Výchova

Z Multimediaexpo.cz

Výchova (nebo též edukace) je cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život. Výchova je celoživotní působení na procesy lidského učení a socializaci s cílem přeměny člověka po všech stránkách, tedy tělesné i duševní. Výchova je zprostředkování znalostí, dovedností a postojů (kompetencí), které jsou přítomny v dané společnosti a které se pokládaly a pokládají za důležité, předat dalším generacím. Různé koncepce výchovy byly v čase ovlivněny sociokulturními podmínkami a odlišnými koncepcemi chápání člověka.

Obsah

Etymologický význam

V češtině má slovo výchova tyto etymologické základy: "táhnout vzhůru", "náležitě ohýbat", "vytáhnout odněkud někam".

Struktura výchovy

Na výchovu jako na celek můžeme pohlížet ze dvou úhlů:

  • Ve smyslu činitelů výchovy: vychovávající (rodiče, učitel, trenér apod.), vychovávaný (syn, dcera, žák, student) a obsahu výchovy (to čemu se vyučuje a učí) - pokud jakýkoli činitel chybí nemůže výchova probíhat
  • Ve smyslu výchovné činnosti: jde vždy o účelový vztah cílů a prostředků, přičemž zvolené cíle určují volbu prostředků

Typy výchovy

Demokratická, harmonická výchova
Vyznačuje se prvky demokracie a pochopení. Ve vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným existují jasně daná pravidla, která jsou přiměřeně kontrolována. Děti se učí komunikaci na správné intelektuální a sociální úrovni, přiměřené jejich věku a schopnostem. Je očekávaná diskuze mezi všemi subjekty výchovy o většině rozhodnutí.
Autoritářská výchova
Vyznačuje se přísným dodržováním příkazů rodičů. Rodiče jsou nároční, kontrolují a prosazují svojí moc bez ohledu na názor dítěte. V tomto typu výchovy je silně akcentovaná komunikace směrem vychovatel - vychovávaný.
Liberální výchova
Vyznačuje se benevolentností vychovatelů, kteří kladou malé požadavky na dítě. Vyznačuje se nízkým stavem kontroly a sociální zodpovědnost.
Zanedbávající výchova
Nedbalost rodičů o děti. Rodiče se starají o svoje aktivity a ne o to, jak se jejich dítě učí, s kým se stýká, co dělá ve svém volném čase apod.
Nadměrně ochranná výchova
Tak zvaná "opičí láska". Představuje nadměrnou starostlivost rodiče o dítě. Dělají všechno "jen pro jeho dobro". Přání dítěte je jim často rozkazem.
Disharmonická výchova
Vyznačuje se rozporuplností. Případ když rodičovské reakce jsou mařené momentálními popudy a náladami. Neexistují jednotná a jasná výchovná pravidla.

Jiné definice

Výchova (paideia) - podle Aristotela je rozumové vzdělávání a mravní výchova. Podle Platóna se výchova zakládá na porodnickém umění, které pomáhá na svět ideám, které už dřímou v duši dítěte.

V novověku se výchova všeobecně chápala jako zprostředkované vědomosti (případné zkušenosti). Podle Johna Locka je výchova pěstování charakteru a mravní ušlechtilosti opírající se o rozvíjející se poznání a rozum.

Podle Adolfa Hitlera má být tvrdá, slabost potřeba zlikvidovat. Nechce žádnou intelektuální výchovu. Vedením se mládež zkazí.

Výchova podle H. E. Reada je napomáhání vývoje všeho individuálního v každé lidské bytosti a současně dát individualitu do společenské skupiny, ke které individuum náleží. V tomto procese má základní důležitost estetická výchova. Základem výchovy má být umění.

Výchova podle Wolfganga Brezinku je soubor aktivit, kterými si lidi pomocí psychických a nebo socio-kulturních prostředku v jistém směru snaží natrvalo zlepšit psychické dispozice druhých lidí a nebo zachovat těch, které považujeme za hodnotné.

Podle antipedagogiky je výchova přetváření dítěte dospělými, jeho účinné ovlivňování, tvoření s cílem ovládnout ho. Výchova nese manipulativní črty a stopy manipulativního teroru, přičemž dítě zbavuje svého Já, deegoziuje ho. Dá se charakterizovat také následovně: záměrná, cílevědomá soustava činností.

Druhy / příklady

Reference

  • SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: UK, 2002.

Externí odkazy

  • FILIT – zdroj, ze kterého původně článek čerpal
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/V%C3%BDchova“