Vinice
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[Soubor:Praha, Trója, Botanická zahrada, vinice svaté Kláry.jpg|thumb|220px|Vinice sv. Kláry v pražské Tróji]] | |
- | [[Soubor:Praha, Trója, Botanická zahrada, vinice svaté Kláry.jpg|thumb| | + | |
'''Vinice''' je pozemek osázený [[Réva vinná|vinnou révou]]. Tento název je v [[Čechy|Čechách]] odedávna běžný, na [[Morava|Moravě]] se navíc často používá výraz '''vinohrad''', který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.<ref name="Zahradnický">Kolektiv. ''Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž.'' 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3</ref><br /> | '''Vinice''' je pozemek osázený [[Réva vinná|vinnou révou]]. Tento název je v [[Čechy|Čechách]] odedávna běžný, na [[Morava|Moravě]] se navíc často používá výraz '''vinohrad''', který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.<ref name="Zahradnický">Kolektiv. ''Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž.'' 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3</ref><br /> | ||
Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.<ref name="Zahradnický"/> Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.<ref name="Zahradnický"/> Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí [[Viniční trať|viniční tratě]]. | Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.<ref name="Zahradnický"/> Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.<ref name="Zahradnický"/> Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí [[Viniční trať|viniční tratě]]. | ||
+ | |||
O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a [[Mikroklima|mikroklimatické]] a [[Zemědělská půda|půdní]] podmínky: To vše dohromady se ve [[Francie|Francii]] nazývá poněkud tajuplným názvem ''terroir''.<ref>Kolektiv. ''Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855''. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7</ref> | O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a [[Mikroklima|mikroklimatické]] a [[Zemědělská půda|půdní]] podmínky: To vše dohromady se ve [[Francie|Francii]] nazývá poněkud tajuplným názvem ''terroir''.<ref>Kolektiv. ''Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855''. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7</ref> | ||
+ | |||
== Historie == | == Historie == | ||
- | [[Soubor:Alsace_Vineyard.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Alsace_Vineyard.jpg|thumb|220px|Vinice ve [[Francie|francouzském]] [[Alsasko|Alsasku]]]] |
- | Nejstarší svědectví o výrobě [[víno|vína]] se datuje do období mezi | + | Nejstarší svědectví o výrobě [[víno|vína]] se datuje do období mezi 6000 př. n. l. až 5000 př. n. l. [[Technologie|Technologii]] výroby značně zdokonalili staří Řekové, ale kultivační techniky, které známe dnes, se v [[Evropa|Evropě]] používají až od konce existence [[Řím|Římské říše]]. Ve středověké Evropě se zásadním podpůrcem vína, nezbytného pro oslavu katolické mše, stala [[katolická církev]]. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských [[klášter]]ech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína. |
+ | |||
+ | Velký přínos při rozvoji vinic a vinohradnictví v Čechách (zde zejména kolem [[Praha|Prahy]]) je připisován císaři Karlu IV. | ||
+ | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
- | |||
- | |||
+ | |||
+ | {{Flickr|Vineyards}}{{Commonscat|Vineyards}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Vinařství]] | [[Kategorie:Vinařství]] | ||
[[Kategorie:Zemědělství]] | [[Kategorie:Zemědělství]] | ||
[[Kategorie:Pozemky]] | [[Kategorie:Pozemky]] | ||
- |
Aktuální verze z 7. 7. 2015, 02:01
Vinice je pozemek osázený vinnou révou. Tento název je v Čechách odedávna běžný, na Moravě se navíc často používá výraz vinohrad, který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.[1]
Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.[1] Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.[1] Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí viniční tratě.
O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a mikroklimatické a půdní podmínky: To vše dohromady se ve Francii nazývá poněkud tajuplným názvem terroir.[2]
Historie
Nejstarší svědectví o výrobě vína se datuje do období mezi 6000 př. n. l. až 5000 př. n. l. Technologii výroby značně zdokonalili staří Řekové, ale kultivační techniky, které známe dnes, se v Evropě používají až od konce existence Římské říše. Ve středověké Evropě se zásadním podpůrcem vína, nezbytného pro oslavu katolické mše, stala katolická církev. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských klášterech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.
Velký přínos při rozvoji vinic a vinohradnictví v Čechách (zde zejména kolem Prahy) je připisován císaři Karlu IV.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3
- ↑ Kolektiv. Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |