Kamenice nad Lipou

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 19. 2. 2011, 04:02

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Kamenice nad Lipou (něm. Kamnitz an der Linde) je město v okrese Pelhřimov. Nachází se na Českomoravské vrchovině při řece Kamenici, na trase turisticky atraktivní úzkokolejky Obrataň - Jindřichův Hradec vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Obsah

Historie

  • počátek 13. století – předpokládaný vznik města jako osady při hradu
  • 1248 zasazení památné lípy
  • 1267 první písemné doklady o městě – charakter města poddanského
  • 1312–1359 Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., který postavil na kopci Bradle kapli sv.Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu
  • 1372–1389 Majitelem poslední člen rodu Benešovců, Zbyněk, který byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného
  • 1397 Na Kamenicku začal působit Jan Sezima z Ústí, který na přímluvu své manželky Anny z Mochova, ctitelky Kalicha, poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi
  • po skončení husitských válek král Zikmund zapsal kamenické panství Janu mladšímu z Ústí
  • 1452?–1466 Ve vlastnictví Jindřicha, nejvyššího hofmistra království Českého (od r. 1458) – kameničtí občané získali práva, v jejichž celku jsou pravděpodobně obsažena také starší práva táborská (1462). Kamenici nad Lipou získal Jindřich pravděpodobně jako dědictví po svém příbuzném Janovi z Ústí na Kamenici - jejich příbuzenský vztah je nejasný. Jindřich sám hovoří o Janu Ústském jako o svém strýci (tento výraz ovšem nelze chápat v dnešním slova smyslu).
  • 1476–1497 Vláda Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře Českého království – kameničtí občané získali řadu výsad a práv
  • 1497 Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545
  • 1545 Po dědických sporech se pak stali pány města na 76 let Malovcové
  • 1580–1583 Největší přestavba zámku
  • období stavovského povstání Díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou se stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II.
  • 1622 Zikmundovi Matějovi Vencelíkovi byl veškerý majetek zabaven
  • 1623 Panství koupil Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např.vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desek. Své spory s poddanými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům
  • 1695 Kamenickým se ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva
  • 1720–1736 Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda
  • 1740 Panství se ujala hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová
  • 1758 Marie Terezie z Golčů nechala malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých
  • 1759 Provedla se větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem, na Melíšku postavena křížová cesta
  • 1765 Na náměstí postavena socha sv. Václava
  • Po pánech Vratislavu z Mitrovic a Ubellim koupil zámek jeho správce Jan Nádherný, zakladatel železodílen-hamrů. Za něho byla stavěna nová radnice
  • 1805 Jan Nádherný prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi
  • 1806 František Sickingen prodal Kamenici hraběti Janu Rilkemu, který ji držel do roku 1811
  • 1821 Panství koupil hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu
  • 1831 Posledními majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla
  • 1835 Jindřich Geymüll ji předal svému synovi Jakubu Rudolfovi. Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala
  • 1839 V jednom z křídel zámku byla zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200–230 dělníků
  • 1842 Dílna na kramplování vlny zanikla
  • 1875 Ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem z Ostrova nad Ohří
  • 1906 Do provozu dána úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou, než tratí vyhovující potřebám dneška
  • 1923 Panství se ujal Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn
  • 1946 Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny
  • 1960 Zrušení okresu Kamenice nad Lipou

Památky

  • Dominantou města je renesanční zámek přestavěný roku 1583 z původního hradu[1]. Je to jedno až dvoupatrová budova, jejíž nádvoří je v přízemí lemováno otevřenými arkádami. Kolem zámku se nachází anglický park se starou lípou, podle které město dostalo svůj název. Zámek je od konce roku 1998 ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze a od července 2004 je přístupný veřejnosti[2]. Od roku 2006 se na zámku koná v době letních prázdnin týdenní festival hraček z přírodního materiálu Hračkobraní.
  • Na vrchu Bradlo při jižním okraji města je lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdaleny zbudovanou roku 1348. Cesta k ní je lemována kamennou křížovou cestou z roku 1765.
  • Turistickou atrakcí je úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Obrataň s letním provozem parního vlaku.

Fotogalerie

Literatura

  • Kolektiv autorů –Toulavá kamera 4, vydáno Freytag - berndt a Česká televize v roce 2007

Reference

  1. http://www.kamenicenl.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6257&rd=0&id_ktg=6722
  2. http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=174&id=5

Externí odkazy


Antonka | Březí | Gabrielka | Johanka | Kamenice nad Lipou | Nová Ves | Pravíkov | Vodná


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kamenice nad Lipou
  Města a obce okresu Pelhřimov  

Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov • Bratřice • Budíkov • Buřenice • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko • Častrov • Čejov • Čelistná • Černov • Černovice • Červená Řečice • Čížkov • Dehtáře • Dobrá Voda • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl •  • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník • Hořice • Humpolec • Chýstovice • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice • Kaliště • Kámen • Kamenice nad Lipou • Kejžlice • Koberovice • Kojčice • Komorovice • Košetice • Krasíkovice • Křeč • Křelovice • Křešín • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice • Libkova Voda • Lidmaň • Litohošť • Lukavec • Martinice u Onšova • Mezilesí • Mezná • Mladé Bříště • Mnich • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev • Nový Rychnov • Obrataň • Olešná • Ondřejov • Onšov • Pacov • Pavlov • Pelhřimov • Píšť • Počátky • Polesí • Pošná • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice • Salačova Lhota • Samšín • Sedlice • Senožaty • Staré Bříště • Stojčín • Střítež • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná • Vojslavice • Vokov • Vyklantice • Vyskytná • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín • Zajíčkov • Zhořec • Zlátenka • Želiv • Žirov • Žirovnice