Romština

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 4. 2023, 08:48; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Romština (romsky romaňi čhib) je jazyk patřící do indoíránské podskupiny indoevropské skupiny jazyků.

Obsah

Popis

Romština je aglutinační jazyk, má 8 pádů (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumentál, ablativ, genitiv), dva rody (mužský, ženský), tři slovesné třídy, které ovlivňují koncovky v časech. Sloveso má tvary pro: infinitiv, osoby, číslo (jedn., množ.), slovesné časy, způsoby, rody.

  • Slovesné časy: Přítomný, budoucí, minulý nedokonavý, minulý dokonavý
  • Způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací přítomný, podmiňovací minulý
  • Rody: činný, trpný
  • Další prvky: opětovnost, slovesa mají kauzativní a pasivní tvary

Mnoho slov je přejatých z jazyků národů, jejichž územími Romové ve své historii putovali. Základem jsou slova indického původu, mezi nejstarší zápůjčky patří slova z perštiny a řečtiny. Jednotlivé dialekty používané v různých zemích se odlišují množstvím těchto přejatých slov, celkovou slovní zásobou, fonetikou ale i gramatikou.

Dialekty

Mezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:

  • balkánský
  • baltský
  • finský
  • karpatský
  • ruský
  • sinti
  • velšský

Lze však použít i přesnější dělení na dialekty např. slovenský, maďarský, polský atd. Jak hlavní dialekty, tak regionální varianty vykazují fonetické, lexikální i gramatické odlišnosti. Jednotná spisovná romština dosud nebyla definována. Pravopis se obvykle přizpůsobuje nebo inspiruje majoritními jazyky jednotlivých zemí, v Česku a na Slovensku se používá tzv. slovenský pravopis, který již našel uplatnění jak při původní literární tvorbě, tak při sestavování slovníků a učebnic.

Studium jazyka

První, kdo rozpoznal, že romština je indický jazyk, byl István Vályi († 1781).(PDF) V českých zemích byla romština poprvé popsána již v 19. století Puchmajerem, autorkou moderních publikací o romštině je Milena Hübschmannová. V Česku lze v současné době romštinu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. V současnosti uvažuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR o zavedení romštiny i na základních a středních školách jako volitelný předmět. Ve školách by se měla učit i romská historie.

Počet mluvčích

Počet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích.

Abeceda romštiny

Toto je abeceda karpatské (slovenské) romštiny (používá se i v Česku): 

a, b, c, č, čh, d, ď, dz, dž, e, f, g, 
h, ch, i, j, k, kh, l, ľ, m, n, ň, o, 
p, ph, r, s, š, t, ť, th, u, v, z, ž

Ukázka jazyka

Modlitba Otčenáš v romštině: 

Devla amaro, so sal pro upripen
Pošvecin pes tiro nav,
av tiro thagaripen,
mi el avka, sar tu kames, pro upripen,
avka the pre phuv.
O maro amaro de amen adaďives,
odmuk amenge amare bezecha,
sar the amen odmukas amare binoskengerenge.
A ma ľidža amen andro bini,
andro tiro thagaripen  ca mi barol kamiben zor the pro upripen the pre phuv amen

Přísloví:

  • Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
    Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.
  • Dilino phenel, so džanel, goďaver džanel, so phenel.
    Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.
  • Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.
    Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rom%C5%A1tina“