřnásobný průměr Slunce a hmotnost 70x větší než Slunce.průvodce má přibližně hmotnost Slunce. Obě hvězdy dělí vzdálenost 0,3 AU a doba oběhu kolem společného těžiště činí 31,8 dní.
α Trianguli, druhá nejjasnější hvězda souhvězdí je vzdálena 64 světelných let. jedná se o těsnou dvojhvězdu, kterou není možné pozorovat dalekohledy. Hlavní hvězda má 1,5x větší hmotnost než Slunce a svítivost 13x větší než Slunce. Vzdálenost obou hvězd je jen 0,04 AU, doba oběhu činí 1,74 dní. Jméno Elmuthalleth je arabského původu a znamená „Trojúhelník“. Latinský název „Caput Trianguli“ znamená „špička trojúhelníku“.
γ Trianguli je 118 světelných let vzdálená modrobílá s dvojnásobným slunečním průměrem. Hvězda má periodu rotace jen 12 hodin.
Dvojvězdy
| System | m | Vzdálenost |
|---|---|---|
| ι | 5,2 / 7,0 | 3,6" |
| 15 | 5,4 / 6,8 | 143" |
ιTrianguli (6 Tri) je dvojhvězda ve vzdálenosti 305 světelných let. Obě žlutě a bíle zářící hvězdy mohou být pozorovány již malým dalekohledem.
15 Trianguli je 150 světelných let vzdálená dvojhvězda. Hlavní hvězda je červený obr spektrální třídy M4. Jeho průvodce je bílá hvězda spektrální třídy A5. Obě hvězdy mají úhlovou vzdálenost 143 vteřin a jsou již rozlišitelné malým dalekohledem.
Proměnné hvězdy
| Objekt | m | Perioda | Typ |
|---|---|---|---|
| R | 5,3 až 12,6 | 266,9 dní | Proměnná typu Mira |
R Trianguli je 1300 světelných let vzdálená proměnná hvězda typu Mira, která mění svoji jasnost v periodě 266,9 dní. V době největší jasnosti je pozorovatelná pouhým okem, v době minima je zapotřebí větší dalekohled.
Messierovy a NGC objekty
| Messier (M) | NGC | jiné označení | m | Typ | Jméno |
|---|---|---|---|---|---|
| 33 | 598 | 11 | Galaxie | Spirální galaxie M 33 | |
| 604 | Emisní mlhovina | ||||
| 672 | Galaxie | ||||
| 925 | Galaxie | ||||
| IC 1727 | Galaxie | ||||
| 3C 48 | Kvasar |
V souhvězdí Trojúhelníka je nachází spirální galaxie M 33 , která se nachází ve vzdálenosti 2,3 miliónu světelných let a je po galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy druhá nejbližší velká galaxie. Galaxie v Trojúhelníku, galaxie v souhvězdí Andromedy a naše galaxie Mléčná dráha tvoří spolu s řadou malých satelitních galaxií lokální skupinu galaxií. V roce 1764 Charlesem Messierem objevená galaxie v Trojúhelníku je vidět i pouhým okem za jasné bezměsíčné noci, daleko od jakéhokoliv světelného znečištění. ve větších dalekohledech jde rozlišit její spirální ramena.
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |