Charles Mingus
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 27. 4. 2014, 10:59
Charles Mingus (22. dubna 1922, Nogales, Arizona – 5. ledna 1975, Cuernavaca, Mexico), byl americký jazzový kontrabasista, skladatel, a příležitostný pianista. Je známý i svým bojem proti rasismu. [1] Charles Mingus je pokládán za jednoho z největších jazzových hudebníků a skladatelů 20. století. Během svého života nahrál několik vysoce ceněných alb. Jeho skladby nejsou moc často hrány jinými jazzovými hudebníky, a to i přes svou melodičnost a osobitost. Jeho jazzovými ansámbly prošla spousta jazzových hudebníků, někteří z nich se později proslavili se svými vlastními ansámbly. Mingus dokázal často překvapit nejen tím, že si do svých ansámblů vybíral méně známé hudebníky, ale i nekonveční nástrojovou pestrostí svých ansámblů. Mingus byl také náchylný k depresím. Střídala se u něj krátká extremně tvořivá období a dlouhá období, kdy nesložil téměř nic. Jeho výbušný temperament ho „proslavil“ téměř stejně jako jeho hudba. Vysloužil si jím přezdívku „Angry Man of Jazz“ (rozlobený jazzový hudebník). Jeho hudba je živelný a oduševnělý hard bop, ovlivněný gospely a free jazzem. I když sám Mingus nenáviděl jakékoli škatulkování, tvoří jejho vlastní hudba jedičnou jazzovou kategorii, která spojujila tradiční jazz s do té doby neprozkoumanými jazzovými zákoutími. Mingus kladl důraz hlavně na kolektivní improvizaci, vždy dával pozor na to, jak se nechává každý hudebník ovlivnit skupinou jako celkem. Když sestavoval jednotlivé ansámbly, vybíral si hudebníky nejen podle jejich schopností, ale velmi důležitá pro něj byla také jejich osobnost. Snažil se vytvořit jedinečnou hudbu, kterou měli hrát jedineční lidé. Pro svou skladatelskou činost pro středně velké soubory a pro svou neustálou snahu zvýrazňovat jednotlivé hudebníky, bývá často označován za pokračovatele hudebního odkazu Duke Ellingtona, jehož si vždy vážil a obdivoval ho.
Diskografie
Mezi nejdúležitější alba patří:
- Pithecanthropus Erectus (1956, Atlantic)
- The Clown (1957, Atlantic)
- Tijuana Moods (1957)
- New Tijuana Moods (1957)
- Blues & Roots (1959, Atlantic)
- Mingus Ah Um (1959, Columbia)
- Mingus Dynasty (1959, Columbia)
- Pre Bird (1960, Mercury)
- Mingus at Antibes (1960, Atlantic)
- Charles Mingus Presents Charles Mingus (1960, Candid)
- Oh Yeah (1962, Atlantic)
- The Black Saint and the Sinner Lady (1963, Impulse)
- Mingus Plays Piano (1963, Impulse)
- Mingus Mingus Mingus Mingus Mingus (1963, Impulse)
- Let My Children Hear Music (1972, Columbia)
- Changes One (1974, Atlantic)
- Changes Two (1974, Atlantic)
- Cumbia & Jazz Fusion (1976, Atlantic)
- Epitaph (1990, Columbia)
Reference
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |