Pamír
Z Multimediaexpo.cz
Pamír (tádžicky Помири, Pomiri, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan) je rozsáhlý horský masív v Tádžikistánu, Afghánistánu a Číně. Leží mezi pohořími Hindúkuš, Karákoram, Kchun-lun a Ťan-šan. Celková rozloha činí asi 120 000 km², délka 500 km, šířka okolo 400 km. Je třetím nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7 719 m Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7 495 m).
Obsah |
Geologický vývoj
Oblast Pamíru ovlivnilo již kaledonské a především hercynské vrásnění. V době alpsko-himalájského vrásnění docházelo ke zdvihům a poklesům rozlehlých oblastí a staré vrásné struktury tak byly značně zmlazeny. Staré paroviny byly zdviženy o 4 000 m, u horských okrajů až 6 000 - 8 000 m. Dodnes se zde vyskytují četná zemětřesení.
Geografické členění
Západní Pamír
Západní Pamír má alpský charakter, leží především v Tádžikistánu, jen Zaalajský hřbet zasahuje do Kyrgyzstánu. Vrcholy jsou většinou strmé a ostré, jednotlivé masívy jsou odděleny hlubokými dolinami. Tři vrcholy přesahují nadmořskou výšku 7 000 m, řada dalších je vyšších než 6 000 m.
Ledovce pokrývají plochu asi 8 000 km². Podnebí je vlhké, v nižších polohách se vyskytuje pestrá flóra i fauna.
Nejdůležitější horské hřbety a vrcholy:
- Vrchy akademie věd:
- Štít Ismaila Samaniho (bývalý Pik Stalina, později пик Коммунизма, Pik Kommunizma, Štít komunismu) 7 495 m
- Štít Korženěvské (пик Корженевской) 7 105 m
- Zaalajský hřbet:
- Štít Abú Alí ibn Síná (bývalý пик Ленина, Pik Lenina, Leninův štít) 7 134 m
- Jazgulenský hřbet:
- Štít Nezávislosti (bývalý пик Революции, Štít revoluce) 6 974 m
- Hřbet Petra I. :
- Štít Dušanbe 6 952 m
- Zulumart:
- dřívější Říjnový štít 6 760 m
- Šachdarský hřbet:
- dřívější Marxův štít 6 723 m
Východní Pamír
Východní Pamír leží v Tádžikistánu a částečně v Čínské lidové republice. Od západního Pamíru se výrazně liší: vrcholy jsou nižší (jen málokteré přesahují 6 000 m) a zalednění je řidší. Východní Pamír je rozsáhlá nehostinná náhorní plošina; jeho podnebí je suché a chladné, vegetace i živočišstvo velmi řídké.
Nejdůležitější horské hřbety:
- Sarykolský hřbet
- Ľavirdyr (v Číně) 6 355 m
- Muzkol
- Čagsraj 6 238 m
- Severoaličurský hřbet
- Pik 5 929 m
- Jihoaličurský hřbet
- Kyzyldangi 5 706 m
Afghánský (Vachánský) Pamír
Vachánský Pamír sousedí s jižní částí východního Pamíru, leží na území Afghánistánu a nachází se zde Vachánský koridor. Dále s ním sousedí pohoří Hindúkuš. Nejvyšší vrchol je Kúh-i-vachán (6 330 m).
Čínský Pamír
K čínskému Pamíru patří Kašgarský hřbet. Někdy bývá nesprávně řazen k pohoří Kchun-lun. Tři vrcholy Kašgarského hřbetu přesahují 7 500 m: Kongur (Kung-ke-er-šan), vysoký 7 719 m; Kungur Tjube Tagh, vysoký 7 595 m a Muztagh-ata, vysoký 7 546 m.
Související články
- pohoří Ťan Šan, hory Džengiš Čokusu (Pik Pobeda, 7 439 m) a Chan Tengri (6 995 m)
- pohoří Karakoram
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |