Socialistická autonomní oblast Vojvodina
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 17. 11. 2013, 10:26
Socialistická autonomní oblast Vojvodina (zkráceně SAO Vojvodina; srbochorvatsky Socijalistička Autonomna Pokrajina Vojvodina, SAP Vojvodina; Социјалистичка Аутономна Покрајина Војводина, САП Војводина) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástí Socialistické republiky Srbsko. Svým postavením se nelišila od jednotlivých republik federace, nejviditelnějším rozdílem byla absence vlajky a znaku. SAO Vojvodina vznikla v roce 1963 v souvislosti s novou federální ústavou. Za konec její existence bývá považováno 28. září 1990, kdy srbský parlament přijal novou ústavu, která fakticky zrušila politickou autonomii obou autonomních oblastí.[1]
Obsah |
Vývoj názvu
- 1945 - 1963: Autonomní oblast Vojvodina jako součást Lidové republiky Srbsko
- 1963 - 1990: Socialistická autonomní oblast Vojvodina jako součást Socialistické republiky Srbsko
Historie
Již v roce 1945 rozhodlo Národní shromáždění Lidové republiky Srbsko o vytvoření dvou autonomních oblastí: Kosova a Vojvodiny.[2] Významným mezníkem ve vývoji autonomních oblastí však byla až ústava z roku 1974, která zaváděla několik principů, z nichž pro existenci autonomních oblastí byly nejvýznamnější zásada dohadování republik a autonomních oblastí, zásada rovnoprávné účasti oblastí a autonomních oblastí v orgánech federace a zásada odpovědnosti republik a autonomních oblastí za vlastní rozvoj a současně za rozvoj SFRJ jako celku.
V červenci 1988 se z iniciativy Miloševićova vedení Srbska konají v Novém Sadu demonstrace proti vedení autonomní oblasti. Vedení Svazu komunistů Vojvodiny o situaci jednalo a závěry z tohoto uzavřeného zasedání, na němž byl kritizován postup Bělehradu, po několika dnech zveřejnilo, což vyvolalo srbské rozhořčení.[3] Na následujícím zasedání ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie odmítl Slobodan Milošević možnost změn ústav autonomních oblastí.[4]
V lednu 1988 začíná proces ústavních reforem v Srbsku, na jehož konci jsou v březnu 1989 omezeny pravomoci autonomních oblastí. Oblasti přišly o právo veta na ústavní změny v republice a částečně také o svou zákonodárnou, správní a soudní pravomoc.[5] Shromáždění Vojvodiny dodatky srbské ústavy, které toto prováděly, schválilo 24. března 1989.[5]
Definitivní konec autonomie přinesla nová srbská ústava z 28. září 1990.[1]
Politika
Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.
V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SAO Vojvodina.
Představitelé Vojvodiny
- Předsedové Lidového shromáždění (1953 - 1974)
- Luka Mrkšić (1953 - 1958)
- Stevan Doronjski (1953 - 1963)
- Radovan Vlajković (1963 - 1967)
- Ilija Rajačić (1967 - 1973)
- Sreta Kovačević (1973 - 1974)
- Předsedové Předsednictva Socialistické autonomní oblasti Vojvodina (1974 - 1991)
- Radovan Vlajković (1974 - 1981)
- Predrag Vladisavljević (1981 - 1982)
- Danilo Kekić (1982 - 1983)
- Đorđe Radosavljević (1983 - 1984)
- Nandor Major (1984 - 1985)
- Predrag Vladisavljević (1985 - 1986)
- Đorđe Radosavljević (1986 - 1988)
- Nandor Major (1988 - 1989)
- Jugoslav Kostić (1989 - leden 1991)
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled, 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922.
- ↑ Čl. 111 odst. 3. In Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie z 10. dubna 1963, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha : Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 147-148. (čeština)
- ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha : Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 149. (čeština)
- ↑ 5,0 5,1 PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled, 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |