Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Blatno (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 7. 2. 2011, 15:33

Zámek Blatno leží ve ve stejnojmenné obci v Ústeckém kraji asi 6 km severozápadně od města Chomutov. Nenápadný objekt zámku je dnes využíván jako sídlo obecního úřadu.

Obsah

Historie

Zámek byl postaven na místě bývalé komendy řádu německých rytířů, o které se dochovala první písemná zmínka z roku 1344, v níž je jako blatenský komtur uváděn Oldřich Beitorfar. V písemnostech řádu se dochoval stručný popis hradu, který měl jednu věž a k obraně sloužila dvě velká a tři malá děla. Dalším významných komturem byl Albrecht z Dubé, který byl v roce 1401 pro loupeže na silnicích a přepadávání poddaných odvolán z funkce. V roce 1404 byl hrad pro neplacení daní na příkaz krále Václava IV. vydán královskému purkrabímu v Mostě.

Během husitských válek byl hrad roku 1421 pravděpodobně spolu s Chomutovem dobyt husitským vojskem a o tři roky později byl králem Zikmundem udělen za zásluhy Mikuláši z Lobkovic. V roce 1460 se zpustlý hrad uvádí jako součást chomutovského panství. V roce 1488 byl však již opraven a v následujícím období vystřídal řadu majitelů.

V roce 1773 otevřel lesmistr panství Červený Hrádek Jan Ignác Ehrenwert v blatenském zámku lesnickou školu, první na území Rakouska. V roce 1779 školu navštívil a ocenil císař Josef II., ale ve stejném roce škola zanikla, když byl Ehrenwert jmenován komorním lesmistrem v Praze. Od té doby v Blatně bydlel jen lesní adjunkt.

Roku 1809 získal zámek rod Buquoyů za nichž došlo k hospodářskému rozvoji panství, ale samotný zámek se stal nevýznamným správním objektem. V 70. letech 19. století byl zámek opraven a přizpůsoben potřebám lesní správy.

Lesní revíry Blatna a okolních osad byly v roce 1929 spojeny v rámci velkostatku Blatno, který byl převeden pražskému arcibiskupství náhradou za Rožmitál pod Třemšínem. V roce 1939 získal blatenskou část velkostatku kníže Hohenlohe, ale už v roce 1945 se znovu vrátila do správy arcibiskupství. V roce 1950 se velkostatek stal součástí novodomského revíru Správy státních lesů v Červeném Hrádku a na zámku sídlila správa polesí až do roku 1978, kdy byl zámek převeden do správy obce, které ho využívala jako sídlo místního národního výboru. Dnes v něm sídlí obecní úřad a hasičská zbrojnice.

Stavební vývoj

Za Jáchyma Ondřeje Lichtensteina byl po roce 1707 zbořen vyhořelý renesanční zámek a zbytky komendy a na jejich místě postaven dvoukřídlý barokní zámek se sálem, kaplí a obytnými místnostmi v jižním křídle a provozními prostorami v kratším křídle. Pod východním křídlem zůstaly dodnes zachovány (byť částečně zasypané) středověké sklepy a na jižní, západní a východní straně zůstal příkop. Na severní straně byly rozšířeny hospodářské budovy.

Na plánu obce z roku 1817 je zámek zakreslen jako čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem, ale vzhledem k rozporu s popisem lesnické školy a dalším nejasnostem lze usuzovat, že je plán nepřesný nebo zachycuje stav obce ještě před rokem 1782. Teprve plán z roku 1848 odpovídá současnému stavu a zbytkům starších staveb.

Současnou secesní podobu získal zámek během přestavby v letech 1903-1904, kdy bylo jedno křídlo zcela zbořeno a zbylé bylo sníženo o patro.

Literatura

  • Jančák, M. Zámek v Blatně. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5, č. 1-2, s. 33-35.
  • Pachner, J. Řádová komenda v Blatně. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, č. 1, s. 3-10.


Souřadnice

Externí odkazy