Berkelium
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 7. 4. 2010, 15:13
| Berkelium | |
| |
| Atomové číslo | 97 |
| Relativní atomová hmotnost | (247) amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f9 7s2 |
| Skupenství | Pevné |
| Teplota tání | (beta) 986 °C, (1259 K) |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,3 |
| Hustota | (alfa) 14,78 g/cm3 |
| Hustota | (beta) 13,25 g/cm3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-40-6 |
| Ionisační energie Bk→Bk+ | 601 kJ/mol |
Berkelium, chemická značka Bk, (lat. Berkelium) je devátým členem z řady aktinoidů, pátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia.
Obsah |
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Berkelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Předpokládá se, že má stříbřitě bílou barvu a že se působením vzdušného kyslíku na povrchu zvolna oxiduje.
Vyzařuje α a γ záření a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.
O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Výskyt, historie přípravy
Berkelium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.
Berkelium bylo poprvé připraveno v prosinci roku 1949 bombardováním 241Am částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Vznikl tak izotop 243Bk s poločasem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso, kteří jej pojmenovali po místě vzniku – Berkeley.
Izotop s poločasem rozpadu 320 dnů - 249Bk byl poprvé připraven bombardováním izotopu curia intenzivním proudem neutronů.
Je charakterizováno 19 izotopů berkelia, z nichž je nejstabilnější jsou 247Bk s poločasem rozpadu 1380 let a 248Bk s poločasem rozpadu 9 let a 249Bk s poločasem 320 dnů. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 5 hodin
Všechny izotopy berkelia jsou radioaktivní. Podobně jako u zbývajících aktinoidů představuje největší biologické riziko schopnost berkelia akumulovat se v kostní tkáni, kde jeho radioaktivita působí poruchy krvetvorby - brání vytváření červených krvinek.
Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |