Diethylamid kyseliny lysergové

Z Multimediaexpo.cz

LSD
Strukturní vzorec
Racionální název diethylamid kyseliny lysergové
Registrační číslo CAS 50-37-3
Sumární vzorec C20H25N3O
Molární hmotnost 323.43 g/mol
Teplota tání 80 °C (176 °F)

Diethylamid kyseliny lysergové nebo také LSD je polosyntetická psychedelická droga. Má velmi intenzivní účinky i při velice nízkých dávkách (od 20 μg), je netoxický.

Obsah

Historie

LSD bylo poprvé syntetizováno Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji již v roce 1938, účinky drogy ale Dr. Hofmann náhodou objevil až v roce 1943.[1] Do šedesátých let byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy jejích psychiatrických účinků. Bylo úspěšně používáno mj. jako psychoterapeutická pomůcka, v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti a alkoholismu a dětského autismu.[2] Brzy si jí také oblíbili někteří umělci (zdroj inspirace) nebo věřící (jako entheogen). Od toho byl už jen malý krok k získání si popularity mezi veřejností (zejména mezi příslušníky hnutí Hippies) a v důsledku jejího podávání bez odborného dohledu došlo k sérii nešťastných úmrtí a nehod. To vedlo v roce 1967 k prakticky celosvětovému zákazu LSD i ostatních psychedelik. Zajímavostí je, že v komunistickém Československu bylo zakázáno jako poslední. Zde vedl výzkum Stanislav Grof.

Současný výzkum

Výzkum LSD je v současnosti ve světě vzácný a obvykle limitovaný pouze na testování na zvířatech. Ojedinělé výzkumy na lidech ale existují, například nedávný (2007) výzkum v Texasu prokázal, že LSD může pomoci léčit těžší formy migrény.[3] (Přípravky chemicky příbuzné LSD, např. methylsergid, se pro úlevu od migrén používaly již dříve.)

Užití a účinky

Papírek napuštěný LSD

Účinky se případ od případu liší v závislosti na předchozích zkušenostech, momentální náladě i průběžném životním rozpoložení, aktuálním okolním prostředí a samozřejmě množství drogy. LSD se běžně užívá orálně, ve formě papírků napuštěných LSD (většinou rozměry 5x5 mm) či formě želatiny, tablety nebo krystalků. Běžná dávka je 50μg-100 μg. Obvykle se po dobu 8-14 hodin dostavují pseudohalucinace (Obvykle jen deformování existujících smyslových vjemů, ne vytváření nových. tzn - Osoba pod vlivem LSD neuvidí neexistující objekty, když má otevřené oči.), iluze, vize, změna vnímání reality, odlišné prociťování emocí a času, častá je také smyslová synestezie, tedy prolínání smyslů (např pocit „vidění rukama“ apod.) Tento stav se označuje jako psycholitický. Při vyšších dávkách (300-500+ μg) dochází také k dočasnému, ale úplnému odpoutání uvědomění od těla a ega (psychedelický stav). Zážitky přitom mohou být jednoznačně pozitivní, ale i výrazně negativní. Často je uváděno zřetelné vnímání myšlenek zatlačených do povědomí či nevědomí, právě toho se využívalo v psychoterapii. Mnoho uživatelů uvádí, že zážitek s LSD výrazně změnil jejich osobnost i vnímání světa.[4] LSD má velmi malou toleranci, do 3-7 dnů lze opakovat stejně intenzivní zážitek při stejné dávce. Fyzické účinky jsou zanedbatelné, vždy dochází k rozšíření zornic a obvykle k malému zvýšení teploty a tepu. Někdy může dojít i k jiným způsobeným silnou akutní autosugescí jako husí kůže, třas, slabá hyperglykémie, nechuť a podobně.

Nebezpečí plynoucí z užití

LSD nezpůsobuje žádný návyk a v čisté formě je naprosto netoxické (předávkování téměř není možné), jeho nebezpečí spočívá v možném nepochopení běžných nebezpečí nebo navození přímo hororových stavů, které mohou vyústit i v sebevraždu. Ve vzácných případech po požití extrémně velkých dávek nečistého („pouličního“) LSD nebo u labilních osob může dojít k přechodným nebo trvalým psychickým poruchám. Všechna tato nebezpečí lze anulovat přítomností kvalifikovaného dozoru. Jelikož LSD není legální, neexistuje záruka kvality - LSD papírky mohou obsahovat nechtěné příměsi, nebo úplně jinou látku. Při užití LSD v těhotenství může dojít k poškození plodu. Vážná zdravotní a psychická rizika mohou nastat při kombinaci LSD s některými jinými drogami nebo léky. Obecně je možné říci, že LSD je relativně bezpečná droga. Podle některých studií je méně nebezpečná než například alkohol či tabák.[5]

Mýty a fámy o LSD

Aneb jaká nebezpečí nehrozí.

  • LSD obsahuje toxický strychnin. Tento nepravdivý výrok pravděpodobně vznikl z ojedinělé nehody, kdy se dva lidé otrávili strychninem, který jim byl prodán místo LSD.
  • LSD zůstává v těle navždy. Podle této fámy se LSD ukládá v těle do malých krystalků které při pozdějším uvolnění způsobují flashbacky. Příjemné i nepříjemné flashbacky sice po užití nastat můžou, ale LSD se rychle rozkládá při tělesné teplotě a tedy v těle nemůže dlouho zůstat.
  • LSD je možné vyrobit z určitého druhu piva. Tato fáma byla přes internet jednu dobu šířena jako vtip.
  • LSD může způsobit ztrátu základní motoriky a ztrátu návyků z dětství. Žádné takové případy nejsou dokumentovány. Tato teorie bývá často „podpořena“ tím, že LSD údajně přepaluje neuronové spoje, což nebylo potvrzeno.
  • LSD způsobuje poškození chromozomů. Byl prováděn pokus, kdy těhotným opicím byla podána mnoho-tisícinásobná dávka LSD a mláďata se narodila mrtvá nebo postižená a z toho byl vyvozen tento závěr, pozdějšími výzkumy se ale ukázal jako mylný
  • FLASHBACK není nebezpečný. Zmedializovaný termín „flashback“ znamená něco jiného, než jak je na přednáškách prezentovaný. Pokud zažijete něco, co pro vás hodně znamená, může se vám dojem z tohoto zážitku vrátit. U psychedelik je to stejné, jejich vliv na myšlení je tak silný zážitek, že se k němu váš mozek na chvilku vrátí. Takovéto „návraty“ jsou v životě běžné a objevují se po silném zážitku (např. autonehoda) i bez užívání jakýchkoliv drog. Příčiny a mechanismy flashbacků nejsou zatím zcela jasné. V drtivé většině případů se jedná o několika sekundový návrat určité nálady, kdy vám například připadne zajímavá věc, které byste si normálně ani nevšimli. Na několik sekund se vám mohou vrátit i drobné halucinace (drobná změna barev, nějaký zvuk, rozvlnění rovné čáry), což sice může být nepříjemné, ale většinou je to spíše příjemné a zajímavé. Většina lidi se snaží flashbacky vyvolat a vítá je, je to příjemné osvěžení uprostřed nudného dne. V žádném případě to však není nebezpečné, nejde o ztrátu kontroly ani o výrazné narušení vnímání reality. Nikdy to není něco tak intenzivního, jakože byste třeba neviděli auto a nechali se přejet. Flashback se nevyskytuje ani zdaleka tak často, jak je uváděno. Více než polovina uživatelů LSD nikdy flashback nezažije, nebo si ho neuvědomí. Flashbacky jsou často vyvolávány kouřením marihuany.

Chemie

LSD patří do rodiny ergolinových alkaloidů. Syntetizuje se reakcí kyseliny lysergové s diethylaminem. Kyselina lysergová se získává hydrolýzou ergotaminu, který je v relativně velkém množství (cca 2 % sušiny) obsažen v námelu. LSD je mírně zásaditá krystalická látka rozpustná ve vodě nebo lihu. Je velice nestabilní a rychle se rozpadá i při pokojové teplotě nebo na denním světle. Účinky LSD jsou vysvětlovány tím, že aktivuje některé neuroreceptory mozkového hormonu serotoninu. Při běžných dávkách je aktivní pouze jeden určitý izomer této molekuly.

Soudobá produkce

Jelikož je účinné i při tak malých dávkách, LSD nikdy nebylo předmětem rozsáhlého narkobyznysu. Je ovšem poměrně náročné na syntézu a předpokládá se, že ho vyrábí zkušení biochemici v plně vybavených laboratořích jen na několika místech na světě.

Legalita a právo

LSD je uvedeno v příloze zákona o návykových látkách (zák. č. 167/1998 Sb.) a jeho výroba, přechovávání nebo předávání jiné osobě bez povolení ministerstva zdravotnictví je tedy trestné.

Související články

Reference

  1. ↑ Albert Hofmann - LSD, mé problémové dítě dostupné online
  2. ↑ Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies, LSD history comic.
  3. ↑ MAPS: LSD and Psilocybin research
  4. ↑ Petr Třešňák, Jan Kovalík: LSD – dobrá droga žije. Časopis Respekt 4/2006. Dostupné online
  5. ↑ Drogový informační server - Které drogy nejvíc škodí

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Diethylamid_kyseliny_lysergov%C3%A9“