Apollo 10
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 29. 12. 2013, 19:13
Znak mise | |
---|---|
Údaje o misi | |
Jméno mise: | Apollo 10 |
Volací znak: | Velitelský modul: Charlie Brown Lunární modul: Snoopy |
Počet členů posádky: | 3 |
Start: | 18. května 1969 16:49:00 UTC Kennedyho vesmírné středisko LC 39B |
Nosná raketa: | Saturn V SA-505 |
Přistání: | 26. května 1969 16:52:23 UTC 15°2′ j. š., 164°39′ z. d. |
Trvání: | 192 h 03 min 23 s |
Doba na oběžné dráze Měsíce: | 61 h 37 min 23,6 s |
Hmotnost: | CSM: 28 830 kg LM: 13 941 kg |
Fotografie posádky | |
Portrét posádky Apolla 10 (zleva: Cernan, Stafford a Young) | |
Navigace | |
Apollo 10 byl čtvrtý pilotovaný let programu Apollo v roce 1969, poslední přípravný před chystaným přistáním lidí na Měsíci, tedy generálka na jeho orbitě. V katalogu COSPAR byl označen 1969-043A. Byl to v pořadí 30 let pilotované kosmické lodě z naší planety.
Obsah |
Posádka
- Thomas Stafford, velitel
- John Young, pilot velitelského modulu
- Eugene Cernan, pilot lunárního modulu
Start
Apollo 10 s trojčlennou posádkou - velitel Thomas P. Stafford, pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan odstartovalo 18. května 1969 v 16.49.00 UT z rampy 39 B na mysu Canaveral v USA. Vzlet nosné rakety Saturnu s Apollem na parkovací dráhu na orbitě Země byl bez problémů.
Průběh letu
Z blízkosti Země po jejím 1,5 oběhu let pokračoval k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu loď doletěla po třech dnech od startu 21.května 1969. Byla poté manévrem označeným LOI-1 navedena na oběžnou dráhu ve výši cca 111 km nad povrchem Měsíce. O další den později Stafford s Cernanem přestoupili do LM a od mateřské lodi se odpojili. Loď i modul se začaly hlásit novými volacími znaky Charlie Brown a Snoopy. LM - lunární modul s pomocí svých motorů sestoupil na nižší oběžnou dráhu ve výši 14,5 km nad povrchem. Po dosažení tohoto cíle astronauté vyzkoušeli radiolokační zařízení a snímkovali přistávací oblast. Po oddělení přistávacího stupně došlo k rotaci LM, posádka ji však dokázala zvládnout. Poté se LM vrátil k Apollu a Young zajistil připojení. Zatímco LM (kosmonauti si poté stěžovali na jeho nadměrnou hlučnost) je později odeslán do vesmíru na heliocentrickou dráhu, celá trojice zůstává na orbitě Měsíce v Apollu celý den. Druhého dne odstartovali k Zemi po 31 obletech Měsíce. Let k Zemi trval přes 54 hodin.
Závěr letu
Navečer 26. května 1969 zbytek kosmické lodi, tj.velitelská sekce zbavená servisního modulu dopadla na padácích do Tichého oceánu 6 km od čekající letadlové lodi USS Princeton. Let trval 192 hodin.
Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982.
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |