Petr Piťha

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 18. 8. 2015, 11:35

Prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., (* 26. března 1938, Praha) je český katolický kněz, bohemista a lingvista. V letech 1992-1994 zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause, kam byl delegován coby nestraník Křesťanskodemokratickou stranou. Je autorem řady odborných a populárně naučných knih z oblasti výchovy, učení a lingvistiky a jedním ze zakladatelů české matematické lingvistiky. Mimo to sepsal řadu životopisů významných osobností katolické církve, např. sv. J. N. Neumanna, Zdislavy z Lemberka či Jana Sarkandera. Za své dílo obdržel řadu ocenění, mimo jiné New Europe Prize a Komenského medaili UNESCO.

Život

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

V letech 1957-1966 vystudoval český jazyk, obecnou lingvistiku a historii na FF UK. Taktéž vystudoval katolickou teologii, na kněze byl tajně vysvěcen roku 1969 v Nizozemsku pro diecézi Breda. Působil na MFF UK a přednášel na brněnské univerzitě. Začátkem 70. let 20. století působil v Leidenu. Od roku 1990 byl vedoucím katedry občanské výchovy na PedF UK. V roce 1991 se stal docentem a o rok později profesorem. Spolu s P. Sgallem, J. Panevovou a E. Hajičovou se zasloužil o zrod oboru matematická lingvistika.^[1] Za své zásluhy byl oceněn New Europe Prize, Komenského medailí UNESCO, cenou MŠMT a Pamětní medailí UK.

Je historickým a kulturním poradcem společnosti Numismatika.

Bibliografie

Učíme stroje česky (s E. Hajičovou), 1982
Základní přednášky o jazyce, 1987
Svatý Norbert, 1989
Posel ze zámoří: Sv. Jan Nepomuk Neumann, 1990
Blahoslavená Zdislava, 1991
Jan Sarkander, 1991
Čechy a jejich svatí; 1992
Dvě tváře českého vychovatelství: Ludmila Přemyslovna a Jan Amos Komenský, 1992
Posesivní vztah v češtině, 1992
De kruisweg van Prag, 1992
Učitelé, společnost, výchova, 1999
Paměť a naděje, 2003
Výchova, naděje společnosti, 2006
Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, 2007
Jedeme na pouť, 2007
Přišla jsem vám sloužit, 2008 - životopis S.M. Elišky Pretschnerové

Ministři školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
Předchůdce: Petr Vopěnka	1992–1994 Petr Piťha	Nástupce: Ivan Pilip

Externí odkazy

Petr Piťha ve Slovníku osobností jazykovědné bohemistiky
Petr Piťha: Velká iluze českého školství - populární přepis přednášky prof. Piťhy kriticky hodnotící vývoj českého školství po roce 1989

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Prof.]] [[PhDr.]] '''Petr Piťha''', [[CSc.]], (* [[26. březen|26. března]] [[1938]], [[Praha]]) je [[Česko|český]] [[římskokatolická církev|katolický]][[ kněz]], [[bohemista]] a [[lingvista]]. V letech [[1992]]-[[1994]] zastával post ministra školství v [[Vláda Václava Klause I|první vládě]] [[Václav Klaus|Václava Klause]], kam byl delegován coby nestraník [[Křesťanskodemokratická strana|Křesťanskodemokratickou stranou]].
+[[Prof.]] [[PhDr.]] '''Petr Piťha''', [[CSc.]], (* [[26. březen|26. března]] [[1938]], [[Praha]]) je [[Česká republika|český]] [[římskokatolická církev|katolický]][[ kněz]], [[bohemista]] a [[lingvista]]. V letech [[1992]]-[[1994]] zastával post ministra školství v [[Vláda Václava Klause I|první vládě]] [[Václav Klaus|Václava Klause]], kam byl delegován coby nestraník [[Křesťanskodemokratická strana|Křesťanskodemokratickou stranou]].
 Je autorem řady odborných a populárně naučných knih z oblasti [[výchova|výchovy]], [[učení]] a [[lingvistika|lingvistiky]] a jedním ze zakladatelů české [[matematická lingvistika|matematické lingvistiky]]. Mimo to sepsal řadu [[životopis]]ů významných osobností [[římskokatolická církev|katolické církve]], např. sv. [[Jan Nepomucký Neumann|J. N. Neumanna]], [[Zdislava z Lemberka|Zdislavy z Lemberka]] či [[Jan Sarkander|Jana Sarkandera]].
 Za své dílo obdržel řadu ocenění, mimo jiné ''[[New Europe Prize]]'' a [[Komenského medaile UNESCO|Komenského medaili UNESCO]].