V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Moldava

Z Multimediaexpo.cz


Moldava (německy Moldau) je obec, která se nachází v severozápadní části České republiky při hranici s Německem v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 272 obyvatel.Obec Moldava se rozkládá na vrcholcích Krušných hor, na novoměstských pláních a v údolí pramene Muldy v průměrné nadmořské výšce 790 m. Obec je rozdělena na tři části – Horní Moldava, Dolní Moldava a Nové Město. Každá z těchto částí je od sebe vzdálena cca 2 km. Všechny tři části obce mají pravidelné autobusové spojení s městem Hrob a lázeňskými Teplicemi. Nové Město a Horní Moldava se nachází na železniční trati Most–Litvínov–Moldava. Do 50. let 20. století k Moldavě patřily ještě zaniklé osady Oldříš a Pastviny.

Obsah

Charakteristika částí obce

Během historického vývoje se Moldava rozdělila na dvě části. Horní část Moldavy je správním centrem obce. Sídlí zde obecní úřad, knihovna, veřejný internet a pošta. Je tu hraniční přechod do Německa pro automobily, cyklisty a pěší, železniční nádraží, čerpací stanice pohonných hmot, vietnamská tržnice a několik restauračních a ubytovacích zařízení. Dolní Moldava je původní a nejstarší částí obce kolem bývalých dolů a kostela. Slouží především k bydlení a k rekreaci. Stojí zde katolický kostel Navštívení Panny Marie, hřbitov, restaurace a hotel. Potok Mulda, pramenící v lesích nad Moldavou, napájí dvě vodní nádrže, umožňující v létě přírodní koupání. Dolní část obce je propojena se saským horským střediskem Holzhau pěším hraničním přechodem. Nové Město je spíše rekreační oblastí, nachází se zde lyžařský areál pro běžecké i sjezdové lyžování, prochází tu řada cyklistických a turistických stezek. Na Novém Městě jsou restaurace, ubytovny a jedna čerpací stanice pohonných hmot.

Klima

Klima Krušných hor ovlivňuje nadmořská výška. Roční průměry teplot se pohybují mezi 8 a 9 stupni Celsia. Květena je velmi pestrá. Ve vyšších polohách Krušných hor byly původními rostlinnými společenstvy bykové a květnaté bučiny, které byly později nahrazeny smrkovými monokulturami. Významným biotopem v Krušných horách jsou rašeliniště a kdysi obdělávané květnaté louky, na nichž doposud roste řada významných a mizejících rostlin, např. lilie cibulkonosná, všivec ladní, upolín nejvyšší, srstnatec plamatý, tučnice obecná. Pro lesnaté oblasti Krušných hor je z velkých savců charakteristický především jelen evropský, srnec obecný a prase divoké. V roce 1958 byl u Moldavy zastřelen omylem los evropský. Další exemplář byl na Moldavě pozorován opět v roce 1987. Byla vyslovena teorie, že Krušné hory jsou součástí historické tahové cesty losů ve směru sever–jih. Mozaika rašelinišť, luk a mladých výsadeb náhradních dřevin ve vrcholové partii Krušných hor je ideálním prostředím pro silně ohroženého tetřívka obecného, který zde hnízdí. Z dalších druhů ptáků osidlují lesní biotopy Krušných hor, např. jestřáb lesní, kalous ušatý, puštík obecný, sýc rousný. Bezobratlé zastupuje několik druhů chráněných mravenců rodu Formica, čmeláci rodu Bombus a některé druhy střevlíků.

Historie

Kostel Navštívení Panny Marie na Moldavě

Stáří osídlení v okolí Moldavy dokládají nálezy z mladší doby kamenné. Ves se nacházela na staré solné stezce z Hrobu na Frauenstein v Sasku. Krušnohorský pomezní hvozd lákal svým přírodním bohatstvím již odedávna skláře, neboť ke sklářskému podnikání bylo zapotřebí velkého množství dřeva První doklady o sklářství na Moldavě na území rýzmburského panství pocházejí z roku 1392. Jedná se o účty na dřevo uložené ve Státním archivu v Drážďanech. Existenci hutě pak dokládá listina ze 4. února 1398, kde Boreš z Rýzmburka prodal lesní huť Vilému z Míšně. V roce 1346 se objevuje v církevních účtech míšeňské kapituly jméno Mulda. Tento rok dokládá stavbu pravděpodobně dřevěného kostelíka. První písemná zmínka o samotné obci pochází až z roku 1402. Při archeologických průzkumech bylo v okolí Moldavy nalezeno pět sklářských hutí, které tvoří dnes součást naučné stezky Po stopách sklářství na Moldavě. V letech 1537–1547 stanovil král Ferdinand I. pevné zemské hranice a Moldava připadla české straně. V roce 1560 se na Moldavě těžilo stříbro, těžba však netrvala dlouho. Během třicetileté války zde prošla saská, švédská i císařská vojska, prchal tudy Albrecht z Valdštejna po porážce u Lützenu. Vzhledem k blízkosti hranic zde byly problémy s protestanty a katolíky. Při násilné rekatolizaci chodili Moldavští na bohoslužby do sousedního Hermsdorfu a katolický kostel zel prázdnotou. Násilí se neobešlo bez útěků za hranice. Od roku 1687 je veden katolický farář při moldavském kostele Navštívení Panny Marie. Tereziánský katastr uvádí 37 hospodářů, 4 mlynáře, ševce, krejčího, tesaře a šenkýře. Lidé chovali dobytek a pracovali v lese. Moldavské dřevo bylo exportováno do Saska, především do freiberských dolů. Mezi Moldavou, Oldříšem a Novým Městem jsou dodnes rozsáhlá rašeliniště. Rašelina se těžila a dovážela z hor do lázní v Teplicích, nebo za hranice. Rok 1787 uvádí 81 domů a 4 domy z osady Vápenice. Na počátku 19. století byla na cestě Mikulov–Freiberg zřízena celnice. V roce 1833 bylo na Moldavě 701 obyvatel a 105 domů, za deset let 741 obyvatel ve 112 domech. V roce 1850 se k Moldavě přičlenily osady Pastviny a Oldříš, později se však opět osamostatnily. Moldavská škola byla založena v roce 1792, jako jednotřídka fungovala pouze v zimě, dvoutřídní škola se otevřela v nové budově roku 1870. Do školy na Moldavě chodily až do roku 1867 i děti z Pastvin. V roce 1880 je uváděno 723 obyvatel, roku 1885 zde bylo 125 domů a 732 obyvatel, roku 1890 136 domů a 864 obyvatel, z nichž 23 bylo české národnosti, roku 1921 měla obec 114 domů a 930 obyvatel, (43 Čechů) a roku 1930 875 obyvatel. V letech 1871–1884 byla vybudována Moldavská horská dráha, která obec spojila s Mostem. O rok později byl dokončen železniční hraniční přechod do Holzhau, který umožnil železniční spojení do saského Freibergu. Dopravovalo se po ní uhlí, vytěžená ruda, dřevo z Krušných hor a samozřejmě turisté. V roce 1997 byla větší část zbývající trati prohlášena za kulturní památku. Hovoří se také o znovuobnovení dráhy do Saska, neboť trat byla v Německu zrušena a koleje vytrhány. Na Dolní Moldavě byla 60. letech nalezena žíla fluoritbarytu, nejvýznačnější v celých Čechách. V roce 1960 byla k Moldavě připojena osada Nové Město.

Pamětihodnosti

  • Kostel Navštívení Panny Marie s cibulovitou věží, vystavěný roku 1687 na místě staršího kostela. Stojí na Dolní Moldavě u hřbitova v zadní části obce. Západní věž nese zvon z roku 1923 od Richarda Herolda. Kromě toho se zde nacházejí ještě tři další závěsy ze zrekvírovaných zvonů.
  • Hřbitov
  • Pomník Františka Koubka
  • Věžička na Novém Městě. Na střeše domu, stojícího za hospodou Bendlovka, je umístěna jednoduchá věžička se zvonem
  • Sklářská hut. V letech 1991–1992 byla na základě archeologických výzkumů Archeologického ústavu v Mostě restaurována středověká sklářská pec. Jde o unikátní technickou stavbu, která byla navržena do soupisu státem chráněných památek. V letech 1992–1994 v ní byly realizovány tři experimentální tavby, při kterých byly prověřovány středověké technologie tavení, chlazení a tvarování skla. Tvarování skla prováděli nejlepší sklářští mistři z Novoborska. Replika středověké sklářské huti je součástí Naučné sklářské stezky a nachází se v lokalitě Horní Moldava.

Části obce


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moldava
  Města a obce okresu Teplice  

Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Moldava“