Dvojhvězda
Z Multimediaexpo.cz
Dvojhvězda jsou dvě hvězdy, které jsou na obloze blízko sebe. V zásadě může jít o blízkost dvojího druhu:
- fyzická dvojhvězda - hvězdy jsou skutečně blízko sebe a obíhají kolem společného těžiště, jeden z případů vícenásobné hvězdy,
- optická dvojhvězda - hvězdy jsou v prostoru daleko od sebe, ale z pohledu pozorovatele na Zemi se promítají na stejné místo na obloze.
Více než 70% všech hvězd tvoří dvojhvězdy a v Mléčné dráze je to více než polovina hvězd, jen asi sedmina hvězd jsou osamocené jako třeba Slunce. Dvě hvězdy (složky) obíhají kolem společného těžiště a to podle třetího Keplerova zákona.
Fyzická dvojhvězda
Fyzická dvojhvězda má společné těžiště. Obě dvě hvězdy vznikají ve stejný okamžik, ale mohou se vyvíjet různě. Může tak docházet třeba k vývinu jedné rychleji než druhé, což můžeme pozorovat u Algolu nebo jiných jemu podobných dvojhvězd. V takovém případě může nastat situace, kdy jedna hvězda předává té druhé svou hmotu přes tzv. Rocheův lalok. V jiných případech můžou zase vznikat hvězdy, které jsou si sobě podobné i se podobně vyvíjí a dospějí do konečného stádia. Na těchto tělesech se pak dají pozorovat velice dobře např. efekty gravitačních vln. Podle třetího Keplerova zákona lze spočíst hmotnost celé soustavy: Fyzické dvojhvězdy lze ještě rozdělit na:
- vizuální dvojhvězdy - obíhají kolem sebe ve větší vzdálenosti než ostatní typy, dalekohledem tedy můžeme pozorovat každou hvězdu zvlášť. Méně hmotná hvězda obíhá kolem hvězdy hmotnější. Vizuální dvojhvězdou je například Mizar v souhvězdí Velkého vozu.
- astrometrické dvojhvězdy- jsou vlastně vizuální dvojhvězdy, ale lze u nich pozorovat jen jednu z hvězd. To že je pozorovaný objekt dvojhvězdou rozpoznáme podle toho, jak na sebe hvězdy (složky) působí.
- spektroskopické dvojhvězdy - dochází k pravidelnému posouvání spektrálních čar k fialovému a pak k červenému konci spektra nebo rozdvojování a spojování čar - vidíme, že se zdroj světla přibližuje pak vzdaluje.
- zákrytové proměnné dvojhvězdy - hvězdy (složky) se pravidelně překrývají, což je způsobeno rovnoběžnou nebo téměř rovnoběžnou dráhou jejich oběhu se zorným paprskem pozorovatele ze Země. Překrýváním dochází ke změnám v jasnosti, podle toho rozpoznáme zákrytovou dvojhvězdu.
volné dvojhvězdy Velmi málo se ovlivňují, protože kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti několikanásobně větší než je jejich průměr. Periody překrytí jsou dlouhé a změny ve spektru lze jen těžko rozpoznat. těsné dvojhvězdy Kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti blízké jejich poloměru. Mají tři podskupiny:
- dotykové Hvězdy vyplňují Rocheovu mez a dochází mezi nimi k výměně hmoty.
- polodotykové Rocheovu mez vyplňuje jen jedna z hvězd, ta hmotnější, z ní může hmota přetékat na méně hmotnou hvězdu.
- oddělené Nedochází k výměně hmoty, žádná z hvězd Rocheovu mez nevyplňuje. Dochází jen ke vzájemnému působení slapových sil.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |