Jaderná elektrárna
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
m (1 revizi) |
Verze z 25. 6. 2014, 10:36
Jaderná elektrárna je výrobna elektrické energie resp. technologické zařízení, sloužící k přeměně vazebné energie jader těžkých prvků na elektrickou energii. Skládá se obvykle z jaderného reaktoru, parní turbíny s alternátorem a z mnoha dalších pomocných provozů. V principu se jedná o parní elektrárnu, ve které se energie získaná jaderným reaktorem používá k výrobě páry v parogenerátoru. Tato pára pohání parní turbíny, které pohání alternátory pro výrobu elektrické energie. Někdy používáný pojem atomová elektrárna je chybný, neboť z atomu se energie vyrábí i v elektrárnách na fosilní paliva. Současné jaderné elektrárny využívají jako palivo převážně obohacený uran, což je přírodní uran, v němž byl zvýšen obsah izotopu 235U z původních zhruba 0,5 % na 2 – 5 %. Podle odhadů geologů a OECD vydrží známé a předpokládané zásoby uranu nejméně 270 let.[1][2][3] Jaderné elektrárny jsou z energetického hlediska vhodné především pro výrobu energie v režimu základního zatížení (je snaha, aby vyráběly energii pokud možno nepřetržitě).
Obsah |
Schéma
Schéma nejběžnějšího typu jaderné elektrárny s tlakovodním reaktorem:
- 1. Reaktorová hala, uzavřená v nepropustném kontejnmentu.
- 2. Chladicí věž.
- 3. Tlakovodní reaktor.
- 4. Řídící tyče.
- 5. Kompenzátor objemu.
- 6. Parogenerátor. V něm horká voda pod vysokým tlakem vyrábí páru v sekundárním okruhu.
- 7. Aktivní zóna.
- 8. Turbína - vysokotlaký a nízkotlaký stupeň.
- 9. Elektrický generátor.
- 10. Transformační stanice.
- 11. Kondenzátor sekundárního okruhu.
- 14. Přívod vzduchu do chladicí věže.
- 15. Odvod teplého vzduchu a páry komínovým efektem.
- 16. Oběhové čerpadlo primárního okruhu.
- 17. Napájecí čerpadlo chladicího okruhu.
- 18. Primární okruh (voda pouze kapalná pod vysokým tlakem).
- 19. Sekundární okruh (červeně značena pára, modře voda).
- 20. Oblaka vzniklá kondenzací vypařené chladicí vody.
- 21. Oběhové čerpadlo sekundárního okruhu.
Historie
Úplně první reaktor byl spuštěn v USA, ten však sloužil prvotně k výrobě plutonia. První elektrárna byla postavena ve Velké Británii, i ta však nedodávala proud do sítě. První elektrárna, která dodávala proud do sítě (výkon 5000 kW), byla spuštěna až v roce 1954 v bývalém SSSR, za prvni skutečně komerční jadernou elektrárnu je považována elektrárna Calder Hall v Británii spuštěná v roce 1956.
Protesty a útlum
Část obyvatelstva v některých vyspělých zemích protestuje proti jaderné energetice a tyto protesty nabyly na intenzitě v poslední čtvrtině 20. století, obzvlášt po černobylské havárii. Podstatou protestů jsou zejména poukazy na rizika spojená s provozem jaderných elektráren, s jejich pořizovací cenou a problémy s jaderným odpadem (resp. použitým jaderným palivem) a těžbou paliva. V některých zemích existují díky soustavnému tlaku odpůrců jaderné energie plány na odklon od jaderného programu. Příkladem může být Rakousko, kde referendum v roce 1978 většinou 50,5 % hlasů rozhodlo o tom, že téměř hotová jaderná elektrárna Zwentendorf nebude uvedena do provozu a stát se od jaderné energie odkloní. Místo jaderné byla postavena klasická elektrárna Dürnrohr, která spaluje polské a české uhlí. Velké protesty, zvláště z rakouské strany, provázely a provázejí i dostavbu a provoz české elektrárny Temelín. Německo má program útlumu jaderné energetiky, který schválila dřívější koaliční vláda sociálních demokratů a zelených. Tento program byl však v roce 2010 z rozhodnutí vládní koalice částečně [4] zrušen a doba provozu jaderných elektráren prodloužena.
Stoupenci
Proti početným skupinám odpůrců „jaderné energie“ stojí početné skupiny stoupenců, kteří považují jadernou energetiku za jediné možné řešení hrozící energetické krize a globálního oteplování. Vidí jaderné elektrárny jako jedno z mála ekologicky přijatelných a reálných řešení energetických problémů pro 21. století. Často je zmiňována nutnost co nejrychlejšího vývinu fúzního reaktoru a jaderné elektrárny jsou považovány za jediný přijatelný prostředek, kterým se dá překlenout přechodné období vývoje a zavádění tohoto nového zdroje energie.
Stav ve světě
V roce 2009 bylo v provozu 436 jaderných reaktorů ve 31 zemích světa. Za tento rok vyrobily 2558 TWh elektrické energie, což bylo 13-14% světové poptávky.[5][6]. Dalších 30 reaktorů je ve výstavbě (zvláště v asijských zemích, v Rusku a Finsku) a řada zemí (USA, Bulharsko, Slovensko, Litva) rozhodly o jejich nové výstavbě. Díky provozu jaderných elektráren ročně nemusí být vypuštěno 1,8 mld. t CO2[7] Nejvíc energie z jaderných elektráren se vyrábí v Litvě (79,9 % k roku 2003) Francii (77 % k roku 2003), Německu (28,1 % k roku 2003), USA (19,9 % k roku 2003), Japonsku a Rusku. V Rusku však přežívají staré jaderné elektrárny, některé z nich podobného typu jako Černobyl a se zastaralou technologií. K zastavení některých z nich je Rusko tlačeno mezinárodním společenstvím. V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany) s celkovým výkonem 3760 MW; pokrývají přibližně 31 %[8] celkové spotřeby elektřiny v Česku.
Související články
Reference
- ↑ http://www.oecdbookshop.org/oecd/display.asp?SF1=DI&CID=&LANG=EN&ST1=5L9T0F7266WF#MultiLingualSummaries]
- ↑ http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/byzbys/676F57EA7B46EF53C125718D004414D5?OpenDocument&cast=1
- ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?folder_id=13215&instance_id=96008
- ↑ [1]
- ↑ http://www.cigionline.org/sites/default/files/Nuclear%20Energy%20Futures%20Overview.pdf
- ↑ http://www.world-nuclear-news.org/newsarticle.aspx?id=27665&terms=another+drop+
- ↑ http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_0102_1.html odstavec Způsoby řešení ekologického zásobování energií
- ↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500004588 PDF ke stažení, str.6
Externí odkazy
- Seznam jaderných elektráren
- Jihočeští taťkové, občanské projaderné sdružení
- Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany
- Výroba jaderné energie
- Svět se neobejde bez jaderné energie, článek na volny.cz/casopis.energetika
- Nákresy jaderných reaktorů různých typů
- Pro Atom web Pro Atom web + jaka je realita „ekologických“ alternativ?
- Svět se vrací k atomu, článek na technik.ihned.cz
- Fusion Jaderná fúze (termonukleární - termojaderná fúze)
- Máme dostatek uranu pro jaderné elektrárny?
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |