Pšenice
Z Multimediaexpo.cz
Pšenice (Triticum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s přibližně 20 druhy. Zahrnuje jak šlechtěné tak planě rostoucí druhy. Pšenice jsou jedny z nejstarších rostlin pocházejících z jihozápadní Asie.
Obsah[skrýt] |
Synonyma
- Spelta Wolf, 1776
- Crithodium Link, 1834
- Gigachilon Seidl in von Berchtold & Seidl, 1836
- Nivieria Seringe, 1842
- Deina Alefeld, 1866
- Frumentum E. H. L. Krause, 1898
- Zeia Lunell, 1915
- Bromus Scopoli, 1777 (nom. inval.)
Popis
Pšenice mají duté kolénkaté stéblo. Květenstvím je kláskový lichoklas s obilkami s výraznou podélnou rýhou. Kvítek v klásku je 2 až 5. Plevy jsou široké, mnohožilnaté. Pluchy jsou hladké. Pluška je blanitá. Osina je přisedlá k vrcholu pluchy. Plodem je tedy obilka, která zůstává až do zralosti volná a nesrůstá s pluchou a pluškou – nahé pšenice. Pšenice, u kterých přirůstá obilka k pluše a plušce, jsou nazývány pšenicemi pluchatými (plevnatými). Barva vzcházejích rostlin je zelená. Jazýček je krátký, po okraji vroubkovaný. Ouška jsou malá, ochmýřená.
Taxonomické členění
Tento rod je obvykle členěn na 3 podrody.
diploidní pšenice se 14 chromozomy (2n = 14):
- pšenice planá jednozrnka (Triticum boeoticum Boiss.)
- pšenice kulturní jednozrnka (Triticum monococcum Carl Linné)
tetraploidní pšenice s 28 chromozomy (2n = 28):
- pšenice planá dvouzrnka (Triticum dicoccoides Körn.)
- pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank)
- pšenice Timofejevova (Triticum timopheevi Zhuk.)
- pšenice tvrdá (Triticum durum Desf.)
- pšenice naduřelá (Triticum turgidum Carl Linné)
- pšenice polská (Triticum polonicum Carl Linné)
hexaploidní pšenice se 42 chromozomy (2n = 42):
- pšenice špalda (Triticum spelta Carl Linné)
- pšenice setá (Triticum aestivum Carl Linné emend. Fiori et Paol.)
Pluchaté pšenice jsou: pšenice špalda (T. spelta Carl Linné), pšenice jednozrnka (T. monococcum Carl Linné) a pšenice dvouzrnka (T. dicoccon Schrank). Pšenice nahé jsou: pšenice polská (T. polonicum Carl Linné), pšenice setá (T. aestivum Carl Linné), pšenice tvrdá (T. durum Desf.), pšenice naduřelá (T. turgidum Carl Linné) a pšenice shloučená (T. compactum Host).
Onemocnění a škůdci
Bakterie
- Pseudomonas syringae subsp. syringae
- Pseudomonas fuscovaginae
- Pseudomonas syringae pv. atrofaciens
- Xanthomonas campestris pv. translucens
- Erwinia rhapontici
Houby
- Alternaria triticina
- antraknóza Colletotrichum graminicola
- Ascochyta tritici
- Alternaria spp., Cladosporium spp.
- T. tritici, T. laevis
- Sclerophthora macrospora
- Tilletia controversa
- paličkovice nachová Claviceps purpurea
- Fusarium spp.
- rez = Puccinia triticina
- Microdochium nivale
- Blumeria graminis
- strupovitost = Fusarium spp., Gibberella zeae, Microdochium nivale
- Septoria tritici = Mycospharella graminicola
- Aspergillus spp., Penicillium spp.
Hlístice
Viry
- Rymovirus, (AgMV)
- Hordeivirus, (BSMV)
- Fijivirus, (OSDV)
- Tobamovirus, mozaikovitost listů tabáku (TMV)
- Monogeminivirus, (WDV)
Historie
Archeologické nálezy dokládají pěstování pšenice jednozrnky na území Íránu již 6 000 let př. n. l. Na území České republiky se objevila pšenice setá v neolitu – 5000 let př. n. l.
Význam
Pšenice poskytují zrno, které se používá jako potravina, krmivo a jako surovina. Zpracovávají se také stébla (sláma) a otruby (semenné slupky a mouka). Výhodou pšenice, tak jako u jiných obilovin je poměrně jednoduchá skladovatelnost a poměrně dlouhá trvanlivost. Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů. Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.
Fotogalerie
Koeh-274.jpg
pšenice setá |
sklizeň pšenice v Palouse, Washington, USA |
Externí odkazy
|
[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|