Lysohlávka česká

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 19. 2. 2014, 21:12

Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Byla popsána z lokality v Čechách v 80. letech 20. století českým mykologem Svatoplukem Šebkem. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná - Psilocybe arcana, lysohlávka moravská - Psilocybe moravica, lysohlávka modrající - Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Někteří mykologové ji slučují s lysohlávkou modrající, což je však zastaralý a zřejmě neplatný názor.

Synonyma

Stropharia coprinifacies Rolland ss. Herink
Psilocybe coprinifacies (Rolland) Pouzar
Psilocybe mairei Singer ss. Kubička et alli, pp., non Singer

Popis

Klobouk má obvykle 2-5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená.
Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé.
Třeň je 4,5 - 10 cm dlouhý, 0,2 - 0,7 cm silný, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícícmi do substrátu. Po otlačení modrající.

Výskyt

Roste v srpnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách, v několika málo případech i uprostřed lesa. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.

Účinné látky

Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského příkazu, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD). V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga.

Literatura

Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice I.: Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček, lysohlávka tajemná. Mykologický Sborník 78 (1): 2-7.
Borovička J., Hlaváček J. (2001): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice II.: Psilocybe bohemica Šebek, lysohlávka česká. Mykologický Sborník 78 (2): 57-65.
Borovička J. (2003): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice III. Psilocybe moravica sp. nova, lysohlávka moravská. Mykologický Sborník 80 (4): 126-141.
Borovička J. (2005): Modrající lysohlávky (Psilocybe) v České republice IV. Problém lysohlávky modrající – Psilocybe cyanescens Wakef. Mykologický Sborník 82 (1): 1-21.
Borovička J. (2006): New variety of Psilocybe moravica and notes on Psilocybe bohemica. Czech Mycology 58: 75-80.
Hanuš L.: Robert Gordon Wasson - etnomykolog XX. století. Mykologický sborník 53 (2-3), 73-79 (1976)
Hanuš L.: Velada - mazatecký obřad požívání halucinogenních hub. Mykologický sborník 54 (5), 142-148 (1977)

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii