Kultura
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Flickr a jiné) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | {{ | + | {{Upravit}} |
- | [[Soubor: Gobustan ancient Azerbaycan full.jpg |thumb| | + | [[Soubor:Gobustan ancient Azerbaycan full.jpg|thumb|250px|Skalní malby v Gobustanu (Azerbajdžán)(asi 8 000 př. n. l.)]] |
+ | Slovem '''kultura''' (''cultura'', příčestí trpné [[latina|latinského]] ''colere'', pěstovat, tedy „co je pěstováno“) se původně označovalo [[kultura (zemědělství)|pěstování užitkových plodin]]. Jako [[metafora|metaforu]] je použil Marcus Tullius Cicero pro překlad Platónova pojmu „péče o duši“ a od 16. století se používá pro označení vybraných lidských činností, zejména uměleckých (tzv. „vysoká kultura“). Do ní patří [[literatura]], [[umění]], [[hudba]], případně i [[věda]] a [[filosofie]]. V tomto smyslu máme dnes kulturní rubriku v novinách nebo [[ministerstvo kultury]]. Proti této vybrané, elitní vysoké kultuře, vyžadující vzdělání a péči, stála potom „nízká“ či lidová kultura, pozdější [[popkultura]]. Podle toho se pak lidé i celé národy mohly dělit na více či méně kultivované, případně barbarské. | ||
== Kultura v širším významu == | == Kultura v širším významu == | ||
- | [[Soubor: Syria.Damascus.CoffeeHouse.01.jpg |thumb| | + | [[Soubor:Syria.Damascus.CoffeeHouse.01.jpg|thumb|250px|Kavárna v Damašku (Sýrie)]] |
+ | Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už Johann Wolfgang von Goethe. V jeho pojmu kultury prý nesmí chybět „ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody, vznikající odlesněním hor“. Právě v tomto širokém významu dnes [[kultura (antropologie)|pojem kultury užívá]] [[antropologie]] i [[sociologie]]. | ||
Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale | Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale | ||
Řádka 12: | Řádka 14: | ||
* co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných. | * co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných. | ||
- | [[Soubor: Cové1.jpg |thumb| | + | [[Soubor:Cové1.jpg|thumb|250px|Slavnost v Cové (Benin)]] |
+ | V tomto širokém významu je kultura nezbytnou podmínkou lidského života ve společnosti a nelze ji tedy pokládat za pouhou „nadstavbu“ hmotné „základny“, jak to činili [[Marxismus|marxisté]]. Hmotná i kulturní či duchovní stránka člověka se jistě vzájemně podmiňují; příběhy tzv. „vlčích dětí“, vyrostlých mimo lidskou společnost, však ukazují, že bez příslušné [[enkulturace]], tj. osvojení určité kultury není člověk schopen navázat ani sexuální vztah. Kulturu lze nalézt například i u [[primát]]ů, [[hlodavci|hlodavců]], [[kytovci|kytovců]], [[ptáci|ptáků]] či [[ryby|ryb]]. Mladí [[Makak červenolící|makakové]] se od matky učí umývat brambory než je snědí, mladí ptáci napodobují zpěv dospělých.<ref>Srv. D. Lestel: ''Les origines animales de la culture'', Paris 2003</ref> | ||
Antropolog [[Clifford Geertz]] charakterizuje kulturu jako „síť významů“, v nichž a s jejichž pomocí člověk žije, které přijímá od své společnosti a které naopak předává svým dětem. Podle [[Gert Hofstede|Gerta Hofstede]] je to „kolektivní [[software]]“ společnosti. Z jiného hlediska je to způsob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka, dějin i třeba způsobu oblékání. Sdílené hodnoty, symboly, způsoby chování a gesta vytvářejí společný rámec lidských jednání, budí vzájemnou důvěru a pomáhají dobré komunikaci. | Antropolog [[Clifford Geertz]] charakterizuje kulturu jako „síť významů“, v nichž a s jejichž pomocí člověk žije, které přijímá od své společnosti a které naopak předává svým dětem. Podle [[Gert Hofstede|Gerta Hofstede]] je to „kolektivní [[software]]“ společnosti. Z jiného hlediska je to způsob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka, dějin i třeba způsobu oblékání. Sdílené hodnoty, symboly, způsoby chování a gesta vytvářejí společný rámec lidských jednání, budí vzájemnou důvěru a pomáhají dobré komunikaci. | ||
== Reprodukce kultury == | == Reprodukce kultury == | ||
- | |||
Kultura se vyznačuje jistou stálostí v čase, zároveň je však pružná a přizpůsobivá (adaptivní) k novým okolnostem. Její pokračování či reprodukce se zajišťuje jednak spontánně, nápodobou v [[Rodina|rodině]] a později v prostředí vrstevníků, jednak cílevědomě ve školách. Na generačním předávání kultury, tj. zejména [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], vyprávění, zvyků, oblékání, [[morálka|morálky]] nebo [[náboženství]] se tradičně podílely dvě generace, zejména [[matka]] a [[babička]] (tzv. ''grandmother hypothesis''). V současné době se na enkulturaci dětí stále více podílí [[televize]], což společnost silně homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd. | Kultura se vyznačuje jistou stálostí v čase, zároveň je však pružná a přizpůsobivá (adaptivní) k novým okolnostem. Její pokračování či reprodukce se zajišťuje jednak spontánně, nápodobou v [[Rodina|rodině]] a později v prostředí vrstevníků, jednak cílevědomě ve školách. Na generačním předávání kultury, tj. zejména [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], vyprávění, zvyků, oblékání, [[morálka|morálky]] nebo [[náboženství]] se tradičně podílely dvě generace, zejména [[matka]] a [[babička]] (tzv. ''grandmother hypothesis''). V současné době se na enkulturaci dětí stále více podílí [[televize]], což společnost silně homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd. | ||
== Kultura a civilizace == | == Kultura a civilizace == | ||
- | [[Soubor: Parthenon from west.jpg |thumb| | + | [[Soubor:Parthenon from west.jpg|thumb|250px|[[Parthenon]] v [[Athény|Athénách]] je příkladem egejské civilizace]] |
Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí (česká, francouzská, německá kultura). Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem [[civilizace]], odkazující k městskému prostředí (latinské ''civis'', ''civilis'') a tedy i k jistému [[kosmopolitismus|kosmopolitismu]]. Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem [[subkultura]] (například subkultura řidičů kamionů nebo teenagerů). V podobném smyslu se hovoří o ''firemní kultuře'', tj. zavedeném způsobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktů a podobně. | Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí (česká, francouzská, německá kultura). Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem [[civilizace]], odkazující k městskému prostředí (latinské ''civis'', ''civilis'') a tedy i k jistému [[kosmopolitismus|kosmopolitismu]]. Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem [[subkultura]] (například subkultura řidičů kamionů nebo teenagerů). V podobném smyslu se hovoří o ''firemní kultuře'', tj. zavedeném způsobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktů a podobně. | ||
Řádka 54: | Řádka 56: | ||
- | {{Commonscat|Culture}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Culture}}{{Commonscat|Culture}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Antropologie]] | [[Kategorie:Antropologie]] | ||
[[Kategorie:Kultura| ]] | [[Kategorie:Kultura| ]] |
Aktuální verze z 11. 1. 2016, 01:57
Slovem kultura (cultura, příčestí trpné latinského colere, pěstovat, tedy „co je pěstováno“) se původně označovalo pěstování užitkových plodin. Jako metaforu je použil Marcus Tullius Cicero pro překlad Platónova pojmu „péče o duši“ a od 16. století se používá pro označení vybraných lidských činností, zejména uměleckých (tzv. „vysoká kultura“). Do ní patří literatura, umění, hudba, případně i věda a filosofie. V tomto smyslu máme dnes kulturní rubriku v novinách nebo ministerstvo kultury. Proti této vybrané, elitní vysoké kultuře, vyžadující vzdělání a péči, stála potom „nízká“ či lidová kultura, pozdější popkultura. Podle toho se pak lidé i celé národy mohly dělit na více či méně kultivované, případně barbarské.
Obsah |
Kultura v širším významu
Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už Johann Wolfgang von Goethe. V jeho pojmu kultury prý nesmí chybět „ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody, vznikající odlesněním hor“. Právě v tomto širokém významu dnes pojem kultury užívá antropologie i sociologie.
Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale
- co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti;
- co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších;
- co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací;
- co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují;
- co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.
V tomto širokém významu je kultura nezbytnou podmínkou lidského života ve společnosti a nelze ji tedy pokládat za pouhou „nadstavbu“ hmotné „základny“, jak to činili marxisté. Hmotná i kulturní či duchovní stránka člověka se jistě vzájemně podmiňují; příběhy tzv. „vlčích dětí“, vyrostlých mimo lidskou společnost, však ukazují, že bez příslušné enkulturace, tj. osvojení určité kultury není člověk schopen navázat ani sexuální vztah. Kulturu lze nalézt například i u primátů, hlodavců, kytovců, ptáků či ryb. Mladí makakové se od matky učí umývat brambory než je snědí, mladí ptáci napodobují zpěv dospělých.[1]
Antropolog Clifford Geertz charakterizuje kulturu jako „síť významů“, v nichž a s jejichž pomocí člověk žije, které přijímá od své společnosti a které naopak předává svým dětem. Podle Gerta Hofstede je to „kolektivní software“ společnosti. Z jiného hlediska je to způsob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka, dějin i třeba způsobu oblékání. Sdílené hodnoty, symboly, způsoby chování a gesta vytvářejí společný rámec lidských jednání, budí vzájemnou důvěru a pomáhají dobré komunikaci.
Reprodukce kultury
Kultura se vyznačuje jistou stálostí v čase, zároveň je však pružná a přizpůsobivá (adaptivní) k novým okolnostem. Její pokračování či reprodukce se zajišťuje jednak spontánně, nápodobou v rodině a později v prostředí vrstevníků, jednak cílevědomě ve školách. Na generačním předávání kultury, tj. zejména jazyka, vyprávění, zvyků, oblékání, morálky nebo náboženství se tradičně podílely dvě generace, zejména matka a babička (tzv. grandmother hypothesis). V současné době se na enkulturaci dětí stále více podílí televize, což společnost silně homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd.
Kultura a civilizace
Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí (česká, francouzská, německá kultura). Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem civilizace, odkazující k městskému prostředí (latinské civis, civilis) a tedy i k jistému kosmopolitismu. Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem subkultura (například subkultura řidičů kamionů nebo teenagerů). V podobném smyslu se hovoří o firemní kultuře, tj. zavedeném způsobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktů a podobně.
V současném pohyblivém a globalizovaném světě se různé kultury, dříve více či méně přísně oddělené, často setkávají a protože si navzájem dobře nerozumějí, vznikají vážná společenská napětí i konflikty. Příchozí imigranti z jiných kultur se musí akulturovat, tj. osvojit si nezbytné minimum hostitelské kultury, často však vytvářejí poměrně uzavřené skupiny, které pak žijí na okraji většinové společnosti. Proto nabývají na významu pokusy o multikulturní výchovu, tj. výchovu k pochopení kulturních rozdílů. Že by však různé kultury mohly úplně splynout a vytvořit jedinou světovou kulturu není pravděpodobné a zřejmě ani žádoucí. I pověstný melting pot ve Spojených státech, který stíral kulturní rozdíly mezi imigranty, naráží dnes na své meze. Spíš se vytváří jakási poměrně povrchní „globální“ civilizace, kde se lidé dokážou dohodnout o velmi jednoduchých věcech, ale v bližším styku žijí dále ve svých vlastních rozmanitých kulturách.
Související články
Literatura
- J. Assmann: Kultura a paměť. Praha 2001
- Susan Blackmoreová: Teorie memů. Kultura a její evoluce. Praha 2001
- R. van Dülmen: Kultura a každodenní život v raném novověku I./III. Praha 2006
- Clifford Geertz: Interpretace kultur. Praha 2000
- Ernest Gellner: Rozum a kultura. CDK, Brno 1999
- G. Hofstede: Kultury a organizace. Praha 1999
- J. Petráň: Dějiny hmotné kultury I./II. Praha 1995
- Z. Salzmann: Jazyk, kultura a společnost. Úvod do lingvistické antropologie. Praha 1997
- G. Schwarz: Kulturexperimente im Altertum, Berlin 2010
Reference
- ↑ Srv. D. Lestel: Les origines animales de la culture, Paris 2003
Externí odkazy
- (anglicky)
- Detailed article on defining culture
- Dictionary of the History of Ideas "culture" and "civilization" in modern times
- Global Culture Essays on global issues and their impact on culture
- What is Culture? - Washington State University
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |