Jorgos Papandreu

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 30. 6. 2014, 11:23; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Jorgos Papandreu (2008)

Jorgos Papandreu , řecky: Γεώργιος Παπανδρέου , (* 16. června 1952, Saint Paul, Spojené státy americké) je řecký politik, současný předseda vlády a ministr zahraničních věcí Řecka. Zastává také funkci předsedy centrolevicové strany Panhelénské socialistické hnutí (PASOK), kterou založil jeho otec. Od roku 2006 je zároveň předsedou Socialistické internacionály. V letech 1999–2004 zastával post ministra zahraničních věcí, ve dvou obdobích 1988–1989 a 1994–1996 byl ministrem školství a náboženských věcí. Jeho děd Georgios Papandreu i otec Andreas Papandreu byli premiéry Řecka.

Obsah

Osobní život

Vzdělání

Narodil se v minnesotském hlavním městě Saint Paul, kde jeho otec Andrea Papandreu působil na univerzitě. V letech 1939–1959 pracoval jako profesor ekonomie. Matka je Američanka Margaret Papandreu, rozená Chantová. Vzdělání získal postupně na torontských školách, v Amherst College (Massachusetts), Stockholm University, London School of Economics a Harvard University. Má bakalářský titul v oboru sociologie na Amherst College a magisterský titul sociologie na London School of Economics. V období 1972–73 se jako vědec zabýval otázkami imigrace na Stockholm University. Pracoval také v Centru pro zahraniční vztahy na Harvard University (1992–93). V roce 2002 mu byl udělen čestný doktorát právní vědy (Dr.h.c.) na Amherst College a roku 2006 byl jmenován hostujícím profesorem v Centru helénských studiích na Georgia State College of Arts and Science.

Po restauraci řeckého demokratického zřízení v roce 1974 (viz Řečtí plukovníci), přijel do Řecka a stal se aktivním členem nové politické strany PASOK, kterou založil jeho otec.

Politická kariéra

Do řeckého parlamentu byl zvolen v roce 1981, kdy se jeho otec stal řeckým předsedou vlády. Postupně zastával tyto pozice: podtajemník pro kulturní záležitosti (1985), ministr školství a náboženských záležitostí (1988–89, 1994–96), náměstek ministra zahraničních věcí (1993, 1996), ministr pro vládní koordinaci k uspořádání LOH 2004 (1997), ministr zahraničních věcí (1999–2004, od 2009), předseda Socialistické internacionály (od 2006) a předseda vlády (od 2009). Spolu s ministrem zahraničí Janem Kavanem vypracovali česko-řeckou tzv. kosovskou iniciativu, kterou podepsali 24. května 1999 v Pekingu. Ta měla řešit kosovskou krizi pomocí zastavení bombardování Jugoslávie silami NATO a zahájením jednání. NATO jí nepřijalo.

Ve druhém funkčním období na pozici ministra školství se stal prvním řeckým politikem v historii, který zavedl zvýhodnění menšin, když zákonně přidělil muslimské menšině 5% míst na univerzitách v Západní Thrákii. Podílel se také na rozvoji Open University v Řecku.

Obdržel řadu ocenění a čestných titulů za svou práci především ve věci lidských práv. Jako ministr zahraničí musel tlumit plamenné nacionalistické výpady od přívrženců jeho otce a byl nakloněn bližším vztahům s Tureckem a Albánií vůči nimž má Řecko tradičně chladné vztahy. Neúnavně řešil otázku rozděleného Kypru, což vyústilo v Annanův plán ze strany OSN. Stál proti řeckým nacionalistům ve věci znovupřipojení kyperského ostrova k Řecku. Kyperská republika se v květnu 2004 stala členem Evropské unie. Podílel se také na řešení sporu týkajícího se názvu státu Makedonie, který Řecko neuznává.

Vedení strany

V roce 2004 strana PASOK prohrála parlamentní volby. Ještě před nimi, v lednu téhož roku tehdejší premiér Kostas Simitis oznámil, že odejde z funkce předsedy strany a přenechá ji Papandreovi, který získal doporučení. V únoru 2004 se pro volbu nového předsedy uskutečnily poprvé v historii vnitrostranické primárky. Papandreu v nich neměl protikandidáta a byl zvolen šéfem strany.

Na návrh bývalého předsedy Antónia Guterrese byl v květnu 2005 zvolen místopředsedou Socialistické internacionály. V lednu 2006 byl pak jednomyslně potvrzen jako její nový předseda. V parlamentních volbách 2007 PASOK opět prohrál s pravicovou Nová Novou demokracií Kostase Karamanlise. Ve vnitrostranických primárkách se jeho vyzyvateli stali Evangelos Venizelos a Kostas Skandalidis. Přesto byl unovuzvolen do čela strany. V červnových eurovolbách 2009 PASOK zvítězil v Řecku. O čtyři měsíce později vítězství zopakoval i parlamentních volbách (říjen 2009), když získal 43,92 % hlasů voličů, oproti 33,48 % hlasů voličů pro Novou demokracii, což v přepočtu činilo 160 parlamentních křesel pro PASOK ku 91 křeslům pro ND z celkového počtu 300 míst.

Předseda vlády

6. října 2009 byl jmenován 182. premiérem řecké vlády, zároveň zastává post ministra zahraničních věcí.

Soukromý život

Hovoří plynně řecky, anglicky a švédsky.

Je podruhé ženatý s Adou, mají spolu dceru Margaritu-Elenu. Z předešlého manželství má syna Andrease (nar. 1982). Dále má dva mladší bratry Nikose Papandrea a Andrease Papandrea advě mladší sestry Sophii Papandreou a Emilii Nyblomovou.

Řády a ocenění

Řády

  • 1996: Velitel Řádu knížete Jaroslava I. Moudrého (Ukrajina)
  • 1996: Velký kříž Řádu lva (Suomen Leijonan ritarikunta; Finsko)
  • 1996: Velitel Řádu polské republiky (Polsko)
  • 1998: Velký kříž Řádu za občanské zásluhy (Španělsko)
  • 1999: Velký kříž Řádu polární hvězdy (Švédsko)
  • 1999: Velký kříž bílé hvězdy (Valgetähe teenetemärk; Estonsko)
  • 1999: Velký kříž Řádu Za čestnost, I. třídy first class (Rakousko)
  • 2000: Velký kříž Řádu Za zásluhy, I. třídy (Bundesverdienstkreuz; Německo)
  • 2001: Velký kříž Řádu Isabely Kastilské (Orden de Isabel la Católica; Španělsko)
  • 2001: Velký kříž Řádu Koruny (Belgie)
  • 2002: Velký kříž Řádu infanta Jindřicha (Ordem do Infante Dom Henrique; Portugalsko)
  • 2002: Velký kříž Řádu Pia XI. (Vatikán)
  • 2003: Velký velitel Řádu Za čestnost (Maďarsko)
  • 2003: Velký kříž Řádu Za čestnost (Itálie)
  • 2003: Velký kříž Řádu slunce (La Orden El Sol del Peru; Peru)

Ocenění

  • 1988: „Botsis's Foundation for the Promotion of Journalism“ award
  • 1996: SOS against Racism, and affiliated organizations" Committee award
  • 1997: Abdi Ipekci special award for Peace and Friendship (červen 1997)
  • 2000: Eastwest Institute 2000 Awards - Peace Building Awards
  • 2002: Jackie Robinson Humanitarian Award
  • 2003: Příjemce: Obránce demokracie
  • 2006: Open Fields Award (Truce Foundation, USA)

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jorgos Papandreu
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jorgos_Papandreu“