Březiněves
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 17. 1. 2013, 14:51
Březiněves byla do roku 1974 ves severně od Prahy, dnes je katastrálním územím území Prahy tvořícím území městské části Praha-Březiněves v obvodě Praha 8. Je zde evidováno 16 ulic a 235 adres. Žije zde 852 obyvatel.
První zmínky o Březnovsi (původně Březina ves) pocházejí z 12. století. Historicky bývala obec obvykle majetkem bývalých církevních hodnostářů či soukromníků.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1140.[1] Obec s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorčovice patřila komendě křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze (klášter Johanita u Matky Boží u Karlova mostu na Malé Straně). Tento řád uvedl do Čech král Vladislav II. roku 1159 a do začátku mu daroval mnoho statků včetně Březiněvsi.
V husitských válkách přišla obec do rukou světských. Roku 1420 ji měli Marš, řečený Kostečka, patrně společně s Janem Apatykářem. Roku 1436 ji zapsal císař Zikmund Václavu Cvokovi, měšťanu novoměstskému a konšelu v letech 1430-1436 za 200 kop míšeňských grošů. 1454 držel ves Jan Sosnovec. 1455 obec byla prodána Heřmanu Sirotkovi ze Zborce. Roku 1461 ji pak Heřman Sirotek prodal Joštovi, biskupu Vratislavu a nejvyššímu převoru řádu Maltézských křížovníků (Svatomářských).
Pobělohorská doba
V bouřích bělohorských se obce zmocnili stavové. Ti ji roku 1620 prodali Janu, nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna. Po Bělohorské bitvě bez náhrady však musel vše vrátit dotčenému duchovenstvu. Roku 1630 propadl dvůr řečený „Rejtorský“ s hospodou řečenou „Bílou“, ležící na gruntech kláštera Melitenského, Mikuláši Kekulovi, rytíři ze Stradonic a jeho manželce Markétě Aleně, rozené Vostrovcové z Kralovic. Po vpádu saském byl ve vojenské službě a brzy zemřel. Veškeré jeho jmění mu bylo zabaveno a dvůr Březiněves z poloviny předán Albrechtu z Valdštejna. Druhou polovinu stále až do své smrti vlastnila jeho manželka. Po smrti Albrechta z Valdštejna se Vilém Vratislav, hrabě z Mitrovic, ujal dotčeného dvora zcela a „opomněl“ druhou polovinu vrátit sestře zesnulé Kekulové.
V roce 1691 byla Březiněves vrácena původnímu majiteli, řádu Johanitů. Roku 1788 byla od dvora třetina polí rozprodána.
V roce 1785 měla obec podle záznamů 17 domů; v roce 1843 21 domů a 213 obyvatel; roku 1857 pak 20 domů a 209 obyvatel. V roce 1890 měřil katastr obce 508 jiter a 1577 čtverečních sáhů (tj. asi 294 ha), z toho 8 jiter a 689 čtverečních sáhů zahrad (asi 5 ha) a 1289 čtverečních sáhů rybníků (asi 0,5 ha).
Název obce
Název je odvozen od „Březina Ves“ neboli „Břízova Ves“.[1] Název prošel mnohými změnami, než se dostal do dnešní podoby:
- 1158 – 1169 Bresinaues
- 1364 Brziessinawes
- 1407 Brziezynyewess
- 1428 Brzezniewes
- 1637 Przschesnowes
- 1640 Brschesnowes
- 1788 Bržezniowes – Wržezniowes, Weiss Kratschme
- 1844 Březniowes, Březňoves, Weisz Kratschen (Bílá Krčma)
- 1854 Březiněves
Další fotografie
 Upravená náves |
 Místní úřad a hasičárna |
 Fotbalové hřiště v centru |
 Ulice Na Hlavní – hlavní ulice v Březiněvsi |
Souřadnice
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Březiněves - Historie [online]. Městská část Praha - Březiněves, 2008, [cit. 2008-10-19]. Dostupné online.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |