Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Skvrňov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 11. 9. 2010, 14:34


Obec Skvrňov se nachází v okrese Kolín, kraj Středočeský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 153 obyvatel, z toho 112 ve věku 15-64.

Historie

Ves Skvrňov je poprvé zmíněna v roce 1295, kdy zde měli majetek Vlastek, Záviš, Byčeň, Smil, Jarohněv a Černín ze Skvrňova, doložení při vyměřování hranic Ratají nad Sázavou. V průběhu 14. a na počátku 15. století je uvedena ještě řada zemanů, užívajících přídomku ze Skvrňova. Jejich vzájemné příbuzenské vztahy však nelze určit. Od roku 1364 se ve Skvrňově připomíná i majetek Sázavského kláštera, neboť v tomto roce byl spolupatronem skvrňovského kostela i sázavský opat. Podrobnější údaje o majitelích Skvrňova po husitských válkách nejsou známy. Pouze je doloženo, že část vsi připadla v roce 1421 pánům z Kunštátu, v roce 1433 patřila jiná část vsi s dvorem sázavským benediktýnům (jim patřila až do roku 1620) a další část s dvorem náležela před rokem 1462 Ofce ze Zásmuk a po její smrti v tomto roce připadla jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. Král odúmrť postoupil Ofčinu bratrovi Václavovi ze Zásmuk. V průběhu 2. poloviny 15. nebo na počátku 16. století byly se zásmuckým panstvím spojeny i další díly vsi a v roce 1543 je jako součást tohoto panství, které tehdy náleželo Adamovi z Říčan, jmenována i část vsi Skvrňov s tvrzí. A to je první a také jediná zmínka o skvrňovské tvrzi. Lze předpokládat, že ji vystavěl některý z majitelů vsi v průběhu 14. století a že zpustla po spojení se Zásmukami, kdy ztratila význam jako panské sídlo. Ve vsi najdete také kostel sv. Havla což je významný románský kostel postavený v první čtvrtině 13. století hutí sázavského kláštera. Kostel se v téměř neporušeném stavu dochoval dodnes, pouze v roce 1870 byla přistavěna sakristie s předsíní a v roce 1902 byl puristicky obnoven. Poslední oprava proběhla v letech 1992 - 1994. Jednolodní obdélný kostel vystavěný z pískovcových kvádrů je ukončen půlkruhovou apsidou, k jižní stěně je přistavěna sakristie s předsíní a před západním průčelím se tyčí třípatrová věž. Věž je v nejvyšším patře prolomena potrojnými sdruženými okénky a je kryta střechou na dřevěných krakorcích.


  Města a obce okresu Kolín  

Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice