Jezero
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(Velké vylep.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | [[Soubor:Italy-01940-Stresa-Flickr.jpg|thumb|230px|[[Lago Maggiore]] (Itálie)]] | |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Switzerland-01761-Lake St. Moritz-Flickr.jpg|thumb|230px|Lake St. Moritz (Švýcarsko)]] |
| + | [[Soubor:Switzerland-01759-Hotel on Lake-Flickr.jpg|thumb|230px|Lake St. Moritz (Švýcarsko)]] | ||
| + | [[Soubor:MChorvatsko4754.jpg|thumb|230px|[[Plitvická jezera]] (Chorvatsko)]] | ||
'''Jezero''' (v případě malých rozměrů '''jezírko''') je [[voda|vodní]] nádrž na [[pevnina|pevnině]] nebo [[ostrov]]ě, která přijímá [[povrchová voda|povrchovou]], [[srážky|srážkovou]] popř. [[podzemní voda|podzemní vodu]] a není součástí [[světový oceán|světového oceánu]]. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. [[Kaspické moře]], [[Mrtvé moře]], [[Saltonské moře]]). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná [[limnologie]]. | '''Jezero''' (v případě malých rozměrů '''jezírko''') je [[voda|vodní]] nádrž na [[pevnina|pevnině]] nebo [[ostrov]]ě, která přijímá [[povrchová voda|povrchovou]], [[srážky|srážkovou]] popř. [[podzemní voda|podzemní vodu]] a není součástí [[světový oceán|světového oceánu]]. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. [[Kaspické moře]], [[Mrtvé moře]], [[Saltonské moře]]). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná [[limnologie]]. | ||
| Řádka 11: | Řádka 13: | ||
=== Podle způsobu vzniku === | === Podle způsobu vzniku === | ||
| - | |||
* [[tektonické jezero|tektonická]] | * [[tektonické jezero|tektonická]] | ||
* [[sopečné jezero|sopečná]] (vulkanická) | * [[sopečné jezero|sopečná]] (vulkanická) | ||
| Řádka 32: | Řádka 33: | ||
== Zajímavosti == | == Zajímavosti == | ||
| - | [[Soubor:Caspian Sea from orbit.jpg|thumb]] | + | [[Soubor:Caspian Sea from orbit.jpg|thumb|230px|[[Kaspické moře]] (2003)]] |
* [[Nejhlubší jezera světa|nejhlubší jezero]] je [[Bajkal]] | * [[Nejhlubší jezera světa|nejhlubší jezero]] je [[Bajkal]] | ||
* největším jezerem je reliktní jezero [[Kaspické moře]] a to jak [[Největší jezera světa podle rozlohy|podle rozlohy]] tak i [[Největší jezera světa podle objemu|podle objemu]] | * největším jezerem je reliktní jezero [[Kaspické moře]] a to jak [[Největší jezera světa podle rozlohy|podle rozlohy]] tak i [[Největší jezera světa podle objemu|podle objemu]] | ||
| Řádka 70: | Řádka 71: | ||
* [[Největší jezera světa podle rozlohy]] | * [[Největší jezera světa podle rozlohy]] | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Lakes}}{{Commonscat|Lakes}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Geomorfologie]] | [[Kategorie:Geomorfologie]] | ||
[[Kategorie:Voda]] | [[Kategorie:Voda]] | ||
[[Kategorie:Hydrosféra]] | [[Kategorie:Hydrosféra]] | ||
[[Kategorie:Jezera| ]] | [[Kategorie:Jezera| ]] | ||
Aktuální verze z 12. 1. 2016, 10:26
Jezero (v případě malých rozměrů jezírko) je vodní nádrž na pevnině nebo ostrově, která přijímá povrchovou, srážkovou popř. podzemní vodu a není součástí světového oceánu. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná limnologie.
Obsah |
Klasifikace jezer
Podle vody
- sladkovodní jezera (Ladožské jezero, Ontario)
- slaná jezera (Kaspické moře, Mrtvé moře)
- smíšená jezera – jedna část jezera má slanou vodu, druhá sladkou (Neziderské jezero, Balchaš)
- hořká jezera (Velké Hořké jezero)
Podle způsobu vzniku
- tektonická
- sopečná (vulkanická)
- ledovcová
- sesuvová
- termokrasová
- fluviální
- limanová
- eolická
- meteoritická
- krasová
- organogenní
Nutno podotknout, že jezera mají často kombinovaný původ např. tektonicko-ledovcový (Ladožské jezero), tektonicko-krasový (Skadarské jezero), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.
Podle jejich přítoků a odtoků
- jezera s přítoky o odtoky – např. Ladožské jezero
- bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní vodou) – např. Jezírko v Praze-Hlubočepích
- bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. Aralské jezero
Zajímavosti
- nejhlubší jezero je Bajkal
- největším jezerem je reliktní jezero Kaspické moře a to jak podle rozlohy tak i podle objemu
- nejvyšší vlny se tvoří na Velkých jezerech v Severní Americe, kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů[1]
- největší vliv slapových sil lze pozorovat u Michiganského jezera v USA, kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 cm[2]
Související články
Reference
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 120.
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 121.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |