Maryša

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 16. 4. 2011, 20:30


Maryša je dramatická divadelní hra-tragédie Aloise a Viléma Mrštíků z roku 1894. Jde o nejvýznamnější výsledek vzájemné spolupráce bratří Aloise a Viléma Mrštíků a patří k vrcholům jejich tvorby. Námět, který si Alois přivezl z Těšan (skutečný, byť ne tak tragicky zakončený osud Marie Turkové), původně zamýšlel zpracovat jako román, ale na Vilémův popud jej spolu napsali jako drama. Premiéra Maryši, dramatu o pěti jednáních, byla v Národním divadle v Praze 9. května 1894, v Brně pak 27. října 1894. Hra je řazena k tomu nejlepšímu z české realistické dramatické tvorby; dodnes je často uváděna na domácích scénách. Například v Městském divadle Zlín s premiérou 26. dubna 2008 (derniéra 9. března 2010) v režii Martina Františáka, hrají: Petra Hřebíčková (Maryša - za roli byla roku 2008 oceněna cenou Thálie), Dušan Sitek (Lízal), Radoslav Šopík (Vávra).

Obsah

Děj

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Postavy

  • Maryša – citlivá selská dívka, miluje Francka, na nátlak rodičů se provdá za Vávru
  • Lízal – Maryšin otec, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí jeho dcery, ale má i kladné vlastnosti, uvědomuje si své chyby
  • Vávra – mlynář, vdovec, svou první ženu (a potom i Maryšu) bije, Maryšu si bere pro peníze a ne z lásky
  • Francek – chudý, odvážný, ale paličatý, chasník, miluje Maryšu

Popis děje

Příběh řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy; je ostrou kritikou poměrů na vesnici. Děj se odehrává na moravské vesnici. Mladá dívka – Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal („takového lunta!“); má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy („budeš sa s ním mět dobře!“) a její tety Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem nasypaným do kávy.

Jazyk a styl

Do děje jsou začleněny kroje, lidové písně. Ve hře je často používáno nárečí, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu.

Adaptace díla

Opera

Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsal Emil František Burian stejnojmennou operu, která měla premiéru v Brně 16. dubna 1940.

Balet

Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsali Alena Pešková a Petr Wajsar stejnojmenný balet, který měl premiéru v Plzni (Divadlo Josefa Kajetána Tyla) 14. března 2009. V hlavní rolích Zuzana Hradilová a Ivona Jeličová (Maryša).

Film

Na motivy dramatu bratří Mrštíků režisér Josef Rovenský natočil v roce 1935 stejnojmenný film. V hlavních rolích: Jiřina Štěpničková, František Kovářík, Hermína Vojtová, Jaroslav Vojta.

Dílo online

  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou. Praha : Otto, 1925. Digitalizovaná podoba vydání z roku 1925.. Dostupné online.  
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011. Elektronické vydání textu (e-kniha). Dostupné online.  

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Mary%C5%A1a“