Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Závrt
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Masivní vylepšení, 2 x VIDEO) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Blažkův závrt 1.jpg|thumb|Blažkův závrt u [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]]] | + | [[Soubor:Blažkův závrt 1.jpg|thumb|220px|Blažkův závrt u [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]]] |
- | [[Soubor:Jandourkovy závrty 2.jpg|thumb|Jandourkovy závrty v [[Moravský kras|Moravském krasu]]]] | + | [[Soubor:Jandourkovy závrty 2.jpg|thumb|220px|Jandourkovy závrty v [[Moravský kras|Moravském krasu]]]] |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Erdfall Nordhausen February 2016 by Vincent Eisfeld.jpg|thumb|220px|Nebezpečný závrt, který se náhle objevil v německém [[Nordhausen]]u (2016)]] |
- | '''Závrt''' je jedním z nejtypičtějších povrchových [[kras]]ových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese (sníženina), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako [[polje]]) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m. | + | '''Závrt''' (anglicky: '''Sinkhole''') je jedním z nejtypičtějších povrchových [[kras]]ových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese (sníženina), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako [[polje]]) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m. |
Závrty vznikají nejčastěji [[zvětrávání|rozpouštěním]] rozpustné [[hornina|horniny]] směrem do podzemí, které se označuje také jako ''krasovění''. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají '''[[uvala|uvaly]]'''. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami. | Závrty vznikají nejčastěji [[zvětrávání|rozpouštěním]] rozpustné [[hornina|horniny]] směrem do podzemí, které se označuje také jako ''krasovění''. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají '''[[uvala|uvaly]]'''. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami. | ||
Dno závrtu může být otevřené [[ponor (speleologie)|ponorem]] či [[propast|propastí]] do [[jeskyně|podzemních prostor]], nebo je ucpáno naplaveninami. | Dno závrtu může být otevřené [[ponor (speleologie)|ponorem]] či [[propast|propastí]] do [[jeskyně|podzemních prostor]], nebo je ucpáno naplaveninami. | ||
== Dělení a vznik závrtů == | == Dělení a vznik závrtů == | ||
Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů: | Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů: | ||
- | * '''závrty korozní''' | + | * '''závrty korozní''' – (též zvané disoluční) vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji [[vápenec|vápence]]) vodou, která, obohacena o [[uhličitan vápenatý]], postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora. |
- | * '''závrty | + | * '''závrty zřícené''' – vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení [[koroze|korozí]] a [[eroze|erozí]], působící zevnitř jeskyně, tj. oproti předchozímu typu zdola. Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami. |
- | * '''závrty náplavové''' | + | * '''závrty náplavové''' – (též aluviální) vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými [[sediment]]y (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi. |
- | * '''závrty sufózní''' | + | * '''závrty sufózní''' – jsou analogií předchozího typu, ale zde je rozpustná hornina kryta nekrasovými nerozpustnými horninami (pískovcem apod.). Při ubývání objemu rozpustné horniny v hlubší vrstvě roupuštěním dochází k sesedání nerozpustné horniny do hloubky a vzniku deprese. |
== Historická poznámka == | == Historická poznámka == | ||
- | Významným příspěvkem pro teorie o vzniku závrtů bylo pozorování významného [[Morava|moravského]] archeologa a krasového badatele | + | Významným příspěvkem pro teorie o vzniku závrtů bylo pozorování významného [[Morava|moravského]] archeologa a krasového badatele Jindřicha Wankela z dubna 1855, publikované v pražském časopise ''Lotos''. Wankel ve svém článku popsal své pozorování vzniku říceného závrtu jižně od obce [[Holštejn]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]]. Tehdy došlo k propadu země na ploše o průměru 13 m do hloubky 22 - 24 m. |
Tento závrt, zvaný dnes ''[[Wankelův závrt]]'', lze stále vidět u červené [[turistická značka|turistické značky]], vedoucí z Holštejna do [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]. Dnes již však jde jen o 4 m hluboký závrt, jehož význam pro světovou [[karsologie|karsologii]] již není v žádném případě patrný. | Tento závrt, zvaný dnes ''[[Wankelův závrt]]'', lze stále vidět u červené [[turistická značka|turistické značky]], vedoucí z Holštejna do [[Ostrov u Macochy|Ostrova u Macochy]]. Dnes již však jde jen o 4 m hluboký závrt, jehož význam pro světovou [[karsologie|karsologii]] již není v žádném případě patrný. | ||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | == YouTube == |
+ | {| border="4" width="442" align="left" | ||
+ | | {{#widget:YouTube|id=TLUgEXI9RYI}} | ||
+ | |- align="center" | ||
+ | | '''Sinkholes: The Groundbreaking Truth (2016)''' | ||
+ | |} | ||
+ | {| border="4" width="442" align="right" | ||
+ | | {{#widget:YouTube|id=MRTIcCg9Uxw}} | ||
+ | |- align="center" | ||
+ | | '''Bus falls through massive crater in Brazil...''' | ||
+ | |} | ||
+ | <br style="clear: both;" /> | ||
+ | |||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | * [http://water.usgs.gov/edu/sinkholes.html US Geological Survey Water Science School page about sinkholes (anglicky)] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Commonscat|Sinkholes}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Geologická terminologie]] | [[Kategorie:Geologická terminologie]] | ||
[[Kategorie:Karsologie]] | [[Kategorie:Karsologie]] | ||
[[Kategorie:Speleologie]] | [[Kategorie:Speleologie]] | ||
+ | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] |
Aktuální verze z 29. 5. 2016, 15:45
Závrt (anglicky: Sinkhole) je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese (sníženina), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako polje) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m. Závrty vznikají nejčastěji rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí, které se označuje také jako krasovění. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají uvaly. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami. Dno závrtu může být otevřené ponorem či propastí do podzemních prostor, nebo je ucpáno naplaveninami.
Obsah |
Dělení a vznik závrtů
Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů:
- závrty korozní – (též zvané disoluční) vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji vápence) vodou, která, obohacena o uhličitan vápenatý, postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora.
- závrty zřícené – vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení korozí a erozí, působící zevnitř jeskyně, tj. oproti předchozímu typu zdola. Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami.
- závrty náplavové – (též aluviální) vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými sedimenty (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi.
- závrty sufózní – jsou analogií předchozího typu, ale zde je rozpustná hornina kryta nekrasovými nerozpustnými horninami (pískovcem apod.). Při ubývání objemu rozpustné horniny v hlubší vrstvě roupuštěním dochází k sesedání nerozpustné horniny do hloubky a vzniku deprese.
Historická poznámka
Významným příspěvkem pro teorie o vzniku závrtů bylo pozorování významného moravského archeologa a krasového badatele Jindřicha Wankela z dubna 1855, publikované v pražském časopise Lotos. Wankel ve svém článku popsal své pozorování vzniku říceného závrtu jižně od obce Holštejn v Moravském krasu. Tehdy došlo k propadu země na ploše o průměru 13 m do hloubky 22 - 24 m. Tento závrt, zvaný dnes Wankelův závrt, lze stále vidět u červené turistické značky, vedoucí z Holštejna do Ostrova u Macochy. Dnes již však jde jen o 4 m hluboký závrt, jehož význam pro světovou karsologii již není v žádném případě patrný.
YouTube
Sinkholes: The Groundbreaking Truth (2016) |
Bus falls through massive crater in Brazil... |
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |