Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

STS-118

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 24. 8. 2013, 10:00; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


STS-118 byla mise amerického raketoplánu Endeavour. Cílem letu bylo připojení příčného příhradového nosníku ITS-S5 k Mezinárodní vesmírné stanici a doprava zásob na stanici. V nákladovém prostoru byla také uložena laboratoř Spacehab a externí plošina ESP-3. Plánované byly čtyři výstupy do volného kosmu (EVA).

Obsah

Posádka

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Barbara Morganová, letový specialista této mise, byla v roce 1986 náhradnicí Christy McAuliffeové, která zahynula na palubě raketoplánu Challenger. Po havárii Challengeru začala bojovat za to, aby se i ona dostala do posádky nějaké mise raketoplánu, protože podle jejího názoru by byla smrt Christy McAuliffeové bez skutečného letu úplně zbytečná. V roce 1998 prošla konkurzem na doplnění oddílu astronautů. Poprvé měla letět roku 2003 na palubě raketoplánu Columbia. Po tragédii Columbie však musela dále čekat a nakonec ji zařadili do posádky mise STS-118.

Přípravy na start

V pondělí 2. července se raketoplán Endeavour dostal do montážní haly VAB[1]. Jen o den později přistálo na Floridě letadlo Shuttle Carrier Aircraft (SCA) převážející jeho sesterský raketoplán Atlantis. V hale VAB byla k orbiteru připojená vnější palivová nádrž ET s pomocnými motory SRB.

V noci z 10. na 11. července byl Endeavour přepraven na startovací rampu 39A. Přesun z VAB na rampu trval přibližně 6 hodin. Do nákladového prostoru raketoplánu byl vložen příhradový nosník ITS-S5, modul SPACEHAB a externí plošina.

Průběh letu

Endeavour je plně připraven na start STS-118

Start úspěšně proběhl 9. srpna 2007 v 00:36:42 SELČ[2]. Endeavour se tak vydal do vesmíru poprvé po téměř pěti letech (poslední misi absolvoval v roce 2002).

Po dosažení oběžné dráhy posádka otevřela nákladový prostor, zaktivovala Spacehab a provedla kontrolu tepelného štítu OBSS (Orbiter Boom Sensor System). Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy.

Poškozené místo u zadního podvozku

Kamery při startu však zaregistrovaly odpadnutí několika kousků izolační pěny z nádrže ET. Tři kousky zasáhly raketoplán. Zasažená místa se podrobně zkoumala při další kontrole - při manévru RPM (Rendezvous pitch maneuver), při kterém se orbiter otáčí u Mezinárodní vesmírné stanice o 360° a posádka ISS fotografuje jeho povrch. Záznamy jsou po odeslání na Zem analyzovány odborníky. Poblíž zadního podvozku bylo zjištěno poškození o velikosti 8,8 × 5,8 cm. Později bylo poškozené místo zkoumáno laserem a kamerou s vysokým rozlišením. Technici NASA problém analyzovali a zjistili, že poškození není vážné a nemělo by způsobit žádné problémy při přistání. Pokud by to bylo nutné, posádka má prostředky na opravu poškození k dispozici.

Připojení k vesmírné stanici

Ke spojení raketoplánu Endeavour s ISS došlo 10. srpna 2007 ve 20:02 SELČ. Ve 22:04 SELČ byl otevřen průlez a posádky obou těles se setkaly. Pomocí manipulátoru raketoplánu byl z nákladového prostoru vyzdvižen příhradový nosník ITS-S5, který pak převzal staniční manipulátor Canadarm2. V této poloze byl příhradový nosník ponechán několik hodin, aby se vyrovnaly teploty a aby při spojování s konstrukcí ISS správně dosedly spojovací šrouby.

Raketoplán Endeavour je jako první vybaven zařízením SPTSS (Station-to-Shuttle Power Transfer System), které mu umožňuje získávat elektrickou energii ze zdrojů vesmírné stanice. Tato úprava poskytuje raketoplánu možnost prodloužit dobu strávenou u ISS až o 3 dny. Systém SPTSS byl úspěšně aktivován, množství energie dodávané do raketoplánu bylo zhruba 6,5 kW.[3] Vedení NASA proto rozhodlo, že raketoplán zůstane u stanice do 20. srpna a bude možno provést čtyři výstupy do vesmíru (EVA).

EVA-1

Dafydd Williams při EVA-1

K prvnímu výstupu do vesmíru došlo 11. srpna. Zúčastnili se jí astronauti Richard Mastracchio a Dafydd Williams. Stanici opustili přes přechodovou komoru modulu Quest ve 23:45 SELČ. Pomocí staničního manipulátoru Canadarm 2 přesunuli nosník ITS-S5 na konec nosníku S4 a zajistili spojovacími šrouby. Připojením nosníku S5 dosáhla hmotnost stanice 232 693 kg. Astronauti také složili radiátor na nosníku ITS-P6, čímž je nosník P6 připraven na přesun na svou konečnou pozici na P5 (přesun bude proveden při misi STS-120). Výstup trval 6 hodin a 17 minut. Všechny požadované úkoly byly splněny.

12. srpna zkontrolovala posádka činnost systému napájení raketoplánu ze stanice (SPTSS). Zařízení fungovalo bez problémů, vedení NASA tedy oficiálně potvrdilo prodloužení mise do 20. srpna[4]. Astronauti také podrobně zkoumali poškození tepelného štítu. Technici konstatovali, že posádce žádné nebezpečí při přistání nehrozí.

EVA-2

Druhý výstup do vesmíru proběhl 13. srpna, zahájili ho v 19:30 SELČ opět astronauti Mastracchio a Williams. Cílem výstupu byla výměna porouchaného silového setrvačníku CMG-3. Gyroskop byl vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a manipulátorem byl přesunut k nosníku ITS-Z1, kde se nacházel vadný setrvačník. Astronauti jej vymontovali a umístili na montážní plošinu na boku stanice. Odtud si ho vyzvedne raketoplán Atlantis při misi STS-122 a dopraví jej na Zemi. Nový gyroskop byl namontován, následné testy prokázaly jeho správnou činnost[5]. Výstup trval 6 hodin a 28 minut.

Následující den 14. srpna byla z nákladového prostoru vyzvednuta externí plošina ESP-3 a pomocí manipulátorů byla nainstalována na povrch nosníku ITS-P3.

EVA-3

Poškozená rukavice astronauta Richarda Mastracchia

Třetího výstupu se zúčastnili Mastracchio a Clayton Anderson (člen posádky ISS). Výstup byl zahájen 15. srpna v 16:37 SELČ. Astronauti přeinstalovali anténní systém z nosníku P6 na P1, přemístili dva mobilní ručně poháněné transportéry (CETA – Crew and Equipment Translation Aid) z levé strany mobilního transportéru stanice (MT – Mobile Transporter) na pravou. Tato změna umožní dostatečný pohyb MT při přesunování nosníku ITS-P6.

Při výstupu zjistil astronaut Mastracchio drobné poškození horní vrstvy své levé rukavice. Dle pravidel, která byla stanovena po letu STS-116 (kdy bylo zjištěno větší poškození rukavic po EVA), musel Mastracchio okamžitě ukončit výstup a vrátit se na stanici. Anderson dokončil rozpracovanou montáž a vrátil se také. Výstup trval 5 hodin 28 minut. Při tomto výstupu měli astronauti vyzvednout desky se vzorky materiálů umístěné na povrchu stanice. Tento úkol byl přesunut na některý z příštích výstupů.

Další dny strávily posádky přesunováním materiálu a zásob z raketoplánu na stanici. Vedení NASA začalo řešit problém s postupujícím hurikánem Dean, který směřoval přes Mexický záliv. Hurikán mohl zasáhnout řídící středisko letu raketoplánu v Johnsonově vesmírném středisku (Johnson Space Center – JSC) v Houstonu v Texasu.[6] Nakonec se rozhodlo, že let raketoplánu bude zkrácen o jeden den.

EVA-4

Hurikán Dean vyfotografovaný z ISS při EVA-4

Čtvrtý výstup provedli 18. srpna od 16:17 do 21:19 SELČ Clayton Anderson a Dave Williams. Během výstupu mimojiné vyzvedli vzorky z povrchu stanice, nainstalovali anténu bezdrátového měřicího systému EWIS. Výstup byl zkrácen v rámci příprav na odpojení raketoplánu od stanice kvůli postupujícímu hurikánu Dean.

Ve 21:46 SELČ proběhlo krátké rozloučení posádek a ve 22:10 SELČ byl uzavřen spojovací tunel mezi stanicí a raketoplánem. K odpojení od stanice došlo následující den - 19. srpna v 13:56 SELČ a Endeavour se po obletu ISS vydal na samostatnou dráhu.

Přistání

V rámci příprav na přistání proběhla závěrečná kontrola tepelného štítu. Byly provedeny testy připravenosti raketoplánu na přistání, modul Spacehab byl překonfigurován pro vstup do atmosféry a posádka provedla úklid. Hurikán Dean mezitím stočil svou dráhu směrem k mexickému pobřeží, takže řídící středisko v Houstonu nebylo přímo ohroženo. Posádka uzavřela dveře nákladového prostoru a 21. srpna v 17:25 SELČ byly zažehnuty motory raketoplánu na 3 minuty a 33 sekund, čímž se jeho rychlost snížila zhruba o 100 m/s.[7] Stroj se dostal na dráhu, jejíž nejnižší bod leží v hustých vrstvách atmosféry. Po bezproblémovém přistávacím manévru se v 18:32:16 SELČ dotkla kola podvozku přistávací dráhy na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě a v 18:33:20 SELČ se raketoplán Endeavour zastavil.

Reference

  1. ↑ NASA – Endeavour prepped for return to flight (anglicky)
  2. ↑ Florida Today – Liftoff to fulfill legacy (anglicky)
  3. ↑ MEK - MALÁ ENCYKLOPEDIE KOSMONAUTIKY. STS-118 En/F-20 - Průběh letu [online]. [cit. 2007-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ . STS-118 Flight day 5 Status Report [online]. NASA. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SHANNON, John. Mission Status Briefing Graphics [online]. NASA, [cit. 2007-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ STS-118 MCC Status Report #19 [online]. NASA, 2007-08-17, [cit. 2007-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ KUBALA, Petr. Endeavour úspěšně přistál [online]. InAstroNoviny, 2007-08-21, [cit. 2007-08-26]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy



Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-118
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-118
Raketoplán Endeavour (OV-105)

STS-49 • STS-47 • STS-54 • STS-57 • STS-61 • STS-59 • STS-68 • STS-67 • STS-69 • STS-72 • STS-77 • STS-89 • STS-88 • STS-99 • STS-97 • STS-100 • STS-108 • STS-111 • STS-113 • STS-118 • STS-123 • STS-126 • STS-127 • STS-130 • STS-134

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/STS-118“