V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Jan Werich

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „český“ textem „český“)
Řádka 19: Řádka 19:
| Wikicitáty      = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz-->
| Wikicitáty      = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz-->
}}
}}
-
'''Jan Werich''' (* [[6. únor]]a [[1905]] [[Praha]] – [[31. říjen|31. října]] [[1980]] Praha) byl [[Česko|český]] [[film]]ový a [[divadlo|divadelní]] [[herec]], [[dramatik]] a filmový [[scenárista]], významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jeho dcera [[Jana Werichová]] byla česká [[Herec|herečka]] a [[překladatel]]ka.
+
'''Jan Werich''' (* [[6. únor]]a [[1905]] [[Praha]] – [[31. říjen|31. října]] [[1980]] Praha) byl [[Česká republika|český]] [[film]]ový a [[divadlo|divadelní]] [[herec]], [[dramatik]] a filmový [[scenárista]], významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jeho dcera [[Jana Werichová]] byla česká [[Herec|herečka]] a [[překladatel]]ka.
==Životopis==
==Životopis==

Verze z 18. 8. 2015, 11:32


Jan Werich (* 6. února 1905 Praha – 31. října 1980 Praha) byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jeho dcera Jana Werichová byla česká herečka a překladatelka.

Obsah

Životopis

Život do 2. světové války

Jan Werich, pokřtěn jako Jan Křtitel František Serafinský, vystudoval gymnázium v Praze v Křemencově ulici, kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Po maturitě studoval práva na Karlově univerzitě.

V roce 1926 vytvořili s J. Voskovcem dvojici. Nejprve spolupracovali v redakci časopisu Přerod a brzo na to začala i jejich divadelní spolupráce v Osvobozeném divadle. Ta vyústila do jejich první hry Vest pocket revue – názvem mysleli malou revui do kapsičky u vesty. Werich byl na plakátech uveden jako J. W. Rich.

V letech 1927–1938 jejich divadelní spolupráce pokračovala, do roku 1935 působili v Osvobozeném divadle, v letech 1935–1937 působili pod hlavičkou tzv. Spoutaného divadla, kde uvedli jednu ze svých nejodvážnějších her Balada z hadrů.

V roce 1937 se vrátili k Osvobozenému divadlu, které bylo o rok později (1938) uzavřeno a J. Werich, J. Voskovec a jejich dlouholetý hudební autor Jaroslav Ježek byli nuceni opustit Československo. Druhou světovou válku strávili spolu v USA, kde se živili jako herci; především mezi tamní českou komunitou.

Život po 2. světové válce

V roce 1945 spolu s J. Voskovcem obnovili Osvobozené divadlo, vzhledem k politické situaci ale už nebylo možné dělat politickou satiru. V roce 1950 Werichův partner Jiří Voskovec emigroval do USA.

Po roce 1948 Jan Werich působil v řadě pražských divadel. V letech 1956–1961 byl ředitelem Divadla ABC. J. Werich založil Divadlo Voskovce a Wericha, kde se jeho novým partnerem stal Miroslav Horníček. Z jejich divadelní tvorby této doby se staly nejznámější tzv. forbíny, tj. předscény.

Jeho poválečná činnost je spojena s tehdejším režimem, jeho kritici mu vytýkají, že ačkoli byl velmi populární, nezastal se svých pronásledovaných a vězněných kolegů a přátel. Na druhou stranu byl Jan Werich mezi prvními, kdo podepsal Vaculíkovu petici Dva tisíce slov.

Roku 1963 mu byl udělen titul národní umělec.

V roce 1977 vyšel v Rudém právu seznam signatářů Anticharty s Werichovým jménem. Tehdy již těžce nemocný Jan Werich protestoval s tím, že byl uveden v omyl, neboť listina, která mu byla předložena, byla prezentována jako prezenční listina shromáždění představitelů kulturní obce. Dnes toto tvrzení nelze ověřit. Werich požadoval vyškrtnutí svého jména ze seznamu signatářů, ale nebylo mu vyhověno a jeho protesty nebyly zveřejněny.

V letech 1945-80 bydlel ve na pražské Kampě ve stejném domě jako básník Vladimír Holan, označovaném jako tzv. Dobrovského nebo též (častěji) Werichova vila.[1] Traduje se, že se Werich s Holanem navzájem neměli příliš v oblibě.[2]

Při příležitosti stého výročí jeho narození vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 Kč.

Výroky

Jan Werich ve svých hrách a především vyprávěních proslul mnoha svými převážně politickými narážkami. Např. o Pražském jaru říkal v roce 1968 ve svých televizních rozhovorech s Vladimírem Škutinou: „takže když to shrneme... tak je to lepší, než jsme se báli že by to mohlo bejt, když jsme mysleli, že by to mohlo bejt moc špatný... ovšem musí se to hlídat!“ [3]

Dílo

Divadlo

První hry dvojice V+W byly spíše zábavné s velkým množstvím hudby, tyto hry byly politicky neangažované.

  • Vest pocket revue – toto představení mělo obrovský úspěch (208 repríz). Vytvořili zde zcela nové pojetí scény, vystupovali jako bíle nalíčení klauni, kteří si povídají nejen mezi sebou, ale i s obecenstvem. Měli předem domluvené téma i směr dialogu, ale existoval i dost velký prostor pro improvizaci.
  • Premiéra skafandr
  • Ostrov Dynamit
  • Sever proti jihu
  • Golem
  • Hej rup

V pozdější době psal spolu s J. Voskovcem politicky angažované revue, většina z nich byla silně levicově zaměřená, upozorňovali na nezaměstnanost a na sociální rozdíly. Pozdější díla byla zcela nepokrytě antifašistická.

Jejich dialogy jsou zaměřeny proti maloměšťáctví, hlouposti, totalitě atd. Parodie byly zaměřeny nejen na dění v tehdejší době, ale i na historii.

  • Caesar – 1932, představuje Adolfa Hitlera jako Caesara, který touží po válce. Od této hry je Osvobozené považováno za politické divadlo.
  • Osel a stín – 1933, lidé se hádají o nesmyslné věci. Antická historka – spor o poplatek za odpočinek ve stínu osla.
  • Kat a blázen – 1934, kritika fašismu.

Na popud německého velvyslanectví, které si stěžovalo na urážku hlavy státu, byli V + W vykázáni z paláce U Nováků a sezónu 1935-36 odehráli pod názvem Spoutané divadlo v sálu Rokoko. Zde vznikla divácky nejúspěšnější hra této dvojice:

  • Balada z hadrů – 1935, tato hra čerpá z tvorby francouzského básníka Françoise Villona a patří k nejodvážnějším protifašistickým hrám. Villon zde vystupuje jako mluvčí trpícího lidu.

Na jaře 1936 se V+W vrací do prostor paláce U Nováků a taktéž k názvu Osvobozené divadlo.

Na hudbu J. Ježka napsali do těchto her texty mnoha písní (např. Nebe na zemi).

Tvorba po 2. světové válce

Po návratu do Československa stihli Voskovec s Werichem ještě podle hudební komedie Finian's Rainbow od 'Yip' Harburga a Freda Saidyho napsat hru:

Film

Předválečná tvorba

S režisérem Martinem Fričem natočili několik filmů, jejichž vyznění je silně protifašistické a prosocialistické.

Poválečná tvorba

Tato tvorba J. Wericha je více či méně spjata s vládnoucím komunistickým režimem.

Televizní tvorba

  • Medvěd – 1961
  • Slzy, které svět nevidí – 1962
  • Kočár nejsvětější svátosti – 1962
  • Uspořená libra – 1964
  • Magnetické vlny léčí – 1965
  • Král a žena – 1967
  • Co na to říkáte, pane Werichu? – 1968

Literární tvorba

  • Fimfárum 1960
  • Italské prázdniny
  • Potlach
  • Falstaffovo babí léto
  • Lincoln 1933
  • Listování
  • Korespondence s Voskovcem I - III

Seznam písňové tvorby (výběr)

V pořadí: píseň – interpret – (hudba/text) – rok

Diskografie

  • diskografie není úplná
  • 1953 Civilisace - Jan Werich (ze hry Osel a stín upravil Dalibor Brázda - Karel Vlach se svým orchestrem)/Kalná řeka - Rudolf Cortés - Supraphon 51566-M

Související články

Literatura

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 71, 127, 162, 178, 185, 188–201, 204, 216, 240–1, 249, 299
  • František Černý: Hraje František Smolík, vyd. Melantrich, Praha, 1983, str. 120, 159, 179, 198, 219, 233, 237
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, vyd. ACADEMIA, Praha, 2007, str. 33, 54, 67, 69, 94, 97, 114–5, 128, 132–4, 180–3, 191, 196, 225, 254, 264, 298, 376, 393, 395, 397, 410, 450–2, 466, 470, 474, 502, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Jiří Janoušek: Hvězdy z masa a kostí, vyd. Práce, Praha, 1979, str. 251–262
  • Jiří Lederer: Když se řekne WERICH a když se řekne VOSKOVEC , vyd. Orbis, Praha, 1990
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, vyd. Odeon, Praha, 1982, str. 206, 311
  • Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, vyd. Práce, Praha, 1982
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1977, str. 124, 173–4, 176–7, 183, 195, 206
  • Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo, vyd. SNKLHU, Praha, 1957
  • Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, Praha, 1982, str. 9–12, 31–2, 96–104, 107–116, 123, 125, 131–140, 144–5, 150–2, 159-61, 165, 167–174, 181, 331

Reference

  1. ↑ http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/dum_josefa_dobrovskeho_werichova_vila
  2. ↑ http://hn.ihned.cz/c1-17422030-vila-modreho-abbe
  3. ↑ [Jan Werich v relaci Československé televize "Co vy na to, pane Werichu"]

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jan Werich
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jan_Werich“