Sahara
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:Sahara satellite hires.jpg|thumb|210px|Sahara na satelitním snímku]] | [[Soubor:Sahara satellite hires.jpg|thumb|210px|Sahara na satelitním snímku]] | ||
- | '''Sahara''', v [[Arabština|arabštině]] '''{{Audio|Ar-Sahara.ogg|''sahra''}}''' znamená „poušť“, je největší [[poušť]] světa; rozlohou 9 milionů | + | [[Soubor:Crossing the Sahara Flickr.jpg|thumb|210px|Přechod přes Saharu (2014)]] |
+ | '''Sahara''', v [[Arabština|arabštině]] '''{{Audio|Ar-Sahara.ogg|''sahra''}}''' znamená „poušť“, je největší [[poušť]] světa; rozlohou 9 milionů km<sup>2</sup> zaujímá téměř stejnou plochu jako [[Čínská lidová republika|Čína]] nebo [[Spojené státy americké|USA]]. Rozkládá se od severoafrického pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] až k pobřeží [[Rudé moře|Rudého moře]] na území 10 států ([[Egypt]], [[Libye]], [[Alžírsko]], [[Tunisko]], [[Maroko]], [[Mauritánie]], [[Niger]], [[Čad]], [[Mali]] a [[Súdán]]). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar [[lichoběžník]]u o délce 4500 až 5500 km ve směru západ-východ a šířce 1500 až 2000 km od severu k jihu. | ||
== Geografická charakteristika == | == Geografická charakteristika == | ||
- | |||
Na severu Sahara zasahuje až k úpatí [[Atlas (pohoří)|pohoří Atlas]], v Libyi a Egyptě až k pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Na jihu v oblasti tzv. [[Sahel]]u přechází poušť do pásma [[step]]í a [[savana|savan]]. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky [[Senegal (řeka)|Senegal]], střední tok [[Niger (řeka)|Nigeru]], [[Čadské jezero]], oblast súdánského [[Dárfúr]]u a soutok [[Nil]]u s [[Atbara (řeka)|Atbarou]]. | Na severu Sahara zasahuje až k úpatí [[Atlas (pohoří)|pohoří Atlas]], v Libyi a Egyptě až k pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Na jihu v oblasti tzv. [[Sahel]]u přechází poušť do pásma [[step]]í a [[savana|savan]]. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky [[Senegal (řeka)|Senegal]], střední tok [[Niger (řeka)|Nigeru]], [[Čadské jezero]], oblast súdánského [[Dárfúr]]u a soutok [[Nil]]u s [[Atbara (řeka)|Atbarou]]. | ||
- | Povrch Sahary tvoří převážně [[hornina|kamenitá]] poušť (skalnatá, oblázková, štěrková nebo hlinitá), menší část zabírají pouště písečné. Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 800 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. [[Ahaggar]], [[Tassili]] nebo [[Tibesti]]. Nejvyšším vrcholem je se 3 415 m neaktivní vulkán [[Emi Koussi]]. Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských [[oáza|oáz]]. | + | Povrch Sahary tvoří převážně [[hornina|kamenitá]] poušť (skalnatá, oblázková, štěrková nebo hlinitá), menší část zabírají pouště písečné. Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 800 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. [[Ahaggar]], [[Tassili]] nebo [[Tibesti]]. Nejvyšším vrcholem je se 3 415 m neaktivní vulkán [[Emi Koussi]]. |
+ | |||
+ | Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských [[oáza|oáz]]. | ||
Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních [[vádí]]. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná [[jezero|jezera]], tzv. [[Šot (solná pánev)|šoty]]. Mezi nejvýznamnější patří [[Šot Djerid]] a [[Šot Melrhir]]. | Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních [[vádí]]. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná [[jezero|jezera]], tzv. [[Šot (solná pánev)|šoty]]. Mezi nejvýznamnější patří [[Šot Djerid]] a [[Šot Melrhir]]. | ||
== Klimatické podmínky == | == Klimatické podmínky == | ||
- | [[Soubor:Libya 4983 Tadrart Acacus Luca Galuzzi 2007.jpg|thumb|Sahara v Lybii]] | + | [[Soubor:Libya 4983 Tadrart Acacus Luca Galuzzi 2007.jpg|thumb|200px|Sahara v Lybii]] |
Podnebí oblasti Sahary má typicky pouštní ráz, je suché s ročními srážkami do 50-100 mm. Na mnoha místech jsou srážky zaznamenávány s několikaletými bezsrážkovými odstupy. Na severu je za hranici pouště považována roční [[izohyeta]] 100 mm na jihu v oblasti Sahelu 150 mm. | Podnebí oblasti Sahary má typicky pouštní ráz, je suché s ročními srážkami do 50-100 mm. Na mnoha místech jsou srážky zaznamenávány s několikaletými bezsrážkovými odstupy. Na severu je za hranici pouště považována roční [[izohyeta]] 100 mm na jihu v oblasti Sahelu 150 mm. | ||
Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 až 15°C, v létě je to 30 až 37°C. Rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30°C. Četné bývají také [[písečná bouře|písečné bouře]], které přemísťují ohromná množství [[prach]]u a [[Písek (materiál)|písku]] nejen v oblasti severní Afriky, ale jeho spad bývá zaznamenán i v [[Evropa|Evropě]] nebo [[Jižní Amerika|jižní]] a [[Střední Amerika|střední Americe]]. | Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 až 15°C, v létě je to 30 až 37°C. Rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30°C. Četné bývají také [[písečná bouře|písečné bouře]], které přemísťují ohromná množství [[prach]]u a [[Písek (materiál)|písku]] nejen v oblasti severní Afriky, ale jeho spad bývá zaznamenán i v [[Evropa|Evropě]] nebo [[Jižní Amerika|jižní]] a [[Střední Amerika|střední Americe]]. | ||
Řádka 19: | Řádka 21: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | [[Soubor:Libya 5041 Petroglyphs Tadrart Acacus Luca Galuzzi 2007.jpg|thumb|Petroglyf (skalní kresba) slona v libyjském Tadratu]] | + | [[Soubor:Libya 5041 Petroglyphs Tadrart Acacus Luca Galuzzi 2007.jpg|thumb|200px|Petroglyf (skalní kresba) slona v libyjském Tadratu]] |
Podle výzkumů [[Archeologie|archeolog]]ů a [[paleontologie|paleontologů]] bylo ještě před 5 až 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde [[islám]], který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu. | Podle výzkumů [[Archeologie|archeolog]]ů a [[paleontologie|paleontologů]] bylo ještě před 5 až 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde [[islám]], který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu. | ||
Řádka 26: | Řádka 28: | ||
== Hospodářství == | == Hospodářství == | ||
- | [[Soubor:Sahara.jpg|thumb|Sahara, jižní Alžírsko]] | + | [[Soubor:Sahara.jpg|thumb|200px|Sahara, jižní Alžírsko]] |
- | Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s [[artézská studna|artézskými studnami]].Pěstuje se zde nap. datlová [[palma]], zelenina a obilniny. Rozšířen je chov [[velbloud]]ů. Celá oblast je významným nalezištěm [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[uhlí]], [[železná ruda|železné rudy]] a dalších nerostných surovin. | + | [[Soubor:Mauritanie - Adrar2.jpg|thumb|200px|Jižní okraj Sahary, [[Mauritánie]]]] |
+ | Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s [[artézská studna|artézskými studnami]]. Pěstuje se zde nap. datlová [[palma]], zelenina a obilniny. Rozšířen je chov [[velbloud]]ů. Celá oblast je významným nalezištěm [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[uhlí]], [[železná ruda|železné rudy]] a dalších nerostných surovin. | ||
== Fauna == | == Fauna == | ||
Řádka 35: | Řádka 38: | ||
* Písečné zmije, které mají méně, než 50 cm na délku. Spousta jich má pár růžků, každý nad jedním okem. Jsou aktivní v noci. Bývají zahrabány v písku a jediné co vyčnívá jsou oči. Kousnutí jsou bolestivá, ale málo kdy kritická. | * Písečné zmije, které mají méně, než 50 cm na délku. Spousta jich má pár růžků, každý nad jedním okem. Jsou aktivní v noci. Bývají zahrabány v písku a jediné co vyčnívá jsou oči. Kousnutí jsou bolestivá, ale málo kdy kritická. | ||
* Africký pes se vyskytuje i v jižní části Sahary. | * Africký pes se vyskytuje i v jižní části Sahary. | ||
- | * Fenek (Liška), bledá lyška, nebo také Ruppellova. | + | * Fenek (Liška), bledá lyška, nebo také Ruppellova. Je to všežravec žijící v mnoha částech Sahary. |
* Pštros je nelétavý pták s výskytem po celé africe. V současné době jen vzácně. | * Pštros je nelétavý pták s výskytem po celé africe. V současné době jen vzácně. | ||
* Addax je ohrožený druh velké bílé antilopy. Je přizpůsobena na poušť, vydrží bez vody spoustu měsíců, někdy i rok. | * Addax je ohrožený druh velké bílé antilopy. Je přizpůsobena na poušť, vydrží bez vody spoustu měsíců, někdy i rok. |
Aktuální verze z 15. 7. 2014, 21:46
Sahara, v arabštině sahra znamená „poušť“, je největší poušť světa; rozlohou 9 milionů km2 zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500 až 5500 km ve směru západ-východ a šířce 1500 až 2000 km od severu k jihu.
Obsah |
Geografická charakteristika
Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.
Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť (skalnatá, oblázková, štěrková nebo hlinitá), menší část zabírají pouště písečné. Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 800 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je se 3 415 m neaktivní vulkán Emi Koussi.
Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.
Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.
Klimatické podmínky
Podnebí oblasti Sahary má typicky pouštní ráz, je suché s ročními srážkami do 50-100 mm. Na mnoha místech jsou srážky zaznamenávány s několikaletými bezsrážkovými odstupy. Na severu je za hranici pouště považována roční izohyeta 100 mm na jihu v oblasti Sahelu 150 mm. Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 až 15°C, v létě je to 30 až 37°C. Rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30°C. Četné bývají také písečné bouře, které přemísťují ohromná množství prachu a písku nejen v oblasti severní Afriky, ale jeho spad bývá zaznamenán i v Evropě nebo jižní a střední Americe.
Dezertifikace
V důsledku nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácením zeleně a dalších klimatických či jiných vlivů pokračuje v jižní části Sahary proces desertifikace, tedy degradace stepí a savan v poušť nebo zasypávání míst s vegetací saharských pískem. Od konce 20. století se státy oblasti Sahelu ve spolupráci s OSN snaží o zastavení nebo alespoň o zpomalení tohoto procesu.
Historie
Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5 až 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami z období Římské říše.
Hospodářství
Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s artézskými studnami. Pěstuje se zde nap. datlová palma, zelenina a obilniny. Rozšířen je chov velbloudů. Celá oblast je významným nalezištěm ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin.
Fauna
- Velbloudi Dromedáři a kozy jsou nejzdomácnělejší zvířata nalezená na Sahaře. Díky svým kvalitám: trpělivosti výdrži a rychlosti jsou oblíbeným dopravním prostředkem nomádů.
- Leiurus quinquestriatus – Štír, který dorůstá do délky až 10 cm. Jeho jed obsahuje velké množství agytoxinu, scillatoxinu a je velmi nebezpečný; Nicméně jeho žihadlo málokdy zabije zdravého dospělého člověka.
- Varan – Má zvyk vstávat na své zadní nohy a „sledovat" své okolí. Díky tomu si také vysloužil své původní arabské jméno waral ورل, které se překládá asi jako „pozorovatel".
- Písečné zmije, které mají méně, než 50 cm na délku. Spousta jich má pár růžků, každý nad jedním okem. Jsou aktivní v noci. Bývají zahrabány v písku a jediné co vyčnívá jsou oči. Kousnutí jsou bolestivá, ale málo kdy kritická.
- Africký pes se vyskytuje i v jižní části Sahary.
- Fenek (Liška), bledá lyška, nebo také Ruppellova. Je to všežravec žijící v mnoha částech Sahary.
- Pštros je nelétavý pták s výskytem po celé africe. V současné době jen vzácně.
- Addax je ohrožený druh velké bílé antilopy. Je přizpůsobena na poušť, vydrží bez vody spoustu měsíců, někdy i rok.
- Saharský gepard žije v Algerii, Togu, Nigerii, Mali, Beninu, a Burkině Faso. Už zbylo pouze asi 250 gepardů, žijících volně. Ti jsou velmi ostražití, prchají při jakékoli konfrontaci s lidmi. Vyhýbají se slunci od dubna do září. Hledají útočiště v keřích, jako balanite a acacias. Jsou neobvykle světlí.
- Žijí zde také drobní hlodavci a ptactvo.
Související články
Externí odkazy
- Sahara : Flora - Fauna (francouzsky)
- Obrázky ze Sahary (česky)
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |