Hradčany (Bílá)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 26. 5. 2014, 11:39


Hradčany (dříve také Račana nebo Račany) jsou vesnice ležící 3 km jihovýchodně od Českého Dubu. Do roku 1975 byly samostatnou obcí, nyní jsou součástí obce Bílá. Leží na pomezí náhorní plošiny nacházející se mezi Českým Dubem, Hradčany a Chvalčovicemi a hlubokým údolím řeky Mohelky, které svým výběžkem kolem pravostranného přítoku Mohelky zasahuje až do jihovýchodní části vesnice. K Hradčanům patří také samoty Boučí, Podolí a Votoč. První písemná zmínka pochází z roku 1547, název vesnice je pravděpodobně odvozen z označení pro ohrazené místo.

Obsah

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Hradčan bylo vždy české, ačkoliv v nevelké vzdálenosti severním směrem již začínaly Sudety. Po druhé světové válce zde došlo k obměně velké části obyvatelstva, neboť mnoho zdejších občanů odešlo osidlovat nedaleké pohraničí opuštěné Němci a namísto nich se sem přistěhovala řada lidí z vnitrozemí. Některé původní rodiny (např. Najmanovi a Mizerovi) zde ovšem žijí dosud.

Vývoj počtu obyvatel a domů
rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
počet obyvatel 213 201 184 172 170 176 166 108 94 64 67 70 59
počet domů 33 35 35 36 34 33 33 33 20 18 19 20

Dále je zde nyní asi 17 rekreačních objektů, patřících lidem z Prahy, Liberce a dalších měst. Jediným spolkem v Hradčanech je sbor dobrovolných hasičů, který má 32 členů a disponuje stříkačkou typu PPS 12. Nedaleko návsi se nachází hasičská zbrojnice, v jejíž budově je umístěna také místní knihovna.

Památky

V Hradčanech se nachází sloup sv. Jana a objekty lidové architektury. Kostel ani kaple zde není, neboť ve vzdálenosti 1,5 km od hradčanské návsi se nachází letařovický kostel sv. Jakuba Staršího.

Hospodářství

Na začátku 20. století provozovali v Hradčanech své řemeslo hostinský a kramář Jan Šámal, kupec Josef Šámal, krejčí Josef Mach a obuvníci Ferdinand Adam a J. Jiránek. Větší usedlosti zde v té době měli Josef Dědek, Anna Beranová, Josef Šámal (čp. 11) a Florian Červa (čp. 30). Byl zde také lom, provozovaný J. Dědkem. Provoz hostince na návsi byl ukončen v roce 1998. Nyní většina obyvatel vyjíždí za prací jinam, např. do Českého Dubu. V místě je několik živnostníků a část obyvatelstva pracuje v zemědělství (na západním okraji vesnice se nachází malý zemědělský areál, vybudovaný ve druhé polovině 20. století).

Doprava

Hasičská zbrojnice v Hradčanech, podél budovy vpravo vede spojovací komunikace napojující se na místní komunikaci do Letařovic

Vesnicí prochází od severu k jihu silnice III/27711 z Českého Dubu do Trávníčku. Z ní se severně od vesnice odpojuje slepá místní komunikace vedoucí jihozápadním směrem do Letařovic, která je spojovací komunikací propojena s návsí ležící v centru Hradčan. Spojení veřejnou dopravou je zajištěno pouze autobusovou linkou 540300 s několika málo spoji v pracovní dny, z nichž některé jezdí jen v určité dny v týdnu, z Českého Dubu přes Hradčany, Trávníček a Dehtáry do Kohoutovic a dále buď přes Bílou zpět do Českého Dubu, nebo do Hodkovic nad Mohelkou. Nejbližší železniční stanice Sychrov je v 7 km vzdálených Radimovicích.


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hradčany (Bílá)