Epigenetika

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Sysop (diskuse | příspěvky)
(1 revizi)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 25. 10. 2010, 00:13

Plakát znázorňující dva typické příklady epigenetických procesů, methylace DNA a acetylace histonů

Epigenetika je v moderním slova smyslu vědní podobor genetiky, který studuje změny v genové expresi (a tedy obvykle i ve fenotypu), které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA.^[1] Jedná se o výjimku z obecného pravidla, že dědičné fenotypické změny jsou způsobeny změnami v genech. Také epigenetické jevy mohou být děděny z buňky na buňku a z generace na generaci, tedy jak při mitóze, tak při meióze. Genom včetně epigenetických změn se označuje jako epigenom.^[2]

Příklady

Jedná se často o různé změny v chromatinu nebo v prionových proteinech, někdy se však týká epigenetika i složitých tělních struktur. Typickým příkladem je methylace DNA. Methyly navázané na určitých místech molekuly DNA mají významný vliv na diferenciaci buněk a umožňují exprimovat genom v různých buňkách odlišně. Epigeneticky se předávají i některé modifikace histonových proteinů.^[3] Rovněž genomický imprinting (jev, při kterém záleží, zda byl gen zděděn od otce či od matky) je ve své podstatě epigenetický.^[4] Jiným příkladem je dědění určitých struktur, které nevznikají de novo: to se týká třeba semiautonomních buněčných organel. Jejich stavba je závislá do velké míry na tom, jaké proteiny se vyskytovaly v membránách jejich předků.^[4] Výzkum epigenetických procesů se bouřlivě rozvíjí,^[3] zejména proto, že byl dán do souvislosti s řadou onemocnění včetně rakovinného bujení.^[4]

Reference

↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
↑ RÉDEI, George P.. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.] : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
↑ ^3,0 ^3,1 TOST, Jörg. Epigenetics. [s.l.] : Horizon Scientific Press. Dostupné online. ISBN 9781904455233.
↑ ^4,0 ^4,1 ^4,2 Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter. Molecular Biology of the Cell, 4rd edition. [s.l.] : [s.n.].

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.

[1] RÉDEI, George P.. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.] : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.

[tost-2] 3,0 ^3,1 TOST, Jörg. Epigenetics. [s.l.] : Horizon Scientific Press. Dostupné online. ISBN 9781904455233.

[molbio-3] 4,0 ^4,1 ^4,2 Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter. Molecular Biology of the Cell, 4rd edition. [s.l.] : [s.n.].

[1]

[2]

[3]

[4]