Ióta

Z Multimediaexpo.cz

---

Verze z 11. 9. 2012, 20:47

Řecká abeceda
Α α alfa	Β β beta
Γ γ gama	Δ δ delta
Ε ε epsilon	Ζ ζ zéta
Η η éta	Θ θ théta
Ι ι ióta	Κ κ kappa
Λ λ lambda	Μ μ mí
Ν ν ný	Ξ ξ ksí
Ο ο omikrón	Π π pí
Ρ ρ ró	Σ σ ς sigma
Τ τ tau	Υ υ ypsilon
Φ φ fí	Χ χ chí
Ψ ψ psí	Ω ω ómega
Stará písmena
Ϝ ϝ digamma	Ϻ ϻ san
Ϛ ϛ stigma	Ϸ ϸ šo
Ͱ ͱ heta	Ϙ ϙ koppa
	Ͳ ͳ sampí

Ióta či Jóta (majuskulní podoba Ι, minuskulní podoba ι, řecký název Ιώτα, výslovnost [jɒta]) je deváté písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 10. V řečtině staré i moderní se používala pro záznam hlásky [i], tedy pro zavřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku. Jsou z ní odvozena písmena 'i' a 'j' v latince i písmena 'і', 'ї' a 'ј' v cyrilici.

Výskyt v kultuře

• podle písmene ióta získala svoje jméno jotace
• ióta je explicitně zmíněná v Bibli, ve verši Mt 5,18 (Kral, ČEP), ovšem je překládána opisem jako „nejmenší písmenko“ — v tomto významu bývá dnes také někdy používána

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporováno jak

• majuskulní iota
  • U+0399 GREEK CAPITAL LETTER IOTA
• tak minuskulní iota
  • U+03B9 GREEK SMALL LETTER IOTA

V HTML je možné iotu zapsat pomocí Ι respektive ι. Lze ji také zapsat pomocí HTML entit Ι respektive ι.

V LaTeXu se pro zápis majuskulní ioty používá písmeno I z latinky a minuskulní iota se píše příkazem \iota.^[1]

Reference

1. ↑ RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno : KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88.  

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii