Slabika

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 18. 11. 2013, 09:15

Slabika je nejmenší organizační jednotka řeči, kterou vyslovoujeme, část slova,vyslovená jedním nárazem dechového proudu.např. po-le- slovo vyslovujeme ne po hláskách, ale po slabikách. Slabika je tvořena jádrem, které obvykle bývá ohraničeno svahy. Slova mohou být bezslabičná (splývají se slabikou sousedního slova), jednoslabičná nebo víceslabičná.

Struktura slabiky

Typická struktura slabiky má tyto části:

Pretura Základ
Jádro (nucleus) Koda

Jádro je součástí každé slabiky, je totiž tím, co dělá slabiku slabikou. Svahy slabiky (pretura před jádrem a koda za jádrem) nemusejí být vždy přítomny. Jádro a koda se obvykle považují za základ slabiky, v mnoha jazycích se vzájemně ovlivňují, např. v délce. Podstatná pro dělení slov. Slabiky, kde chybí koda, se nazývají otevřené, naproti tomu uzavřené jsou slabiky, které kodu mají, např. slovo vo.da se skládá ze dvou otevřených slabik, slovo pes má jednu uzavřenou slabiku. Jádrem slabiky nejčastěji bývá samohláska, případně dvojhláska, méně často sonora (např. krk), případně frikativa (např. pst) či nazála (např. sedm). Svahy slabiky tvoří jedna nebo více souhlásek. Obecnou strukturu slabiky můžeme tedy zapsat takto:

(K)(K)(K)V(K)(K)(K)

K = konsonant (souhláska) V = vokál (samohláska) - na jeho místě může být i slabičná souhláska

Slabika se dá vidět i z jiného, než lingvistického hlediska. V informatice se slovo slabika používá jako český ekvivalent anglického slova „byte“. Je to tedy skupina osmi bitů.

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Slabika“