Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Lahošť
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 8. 1. 2012, 15:11
Obec Lahošť (do roku 2006 Lahošt[1]) se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký.
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 566 obyvatel.
Obsah |
Znak obce
V horní části se opakují symboly pramenů. V dolní části kotlík – jako symbol nálezů keltského pokladu. Zastupitelstvo obce se nakonec přiklonilo k poslední variantě návrhu s kotlíkem a to především zdivu, že občanům není tak známa keltská symbolika.
Historie
ako odpověď na Vaší žádost ze dne 12. 11. 1999 (vaše zn. 208/99) týkající se zjištění nejčastějšího užívaného tvaru jména obce Lahošť Vám sdělujeme následující údaje: Náves obce Lahošť Archiv obce Lahošť vedený až od roku 1872 je uložen ve Státním okresním archivu v Teplicích. Obec Lahošt' byla v období 15. - 19. století součástí velkostatku Duchcov - Horní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivuv Praze. V našem archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 1599 - 1892. Zde se však objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch resp. Loosch. Ze starší dostupné literatury jsme zjistili, že F. Palacký (Popis království českého... , Praha 1848, s. 51) i A. Sedláček (Místopisný slovník historický království českého, 1909 reprint 1998, s. 496) uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť. Ant. Profous ve druhém svazku Místních jmen v Čechách..., Praha 1949, s. 477 - 478, udává k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: r. 1360: .. de Lachostze (lat., rukopis 126 bibl. Děčín), r. 1396 Lahoscz (lat., Liber ordinationum cleri). Pro následující století pak uvádí tvary - 15. století: Laasch (lat.) a Lasch (něm.) a 16. století (Desky zemské): Lahosst (čes.) a Lahosstie (čes.). Pro období let 1854 - 1923 tvar Lahošt. Z uvedeného výkladu vyplývá v užívání jednotlivých tvarů názvu častá kolísavost, která je však u řady obcí obvyklá. ředitel SOA Litoměřice. Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Osek Riesenburg. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv.Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna. Geologické složení půdy: vápenec, opuka, jíl, štěrky, svrchnokřídové slíny, porfýr. Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1% Čechů a asi 2% ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1% různých jiných národností a si 96% německé národnosti. V současné době žije v obci asi 86% Čechů a asi 10% obyvatel slovenské národnosti, 2% národnosti romské a asi 2% národnosti německé.
Obří pramen
Obec má jednu zvláštnost - OBŘÍ PRAMEN. Tento pramen od pradávna vyvěral na povrch země a byl tak silný (27–42 l za sekundu), že poháněl vodní mlýn. Byl to pramen termální (25-38°C), složení podobného pramenům teplickým. Teplota vody tohoto pramene se dnes pohybuje mezi 15-20 °C. Pramen teče v hloubce asi 35 m. Asi 30 m od jámy vyzděné v r. 1882 stojí kamenná věž asi 8x8 m a asi 15-15 m vysoká, kterou používala rodina hrabat Valdštejnů jako vodojem a odtud potrubím brána do Duchcova, kde měla v tak zvaném Grenzu lázně. Hladina pramene následkem důlní těžby v červnu r. 1878 poklesla. Po známé katastrofě v únoru r. 1879 na dole Döllinger poklesla hladina termálního pramene po druhé. Koncem r. 1881 započaly práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod. Pramen odtéká směrem na Teplice a je ještě dnes mohutný, mocný hukot tomu nasvědčuje. Možná, že některé z příštích pokolení se dožije toho, že budou tyto thermální prameny využity a v obci postaveny lázně.
Keltský poklad
Při hloubení v lednu r. 1882 nalezli dělníci v hloubce 6 až 9 m bronzový poklad, totiž bronzový kotel, v němž bylo uloženo množství náramků, náhrdelníků, prstenů a různých jiných předmětů v počtu asi 1600 kusů. Nálezy jsou roztroušeny po řadě muzeí nejen v Čechách ale i v mnoha dalších státech Evropy - v Čechách v Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze, Teplicích, Ústí n.L. - Trmicích a Karlových Varech, v zahraničí jsou nebo byly předměty duchcovského pokladu uloženy v Naturhistor. Muzeu ve Vídni, Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a Londýně. Archeologové kladou tento poklad do 3. a 2. století př. n. l.
Pamětihodnosti
- Kaple Panny Marie. Mohutná kaple, postavená r. 1859 stojí v obci pod průjezdní silnicí. Kaple byla renovována v letech 1929 a 1968 a dosud se užívá.[2] Věž se zvonem.
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Studánka, věž Obřího pramene
Sport
Sportovní aktivity v naší obci jsou již orientovány pouze na oddíl kopané pod hlavičkou FK Lahošť. Oddíl se zúčastní III.třídy okresní soutěže, kde se stále udržuje v horní části tabulky. V minulosti tu též působil oddíl volejbalu, který aktivně podporoval pan Pelikán, který již dnes není mezi námi. V hodně dávné minulosti byla v obci přes zimu udržována lední plocha, kde se hrál fantastický hokej. Ledová plocha se nacházela u bývalého kulturního domu a dokonce měla vlastní osvětlení.
Kultura
Středem kulturního dění v obci je místní knihovna. Tuto především navštěvují místní ženy, které si pravidelné pondělní návštěvy v knihovně zpestřují příjemným posezením. Knižní fond je průběžně doplňován z finančních prostředků obce a z výměnného fondu Regionální knihovny v Teplicích. Místní ženy se též starají o naší kapličku. Zde jsou konány pravidelné bohoslužby pod patronací fary z Jeníkova. Obecní úřad pro občany pořádá pravidelný obecní ples, který se z nedostatku vhodných prostor pořádá v nedaleké restauraci Na Výšině. Zde se koná i rej masek na dětské maškarní diskotéce. Ve spolupráci s FK Lahošť je na fotbalovém hřišti každý rok připraveno pro děti sportovní odpoledne u příležitosti oslav dne dětí. Obecní úřad převzal činnost po bývalém sboru pro občanské záležitosti a navštěvuje své občany při životních výročích, aby je potěšil malou květinou a přáním pevného zdraví.
Související články
Reference
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
| Města a obce okresu Teplice |
|---|
|
Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.