Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Geografie Belgie
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 16. 10. 2009, 18:03
| |
| Poloha | Západní Evropa |
| Souřadnice | 50° 50' s. š., 4° 00' v. d. |
| Rozloha – souš – moře – vodní plochy | 32 545 km² 30 278 km² 2017 km² 250 km² |
| Délka hranic – Francie – Lucembursko – Německo – Nizozemsko | 1385 km 620 km 148 km 167 km 450 km |
| Pobřežní čára | 66,5 km |
| Nejvyšší bod | Signal de Botrange (694 m) |
| Nejnižší bod | Severní moře (0 m) |
| Nejdelší řeka | Šelda (200 km) |
Tento článek pojednává o geografických podmínkách Belgie.
Obsah |
Poloha
Belgie se nachází v západní Evropě na pobřeží Severního moře mezi Francií a Nizozemskem. Zeměpisné souřadnice se pohybují mezi 49°30‘ a 51°30‘ s. š. a mezi 2°33‘ a 6°24‘ v. d. Společně s Nizozemskem a Lucemburskem je Belgie součástí Beneluxu. Má přibližně trojúhelníkový tvar. Brusel, hlavní a zároveň největší město Belgie, se nachází ve střední části země. Belgie je křižovatkou západní Evropy a hlavní města většiny západoevropských států leží v okruhu 1000 km od Bruselu, který je sídlem EU a NATO.
Krajní body
- Nejvyšší bod: Signal de Botrange (694 m) (50° 30‘ 6‘‘ s. š., 6° 5‘ 35‘‘ v. d.)
- Nejnižší bod: Hladina Severního moře (0 m)
- Nejsevernější bod: Dreef, obec Hoogstraten, provincie Antverpy (51° 30‘ s. š., 4° 46‘ v. d.)
- Nejjižnější bod: Torgny, obec Rouvroy, provincie Lucembursko (49° 30‘ s. š., 5° 28‘ v. d.)
- Nejzápadnější bod: De Panne, provincie Západní Flandry (51° 5‘ s. š., 2° 33‘ v. d.)
- Nejvýchodnější bod: Krewinkel, obec Büllingen, provincie Lutych (50° 20‘ s. š., 6° 24‘ v. d.)
Geografický střed
Geografický střed Belgie leží v Nil-Saint-Vincent v obci Walhain v provincii Valonský Brabant a má souřadnice 50° 38‘ 28‘‘ s. š. a 4° 40‘ 5‘‘ v. d. Do roku 1919, kdy byly k Belgii na základě Versailleské smlouvy připojeny Východní kantony (do té doby patřící Prusku), se geografický střed Belgie nacházel v obci Ittre.
Podle IGN (Institut Géographique National) se v letech 1995-2004 v belgické obci Virionval na 50° 00‘ 33‘‘ s. š. a 4° 39‘ 59‘‘ v. d. nacházel geografický střed Evropské unie. Po rozšíření EU o deset nových členských zemí v roce 2004 se však střed unie posunul na východ do Německa.
Povrch
Území Belgie je z větší části ploché a nížinaté. Nadmořská výška a členitost terénu stoupají směrem k oblasti Arden na jihu Belgie. Z geografického hlediska se Belgie skládá ze tří oblastí – dolní Belgie (nadmořská výška do 100 m), střední Belgie (100 – 200 m n. m.) a horní Belgie (více než 200 m n. m.).
Dolní Belgie tvoří severozápadní část státu. Zahrnuje celé pobřeží, oblast polderů, Flandry a oblast Kempen (fr. Campine). Pobřeží je charakteristické písčitými plážemi a dunami. Za pásmem dun se nachází oblast polderů, která je kvůli riziku zaplavení mořem chráněna hrázemi. V oblasti polderů jsou velice úrodné půdy.
Střední Belgie se rozprostírá na území Brabantu, provincie Henegavsko a oblasti Hesbaye. Z jihu ji ohraničují řeky Mása a Sambre. Tato oblast je poměrně rovná a mírně svažitá a protkaná sítí četných vodních toků. Půdy jsou zde hlinité a nejúrodnější v Belgii. Místy je terén členitější s výskytem jeskyní a malých roklí.
Horní Belgie se nachází na jih od řek Mása a Sambre. Je to nejzalesněnější a zároveň nejřidčeji osídlená část Belgie. Skládá se z oblastí Condroz, Fagne-Famenne, Pays de Herve, Ardeny a belgické Lotrinsko. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie Signal de Botrange (694 m).
Říční síť
Nejdelší a nejvýznamnější belgické řeky jsou Šelda (dlouhá 350 km, z toho 200 km na belgickém území) a Mása (925 km, z toho 183 km v Belgii). Obě pramení ve Francii a tečou přibližně severním směrem přes Belgii do Nizozemska, kde ústí do Severního moře. Třetí řekou, která se vlévá do Severního moře, je Yser. Tato řeka pramení ve Francii a ústí do moře v belgické obci Nieuwpoort. Šelda, Mása a Yser odvodňují převážnou část belgického území. Výjimku tvoří jižní cíp provincie Henegavsko, odvodňovaný řekou Oise, která se vlévá do Seiny, a část provincie Lucembursko, kterou odvodňuje řeka Sauer a několik dalších přítoků řeky Mosely, jež se vlévá do Rýna.
Podnebí
Belgie má mírné oceánské podnebí, které charakterizují mírné zimy, nepříliš teplá léta a vysoký úhrn srážek po celý rok. V Köppenově klasifikaci podnebí Belgie spadá do oblasti Cfb. Průměrná roční teplota v Bruselu činí 9,8 °C a roční úhrn srážek je 780,1 mm. Doba slunečního svitu je 1555 hodin ročně.
Externí odkazy
- CIA World Factbook 2007
- Geografický popis Belgie ve francouzštině a nizozemštině na stránkách Federálního portálu Belgie
- Institut royal météorologique de Belgique
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |