Jarošov (okres Svitavy)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 8. 7. 2014, 16:09; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Obec Jarošov se nachází v okrese Svitavy, kraj Pardubický.

Obec se nachází v nadmořské výšce 482 metrů. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 186 obyvatel.

Obsah

Historie

  • První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368.

Název obce pochází zřejmě ze staroslovanské doby, ze jména Jaroš. Vznik Jarošova se však datuje kolem roku 1350 - 1360. Byl to zřejmě pouze dvůr nebo tvrz v západní části obce. První písemná zmínka je z roku 1366, kdy se biskup Petr z Litomyšle přel s klášterem Podlažickým a jeho opatem Domoslavem o hranice. K vyřízení tohoto sporu byla jmenována komise - Dluhomysl, kustot kapituly Litomyšlské a měštan z Litomyšle Brunon na jedné straně a probošt kláštera Podlažického Havel s Vilémem Křeše ze Smrček na straně druhé. V případě neshody měl rozepři rozhodnout pátý - rytíř Albert z Jarošova, což svědčí o jeho významu. Zbytky valů tvrze jsou na západním okraji obce. Na přelomu 14. a 15. století si zřejmě koupil ves Jarošov (spolu s Budislaví, Mladočovem a Desnou) rytíř Toulovec z Třemošné. Toulovec byl osoba opředená mnoha pověstmi i známá z historických záznamů. Své bohatství získal údajně loupením převážně na Moravě a před odvetným nájezdem Moravanů se skrýval v těžce přístupných Budislavských roklích a skalách, z nichž část leží na katastru Jarošova. Nejznámější útvar je zde pískovcová plotna stolu a čtyři sedadla - Toulovcův stůl. Ve svém loupeživém mládí patrně bydlel v Jarošovské tvrzi. V stáří se stal počestným litomyšlským občanem, který zde vykonal mnoho dobrých skutků. Zemřel asi roku 1412.

    • Písemná zmínka o Jarošově jako o vsi pochází až z roku 1433. V roce 1480 ves Jarošov koupilo město Litomyšl.
    • Nová katastrální mapa byla pro Jarošov pořízena v roce 1839. V roce 1890 bylo v Jarošově 101 domů a 495 obyvatel.
    • V prvé polovině 19. století byla v Jarošově evangelická škola. V roce 1978 byla postavena dvoutřídní obecná škola.
    • Obec byla elektrifikována v roce 1934, první stavba vodovodu pochází z roku 1936.

Pamětihodnosti

  • Zvonička

Dřevěná zvonice z poloviny 19. století, krytá šindelem se nachází ve středu vesnice. Má malou věžičku se zvoncem, jenž je pojmenován po svatém Prokopovi - ochránci vesnice Jarošov.

Toulovcovy Maštale

Sdružení obcí Toulovcovy Maštale vzniklo v únoru roku 1999. Cílem sdružení je zajištění rozvoje regionu, především s důrazem na zaměstnanost a ochranu přírody. Mikroregion má zeměpisnou šířku 12,5 km a zeměpisnou výšku 15 km. Celková plocha mikroregionu je 9639,77 hektarů. Mikroregion sdružuje jedenáct obcí a rozkládá se na jedenadvaceti katastrálních území: Bor u Skutče, Budislav, Hluboká, Střítež, Jarošov, Leština, Doubravice, Dvořiště, Podhořany u Nových Hradů, Nová Ves u Jarošova, Nové Hrady (okres Ústí nad Orlicí), Mokrá Lhota, Perálec, Poříčí, Mladočov, Proseč, Paseky, Martinice, Záboří, Podměstí, Česká Rybná a Mířetín, Zderaz. Tyto obce jsou spolu od nepaměti úzce provázány. Občané jednotlivých obcí chodili do jedné školy, společně dojíždějí do zaměstnání, mají mezi sebou příbuzenské vztahy. Většina obyvatel mikroregionu bydlí v sídlech do 1000 obyvatel, jedná se především o typické rodinné bydlení v rodinných domech nebo zemědělských usedlostech. Počet obyvatel k roku 1999 je 4840. Venkovský prostor mikroregionu je zvýrazněn velkým podílem lesních pozemků. Zemědělská půda je ve velké většině ve vlastnictví velkého množství soukromých osob a obhospodařují ho zemědělská družstva nebo soukromě hospodařící rolníci. Ve zmíněném mikroregionu se nacházejí přírodní rezervace Maštale, přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památka Pivnice. Příroda, nacházející se na území obcí Maštale je krásná a neponičená civilizací. Rozmanité geologické podmínky v různých částech způsobili, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se zde různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. Značná rozloha území nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek.

Externí odkazy

  Města a obce okresu Svitavy  

Banín • Bělá nad Svitavou • Bělá u Jevíčka • Benátky • Bezděčí u Trnávky • Biskupice • Bohuňov • Bohuňovice • Borová • Borušov • Brněnec • Březina • Březinky • Březiny • Březová nad Svitavou • Budislav • Bystré • Cerekvice nad Loučnou • Čistá • Desná • Dětřichov • Dětřichov u Moravské Třebové • Dlouhá Loučka • Dolní Újezd • Gruna • Hartinkov • Hartmanice • Horky • Horní Újezd • Hradec nad Svitavou • Chmelík • Chornice • Chotěnov • Chotovice • Chrastavec • Janov • Janůvky • Jaroměřice • Jarošov • Javorník • Jedlová • Jevíčko • Kamenec u Poličky • Kamenná Horka • Karle • Koclířov • Korouhev • Koruna • Křenov • Kukle • Kunčina • Květná • Lavičné • Linhartice • Litomyšl • Lubná • Makov • Malíkov • Městečko Trnávka • Mikuleč • Mladějov na Moravě • Morašice • Moravská Třebová • Nedvězí • Němčice • Nová Sídla • Nová Ves u Jarošova • Oldřiš • Opatov • Opatovec • Osík • Pohledy • Polička • Pomezí • Poříčí u Litomyšle • Příluka • Pustá Kamenice • Pustá Rybná • Radiměř • Radkov • Rohozná • Rozhraní • Rozstání • Rudná • Rychnov na Moravě • Řídký • Sádek • Sebranice • Sedliště • Sklené • Slatina • Sloupnice • Staré Město • Stašov • Strakov • Suchá Lhota • Svitavy • Svojanov • Široký Důl • Študlov • Telecí • Trpín • Trstěnice • Tržek • Třebařov • Újezdec • Útěchov • Vendolí • Vidlatá Seč • Víska u Jevíčka • VítějevesVlčkov • Vranová Lhota • Vrážné • Vysoká • Želivsko