Plaňany

Z Multimediaexpo.cz

Husitský kostel
Věž kostela sv. Jana Křtitele

Plaňany jsou městys ležící v okrese Kolín. Mají 1608 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1384 ha. Pod obec Plaňany správně patří obce Blinka, Hradenín a Poboří.

  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 1 926 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci (nazývané také Plaňasy) je z roku 1222 jako majetek Holce z Plaňas, kastelána olomouckého hradu. Historie osídlení však sahá až do období bylanské kultury v 1. stol. př. Kristem a osada při soutoku Kouřimky s Výrovkou na staré Trstěnické obchodní stezce existovala již v 10. století. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]

Archeologické naleziště

  • Sídliště a pohřebiště bylanské kultury - celkem 9 bohatých hrobů bylanské kultury (po roce 750 př. n. l.) bylo odkryto na Plaňanských polích. Největší z nich obsahoval kostru staršího muže s bronzovým mečem s nákončím, železnou sekerou, nožem a železnými součástmi vozu (bronzovými hřebíčky krásně zdobené dřevěné jho), jehož přítomnost v hrobě však nebyla prokázána, a součásti koňského postroje. V hrobě byly dále nalezeny nedokonale spálené kosti ženy a 21 keramických nádob. Hrob byl po pohřbu zavalen vrstvou kamenů. Pohřebiště prozkoumal v roce 1931 F. Dvořák, nálezy jsou vystaveny v muzeu v Kolíně. V roce 1894 byl při stavbě sokolovny odkryt kostrový hrob v orientaci sever - jih s mimořádně umělecky ztvárněnými výrobky slévačských dílen z 2. pol. 3. stol. př. n. l.: rosetkový zapínací náramek s nálitky, šnekovitě zdobené nánožníky, spona a náramek ze sedmi dutých polokoulí. Tyto nálezy jsou v Národním muzeu v Praze.
  • Sídliště "Plaňanského horizontu" doby germánské, které dalo pojmenování nejstaršímu chronologickému horizontu doby římské v Čechách, se nacházelo v místech někdejšího cukrovaru. V roce 1894 byla na jeho dvoře byla objevena velká, asi 1 metr hluboká obětní jáma. Na dně stály 4 velké nádoby, poháry plaňanského typu, zlomky dalších nádob a zvířecí kosti. V okolí byl pan nalezen další pohár plaňanského typu, kostrový hrob se stříbrnou sponou a poklad asi 25 římských bronzových mincí s ražbou Antonia Pia (141 n. l.) a Septima Severa (217 n. l.).

Další informace a fotografie archeologických nálezů z Plaňan jsou na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/keltske-a-germanske-sidliste.

Památky v obci

  • Tvrz - první zpráva o tvrzi pochází až z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Byla to jednopatrová budova ozdobená sgrafity, začleněná do celého hospodářského komplexu. Mírkové ze Solopysk dosáhli v roce 1572 povýšení Plaňan na městečko, kterému císař Maxmilián II. udělil i znak. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který již na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku. Přestože byly Plaňany opakovaně vojensky vypleněny, například Švédy v roce 1642, nebo postiženy požáry, jako v roce 1654, mírkovská tvrz tyto pohromy přežila a dochovala se po pozdějších úpravách na hospodářské účely, dodnes. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/mirkovska-tvrz.
  • Kostel Zvěstování Panny Marie, do roku 1620 sv. Petra - Románský kostel postavený kolem roku 1168 se poprvé písemně vzpomíná až v roce 1352. V roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Do jenštejnského období (70. - 80. léta 14. století) spadá gotická přestavba kostela, při níž byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář, provedený arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Renesančně byl kostel upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. V první třetině 18. století byl za vlády kněžny Marie Terezie Savojské barokně upraven interiér kostela, zejména byla nově sklenuta loď, a věž byla snížena o jedno patro (dnešní výška činí 38,5 metru). Kolem roku 1800 byla v pozdně barokních formách rozšířena varhanní kruchta a prolomeny nové okenní otvory. Při úpravách v roce 1862 byla nově zastřešena věž, v roce 1880 byl opraven interiér a v roce 1892 byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější přístavby. Tato poslední oprava, jejíž snahou byla především obnova románského vzhledu, je dnes historiky hodnocena jako tvrdá a nesprávná. Ve věži jsou umístěny hodiny z roku 1868 od poděbradského hodináře Janaty. Od roku 1910, kdy byl v sousedství postaven nový kostel sv. Jana Křtitele, byl kostel Zvěstování Panny Marie využíván již jen jako hřbitovní a postupně chátral. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/kostel-zvestovani-panny-marie.
  • Renesanční zvonice z roku 1587, postavená nákladem tehdejšího držitele Plaňan Šimona Mírka ze Solopysk. Zvonice byla opravena v roce 1886, kdy bylo spodní patro upraveno na márnici. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/zvonice.
  • Kostel sv. Jana Křtitele - pseudogotický kostel z let 1908 - 1913 vystavěný stavitelem Gabrielem z Prahy podle staršího plánu z roku 1901 od architekta Frant. Mikše. Kostel byl slavnostně vysvěcen 18. září 1913. Jelikož došlo při stavbě k použití nekvalitních materiálů zejména do základů stavby, v roce 1931 hrozil kostel sesutím. Proto byl v letech 1931 - 1932 opraven a původní strop nahrazen betonovou výztuží dle návrhu Frant. Kloknera. Znovu byl kostel opraven po požáru v roce 1953. Věž je vysoká 54 metry a vlivem jejího špatného založení se začala odchylovat již během stavby kostela. V roce 1932 činila odchylka vrcholku střechy od svislice 0,8 metru, v roce 1998 již 1 metr. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/kostel-sv-jana-krtitele.
  • Modlitebna Československé církve husitské - bývalá synagoga z roku 1850, pro dnešní účely přestavěná v 1. pol. 20. století. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/modlitebna-ceskoslovenske-cirkve-husitske.
  • Děkanství - písemný doklad o místní faře pochází z roku 1302, ve 2. poloviny 18. století byla přestavěna do dnešní podoby. V roce 1802 byla farnost povýšena na děkanství. V roce 2006 byla budova opuštěná a v dezolátním stavu. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/dekanstvi.

Územněsprávní začlenění

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim [2]
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [4]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim [5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín [6][7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín [8]

Adresář 1932

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro městys Plaňany, kde žilo 1411 obyvatel, v obci byly poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, kostel československé církve, společenstvo stavebních a různých živností, sbor dobrovolných hasičů: [9] 2 lékaři, autodílna, nákladní autodoprava, biograf Sokol, cihelna, cukrovar, čalouník, obchod s dobytkem, drogerie, elektrotechnický závod, 6 galanterií, hodinář, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, 2 klempíři, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 5 krejčích, lom, mlýn, modistka, 2 obchody s obuví, továrna na obuv, výroba pletené obuvi, 6 obuvníků, 3 obchody s ovocem a zeleninou, paliva, 3 pekaři, 2 pohřební ústavy, pojišťovna, 2 pokrývači, porodní asistentka, 10 rolníků, 5 řezníků, 3 sedláři, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelna města Kolína, spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo, stavební hmoty, sklad šicích strojů, štěrkovna, 5 švadlen, tesařský mistr, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 velkostatky, 3 zahradnictví, 3 zámečníci, železářský obchod Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Poboří, kde žilo 314 obyvatel: [10] hospodářské strojní družstvo, hostinec, 2 koláři, kovář, krejčí, 2 obuvníci, 14 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Doprava

Železnice

  • trať 012 Pečky - Kouřim
  • jednokolejná regionální trať
  • zahájení dopravy bylo roku 1882, max. traťová rychlost 60 km/h
  • železniční stanice Plaňany, přepravní zatížení 14 párů osobních vlaků v pracovní dny
  • železniční zastávka Plaňany zastávka, přepravní zatížení 12 párů osobních vlaků v pracovní dny (jízdní řád 2010/2011) [11]

Pozemní komunikace

  • kolem obce vede silnice 
Praha - Kolín
  • obcí prochází silnice 
Křinec - Poděbrady - Pečky - Plaňany
  • v obci měly v pracovních dnech února 2011 zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Plaňany-Kouřim (11 spojů tam i zpět) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (1 spoj tam, 2 spoje zpět) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o.)
  • zastávku pro Plaňany měly v běžných pracovních dnech února 2011 tyto dálkové autobusové linky:
    • Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s.)
    • Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a.s.)
    • Polička-Čáslav-Praha (dopravce Zlatovánek s.r.o.)
    • Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha (dopravce ICOM transport, a.s.) [12]

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. ↑ Zákon č. 280/1948 Sb.
  7. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 1017-1018. (česky a německy)
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1060. (česky a německy)
  11. ↑ Knižní jízdní řády
  12. ↑ Portál CIS o jízdních řádech

Externí okazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Plaňany
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Plaňany
  Města a obce okresu Kolín  

Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pla%C5%88any“