Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska

Z Multimediaexpo.cz

Lidé bez domova, sousoší vytvořené v roce 1978 Břetislavem a Milanem Bendovými na paměť násilného vyklizení Sedlčanska je umístěno na Sukově náměstí v Sedlčanech.

Vysídlení obyvatel Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska se uskutečnilo v letech 1942 až 1944. Na území mezi Vltavou a Sázavou vymezeném těmito řekami, státní silnicí na Tábor, železniční tratí OlbramoviceSedlčany a silnicí Sedlčany – Příbram vzniklo vojenské cvičistě Zbraní SS Benešov (SS-Truppenűbungsplatz Beneschau, později přejmenované na SS-Truppenűbungsplatz Böhmen, t. j. Čechy) o rozloze 441 km².[1] Vysídlení proběhlo v několika etapách a zasáhlo na 70 politických obcí, 180 osad a 30 000 lidí.

Obsah

Germanizační plány

Výcvikový prostor jednotek SS ve středních Čechách 1942–45.

Po vzniku Protektorátu v roce 1939 Němci započali s „konečný řešením české otázky“. V první fázi šlo o vytvoření oblastí, ze kterých mělo být stávající české obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno německým. V srpnu 1940 oznámili svoje rozhodnutí rozšířit stávající vojenská cvičiště v Milovicích, v Brdech a na Vyškovsku a s jeho realizací započali v roce 1941. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora se urychlily přípravy vysídlení dalších oblastí. Jako první byl vybrán prostor, který ležel ve středu české části Protektorátu, a jeho germanizací mělo vzniknout německé území uprostřed souvislého českého osídlení. Součástí plánu bylo i úplné vystěhování Benešova, ze kterého se mělo stát SS-Stadt Böhmen.[2] Současně vznikly rámcové plány na vytvoření souvislého německého osídlení od Plzně až k Jihlavě, které měly být zahájeny následovně.[3]

Historické souvislosti

Vymezování hranic oblasti začalo koncem roku 1941 a omezené informace o plánu unikly mezi obyvatelstvo počátkem roku 1942. Vysídlení velké oblasti bylo generální zkouškou pro další plány. Realizace byla zahájena počátkem roku 1942, kdy se válečné události vyvíjely pro Německo velmi nadějně. Vlastní vysídlování začalo až po atentátu na Heydricha. Plán byl dokončen v roce 1944 za vojenské situace, která byla zcela opačná než při jeho zahájení.

Právní rámec

První vysídlení bylo nařízeno dne 14. března 1942 vyhláškou Okresního úřadu v Benešově č.j. 325/pres. Vyhláška se odvolávala na článek 3 zákona o právu vyvlastňovat pozemky při zřizování vojenských objektů a cvičišť ze dne 14. července 1927, což byl původní československý zákon přejatý do právního řádu Protektorátu. Zároveň byla zřízena přesídlovací kancelář v Benešově, která pak řídila další vysídlování. K tomu vydávala vlastní vyhlášky, z nich některé se dále odvolávaly na zákon ze dne 29. března 1935 o vyvlastnění k účelům obrany státu a na říšský zákoník I.S.467 o získávání půdy pro účely branné moci. K vyvlastnění mělo dojít za náhradu a výše odškodnění měla být určena při smírčím jednání.[3]

Realizace

Jedna z prvních vyhlášek

Vyhláškou z 14. března 1942 byla určena první etapa vysídlení (v německých textech nazývaná zóna[4]). Aby bylo možno vystěhování lépe řídit, byly zřizovány pobočky přesídlovací kanceláře, a to nejprve v Netvořicích, po jejich vysídlení v Čerčanech a následně i v Sedlčanech. Přesídlenci byli povinni si nalézt nové ubytování sami mimo území cvičiště. Většina se snažila ubytovat někde poblíž, ale nakonec hledali ubytování po celém Protektorátu. Nejobtížnější bylo najít volnou zemědělskou usedlost, ať už ke koupi nebo pronájmu. K vyhledání ubytování napomáhal Ústav pro péči o přistěhovalce, který byl původně zřízen po Mnichovské dohodě pro obyvatele, kteří museli odejít z pohraničí. Ústav pomocí dotazníku o ubytovacím prostoru zjiš'toval u obecních úřadů volné prostory a tyto prostory pak přesidlovací kancelář nabízela přesídlencům. V případě zájmu vydala kancelář majiteli takového prostoru ubytovací příkaz. Přesídlenci získali domovské právo v obci, kam se přistěhovali poprvé.[3]

Podmínky vysídlení se lišily podle jednotlivých etap. Zprvu bylo vysídlencům povoleno si s sebou odvézt veškeré movité věci. Později byli nuceni veškerý majetek ponechat na místě. Vysídlení měli nárok na náhradu výloh na stěhování jedné usedlosti ve výši 1500 korun (K) + 2 % její odhadní ceny a měli být odškodněni za ponechaný majetek. Ten byl narychlo oceňován – např. za pozemky se přiznávalo podle velikosti usedlosti od 1000 do 1250 říšských marek (RM) za hektar, za budovy podle stavebního stavu od 15 do 60 RM za zastavěné plochy. Proplácelo se nejvýše 80 % ceny, zbytek zůstal jako záruka za případné závady. Celkem bylo přiznáno odškodnění ve výši 297 392 367,80 K.[3] Ve skutečnosti nebyli odškodněni všichni, protože část občanů vyjádřila odmítnutím odškodného svůj nesouhlas s vyvlastněním.[5]

Stěhovací plány se často měnily a doplňovaly, což mělo za následek nesrovnalosti ve vyhláškách přesídlovací kanceláře. Z obcí mělo být vysídleno veškeré obyvatelstvo, kromě těžko nahraditelných profesí. Tento plán byl dodržen pouze u některých obcí, převážně z I. zóny. Méně kvalifikovaná pracovní síla měla být nahrazena vězni z koncentračních táborů. Toto schéma muselo být opuštěno, protože přineslo naprostý hospodářský neúspěch,[6] neboť vzniklý pokles zemědělské produkce byl ve válečné době nenahraditelný. Proto z dalších zón byly intenzivně vysídleny pouze obce se strategickým významem. V ostatních obcích mohla zůstat větší část obyvatel, ovšem pouze jako námezdní pracovní síla. Národně socialistický charakter okupačního režimu dokládá skutečnost, že vystěhováni byli především majitelé polností, kdežto dělníků se vysídlení dotklo jen v menší míře.[7] Ani tito obyvatelé však nezůstali ve svých domovech a byli nuceni se stěhovat, a to i vícekrát.[5]

Po skončení války se během května 1945 vraceli domů ti, kteří nebyli vysídleni. Většina ostatních se vracela na přelomu let 1945/1946. Část obyvatel, především vlastníci zcela zničených usedlostí, se již nevrátila a mnozí se přestěhovali do oblastí, ze kterých byli odsunuti Němci.

Rozsah

Soubor:ExpulsionNeveklovsko%.JPG
Podíl vysídlených z původního obyvatelstva[4]

Údaje o počtech se v literatuře liší. Podle sčítání lidu v roce 1930 na území žilo 24 905 obyvatel;[2] před vystěhováním zde bydlelo 29 831 osob,[3] tj. 8 619 rodin[4] v 5 582 domech.[4] Prostor cvičiště během vysídlení opustilo 17 647 osob.[3]

V tabulce je uveden seznam všech sídel, která jsou v pramenech uváděna, jde o 73 politických obcí (z toho 14 částečně) a 180 osad z pěti soudních okresů. Některé obce byly vystěhováním dotčeny jen okrajově (např. Hrachov, kde byla vystěhována část osady Buzice, zaniklé po výstavbě Slapské přehrady). Zřízené cvičiště zasahovalo mimo to i do katastru obcí Bezmíř, Kosova Hora, Mrač, Solopysky a Tomice, ale šlo o území bez osídlení. Naproti tomu nebyly vůbec vystěhovány osady Brodce a Zbořený Kostelec z obce Pecerady, které ležely uvnitř území, a to proto, že většina jejich obyvatel pracovala v blízké továrně Jawa, jež byla převedena na zbrojní výrobu.[8] V Sedlčanech[7] a Benešově (236 domů[4] v jižní části ohraničené silnicí a nádražím a k němu přilehlému obytnému bloku[3]) byli vystěhování i obyvatelé žijící mimo hranice cvičiště.

ObecVčetně osadDatum vystěhováníZónaSoudní okresPoznámka
BlaženiceMěřín 1942-09-15I.Neveklov
Dalešice1942-09-15I.Neveklov
HostěradiceRakousy1942-09-15I.Jílové
HradištkoPikovice, Brunšov 1942-09-15I.Jílové
Jablonná Nebřich 1942-09-15I.Neveklov
Kamenný Přívoz1942-09-15I.Neveklovčást obce
Krňany1942-09-15I.Neveklov
Podělusy1942-09-15I.Neveklov
RabyněLoutí, Nedvězí 1942-09-15I.Neveklov
Teletín1942-09-15I.Neveklov
TřebsínZávist 1942-09-15I.Neveklov
TuchyněLhota, Maskovice 1942-09-15I.Neveklov obec ve dvou zónách
Vysoký ÚjezdVětrov 1942-09-15I.Neveklov
BřežanyVensov1942-10-15I.Neveklov
LešanyNová Ves 1942-10-15I.Neveklov
BěliceNetluky 1943-04-01II.Neveklov
BukovanyVidlákova Lhota, Buková Lhota 1943-04-01II.Benešov
Chářovice Dunávičky 1943-04-01II.Neveklov
ChlebyDunávice 1943-04-01II.Neveklov
ChrášťanyBenice, Černíkovice, Lipka, Ouštice, Soběšovice 1943-04-01II.Neveklov
KonopištěChlístov, Zbožnice, Žabovřesky1943-04-01II.Benešovobec ve dvou zónách
KrusičanyHamry 1943-04-01II.Neveklov
Nespekypouze osada Hvozdec 1943-04-01II.Benešov část obce
Netvořice1943-04-01II.Neveklov
PeceradyHůrka, Větrov 1943-04-01II.Benešov
Poříčí nad Sázavou1943-04-01II.Benešovčást obce
StrannýMlékovice, Radslavice1943-04-01II.Neveklov obec ve dvou zónách
TuchyněVšetice 1943-04-01II.Neveklov obec ve dvou zónách
Týnec nad Sázavou1943-04-01II.Benešovčást obce
Úročnice1943-04-01II.Benešov
VáclaviceVatěkov 1943-04-01II.Benešov
Benešov1943-04-15Benešovčást obce
Sedlčany1943-08-01Sedlčany
Červený HrádekLhotka, Vítěž 1943-10-31IV.Sedlčany část obce
Dublovice1943-10-31IV.Sedlčany
Hořetice Brdečný, Hodětice, Hůrka 1943-10-31IV.Neveklov
Hrachovpouze osada Buzice 1943-10-31IV.Sedlčany část obce
Kňovice Kňovičky, Úsuší 1943-10-31IV.Sedlčany
Křepenice1943-10-31IV.Sedlčany
Líchovy Bučily, Zvírotice 1943-10-31IV.Sedlčany část obce
Nalžovice Chlum, Nová Ves1943-10-31IV.Sedlčany
Nalžovické Podhájí Hluboká, Oboz1943-10-31IV.Sedlčany
Osečany Velběhy1943-10-31IV.Sedlčanyobec ve dvou zónách
Prosenická LhotaBřišejov, Luhy, Prosenice1943-10-31IV.Sedlčanyobec ve dvou zónách
Příčovy1943-10-31IV.Sedlčany
Radíč Dubliny, Hrazany, Žďár1943-10-31IV.Sedlčany
Sestrouň Hradišťko, Zberaz1943-10-31IV.Sedlčany
Suchdol1943-10-31IV.Sedlčany
ŠtětkoviceChrastava1943-10-31IV.Sedlčany část obce, obec ve dvou zónách
Blažim1943-12-31III.Neveklov
Bystřice1943-12-31III.Benešovčást obce
Jírovice Hůrka, Chvojen, Jarkovice, Semovice1943-12-31III.Benešov
KonopištěPomněnice1943-12-31III.Benešovobec ve dvou zónách
Krchleby1943-12-31III.Neveklov
KřečoviceSkrýšov, Zhorný 1943-12-31III.Neveklov
NahorubyPoličany 1943-12-31III.Neveklov
NesvačilyPetrovice 1943-12-31III.Benešov
NeštěticeDoloplazy, Chvojínek 1943-12-31III.Neveklov
NeveklovDubovka1943-12-31III.Neveklov
OsečanyPaseky1943-12-31III.Sedlčanyobec ve dvou zónách
PřibyšiceKožlí 1943-12-31III.Benešov
StrannýBorovka, Břevnice, Heroutice, Hůrka Kapinos, Spolí, Tloskov, Zádolí, Zárybnice 1943-12-31III.Neveklov obec ve dvou zónách
Tisem1943-12-31III.Benešov
TvoršoviceMlýny 1943-12-31III.Benešov
VlkoniceStrážovice 1943-12-31III.Neveklov
ZahrádkaBezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí, Zálesí 2. díl 1943-12-31III.Neveklov
ZderadiceMstětice, Řehovice, Tikovice, Vráce, Záhoří 1943-12-31III.Neveklov
Živohošť Ústí 1943-12-31III.Neveklovčást obce
Božkovice Radošovice, Tožice1944-04-01V.Votice
Drachkov Zahořany1944-04-01V.Votice
Křešicepouze osady Podolí, Slavkov1944-04-01V.Voticečást obce
Maršovice Podmaršovice, Zálesí 1. díl 1944-04-01V.Neveklov
Minartice Sledovice1944-04-01V.Votice
Olbramovicepouze osada Zahradnice1944-04-01V.Voticečást obce
Prosenická LhotaKlimětice1944-04-01V.Sedlčanyobec ve dvou zónách
Rudoltice Hůrka, Libohošť, Manělovice1944-04-01V.Votice
Šebáňovice Sedlečko, Strnadice 1944-04-01V.Neveklov
ŠtětkoviceBořená Hora1944-04-01V.Sedlčany část obce, obec ve dvou zónách
Vrchotovy Janovice Braštice, Janovice, Mrvice1944-04-01V.Voticečást obce

Reference

  1. SS - Truppenűbungsplatz Beneschau bei Prag (maßstab 1:10 000). Prag : [s.n.], 1944. (de) 
  2. 2,0 2,1 HERTL, Jan. Dějiny vystěhovaného kraje mezi Vltavou a Sázavou za okupace v letech 1942-1945. In TYWONIAK, Jiří. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha : [s. n.], 1957.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha : [s. n.], 1973.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 Obec Úročnice: Cvičiště vojsk SS
  5. 5,0 5,1 A-PRO. Mezi řekami – Vystěhování Neveklovska [DVD]. 2008. (cs) 
  6. Obec Křečovice: Historie – druhá světová válka
  7. 7,0 7,1 PAVELKA, Jan. Sedlčany byly vystěhovány. Příprava vydání Vlastimil Kundrlík. Sedlčany : Městský úřad Sedlčany, 1993. 34 s.  
  8. Město Týnec nad Sázavou: Kniha o Týnci

Související články

Literatura

  • HAAS, Antonín. Prameny k dějinám vysídlených území v tzv. Protektorátu Čechy a Morava / Cvičiště SS na Benešovsku, Neveklovsku a Sedlčansku. In Acta regionalia. Praha : Společnost přátel starožitností, 1965. s. 128-135.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
SS-Truppenübungsplatz Böhmen