Black metal

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 19. 4. 2011, 13:14


Black metal je hudební styl, subkultura metalu, která vznikla v polovině 80. let 20. století. Je podobný death metalu, ale je to daleko intenzivnější hudební žánr. Námětem black metalu je hlavně temnota, mizantropie, často rozebírá stinné stránky lidské historie. I když mnoho kapel používá ve svých textech satanismus jako téma, jde spíše o metaforické vyjadření, které pramení z nenávisti vůči náboženstvím, cirkvím a jiným, z jejich pohledu, pochybným hodnotám. Hlavně norské kapely to začátkem 90-tých let dotáhly až k takovému extrému že začaly vypalovat křesťanské kostely a hlásaly návrat k vikingským tradicím.

Obsah

Hudební rysy

Zatímco u death metalu se někdy používá podlaďení kytary o jeden až dva tóny (dominuje technika hry před melodikou), u black metalu je častější klasické ladění (dominuje melodika, snaha o minimalistické podání). Typickým rysem pro tento hudební žánr je zkreslený, chraplavý vokál - murmur,screaming a taky growling, jehož účelem je docílení děsivé atmosféry, evokující válečné pohanské zpěvy, jež měly původně za cíl zastrašení nepřítele. Někdy se setkáváme se složením kapely bez baskytary, pouze s jednou nebo dvěma elektrickými kytarami. Kromě klasického nástrojového obsazení (old school black metal), jsou od počátku devadesátých let často používaným nástrojem klávesy, případně zvukové vzorky (samply), dotvářející temnou atmosféru.

Kytary

  • Rychlé, velice zkreslené kytary.
  • Převažuje použití tzv. silových akordů powerchords, první kytarista který je použil byl Tony Iommy (Black Sabbath).
  • Časté je použití chromatických tónů posunutých dolů nebo nahoru o půltóny, vytvářející tónicky neklidnou atmosféru (běžné rysy třítónových intervalů). Zde je také odklon od již zavedené stupnice z důvodů větších disonancích „odpor“ zvuku, tak jako u harmonických tónů.
  • Vzácné je využití kytarových sól ve srovnání s heavy a power metalem.

Bicí

  • Double bass, blast beat, a D-beat bubnování. Tím se vytvoří velmi jednoduchá a působivá hudba.
  • V některých případech mohou mít bicí v hudbě menší úlohu. Mnohdy jen doprovázejí velmi holými a prázdnými tóny - využívá se zvláště pro vytvoření atmosféry black metalu. Zde jistě budou mít mnohé skupiny výhrady, zvláště v některých pasážích skladeb.
  • Některé skupiny, zejména sóloví umělci, využívají umělé bubenické zařízení namísto lidského bubeníka.

Texty a vokály

  • Zřetelný je tvrdý (harsh) styl vokálů , často velmi hrdelní skřehot (murmur, growling) nebo vysoko-intenzivní vřískot (screaming). Vokál současně doplňuje hudbu svou dramatickou podstatou zkleslení.
  • Některé skupiny, zvláště v symfonickém black metalu, vkládají do písní tradiční vokály, často uváděné jako 'čisté' vokály. Také některé blackmetalové skupiny, jako je Arcturus, používají 'čisté' vokály pro všechny písně.
  • Často se využívá efektu ozvěny hlasu k vytvoření hudby více plné a atmosférické.
  • Stejně jako gregoriánský chorál jsou některé blackmetalové písně doplněny o ženský nebo mužský pěvecký sbor.
  • V textech klade black metal velký důraz na odpor proti křesťanství (satanismus, pohanství, okultismus). Texty často zmiňují zimu, temnotu, lesy a jiné přírodní elementy. Dále mohou opěvovat folklór a historii těchto zemí. Texty se zabývají spíše temnými stránkami života, včetně války, misantropie, bídy a násilí.
  • Mohou být také inspirovány světem fantasy. Zejména se mnoho skupin zaměřuje na fiktivní kontinent Středozemě od J. R. R. Tolkiena, např. rakouská skupina Summoning, či norský Burzum. Jiné skupiny si mnohdy vytváří své vlastní smyšlené říše. Například určité písně od skupiny Immortal vyobrazují imaginární království nazvané Blashyrkh. Bal-Sagoth si také vytváří své vlastní fantasy příběhy, které jsou inspirovány spisovateli Robert E. Howardem a H. P. Lovecraftem.

Atmosféra a stavební prvky hudby

  • Využívá se struktura písní, která často postrádá veršování a refrén a obsahuje dlouhé a opakující se instrumentální pasáže s menším využitím vokálů než v jiných stylech metalu.
  • Rychlý rytmus, většinou v celém taktu, někdy v tříčtvrťovém se střídá s klidnějšími pasážemi.
  • Příležitostně se využívají elektronické klávesy, někdy i cembala, housle, varhany a pěvecké soubory. Tyto nástroje dávají hudbě orchestrální nebo chrámovou atmosféru. Některé skupiny mají sklon k častému používání kláves, kterých využívají jako hlavní nástroj. Obvykle jsou skupiny používající klávesy označovány jako hrajicí symfonický black metal.
  • Některé skupiny, jako je například Dimmu Borgir, nahrávají svá alba se symfonickými orchestry.
  • Někdy je úmyslně vytvářena technicky velmi chudá hudba. Tento efekt demonstruje album Transilvanian Hunger od skupiny Darkthrone.

Image a živé vystupování skupin

Na rozdíl od jiných žánrů mnoho blackmetalových skupin nevystupuje na živo. Jedná se převážně o jednočlenné skupiny, které si vybraly kariéru bez živých vystupování. Mezi jejich přední zástupce patří Burzum a Xasthur. Nicméně jiné jedno- nebo dvoučlenné skupiny (Satyricon, Nargaroth, Satanic Warmaster) účinkují často spolu s jinými hudebníky na živých vystoupeních. Živá vystoupení jsou často obohacena o divadelní techniky a jevištní rekvizity anebo ohnivou show v podobě plivání ohně. Skupiny Mayhem,Gorgoroth, Cradle of Filth jsou velmi proslulé ve svých groteskních a kontroverzních jevištních show. Mnoho hudebníků si osvojilo neo-medieval (napodobující středověk) styl oblékání, který může obsahovat kožené oblečení, bodce, otrokářskou výbavu, erby a zbraně. Mnoho hudebníků používá přezdívky, často inspirované mytologií nebo folklórem (například Bård Eithun ze skupiny Emperor se sám označil jako Faust). Obaly alb bývají atmosférické nebo zobrazují přírodní či fantastické krajiny (album Filosofem od skupiny Burzum, album In The Nightside Eclipse od skupiny Emperor), zatímco jiné skupiny používají motivy násilí, sexuálních zvrhlostí nebo obrazových výjevů (album Opus Nocturne od skupiny Marduk). Velmi běžné jsou i satanistické motivy, například obrácené pentagramy nebo obrácené kříže. Jedním z největších rysů blackmetalového image je líčení corpsepaint (tj. napodobující mrtvolu) nebo warpaint černý a bílý makeup (tj. napodobující obličejové válečné barvy pohanských válečníků, majících zastrašit nepřítele v průběhu bitvy), někdy s falešnou krví.

Historie

Založení názvu tohoto hudebního stylu se přiznává kapele Venom, konkrétně albu Black Metal z roku 1982. K dalšímu definování typických znaků stylu došlo zřejmě díky Bathory (první polovina osmdesátých let) a Celtic Frost, Hellhammer, první alba Slayer a Possessed. Z českých blackmetalových kapel můžeme zmínit např. Master's Hammer, Root, (druhá polovina osmdesátých let) Törr, kteří však stále tvrdí, že hrají „jen o něco tvrdší rock'n'roll“, či již neexistující kapelu RITUAL, dále potom Enochian, Maniac Butcher, Infernal Heretic nebo třeba Morrior. Další rozmach tento styl zaznamenal v Norsku počátkem devadesátých let. Tam vznikly jedny z nejvýznamnějších kapel: Burzum, Darkthrone, Emperor, Mayhem, Satyricon, Immortal. Na současné české scéně se pohybují kapely jako Lingam, Solfernus, Oblomov, Trollech, Heiden, Stíny plamenů, Sezarbil, Wyrm, Svardenvyrd, Hyperborean Desire, Forest, Silva Nigra, Sorath, Adultery, Born in Morgue, Anubion a další.

Podžánry black metalu

Ambient black metal
Ambient black metal (atmospheric black metal) je styl, který kombinuje prvky black metalu a ambientu nebo dark ambientu.

Hraje se zde na elektrickou kytaru, syntetizátory a klávesy v „atmosférickém“ stylu za použití dozvuku.

Symphonic black metal
Symphonic black metal kombinuje black metal a orchestrální nebo jiné klasické nástroje (klávesy, žesťové nástroje,...), v Symphonic black metalu se také může objevit ženský vokál. Mezi nejznámější kapely tohoto subžánru patří Emperor, Dimmu Borgir, Negură Bunget, nebo méně známá kapela z Tajwanu CHtHoniC.

Související články

Literatura

  • (italsky) prof. Simone Morabito: Psychiatria all 'inferno


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Black_metal“